Zatímco v České republice zatím zažíváme spíš chladnější dubnové dny, v jižní a jihovýchodní Asii je tomu naopak. Duben je tam pravidelně obdobím, kdy teploty v této části světa obecně stoupají. Může za to zejména zvyšující se množství energie dopadající od Slunce s tím, jak postupně stoupá jeho výška nad obzorem mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Vyšší příkon energie pak znamená i vyšší teploty. Letošek je ale extrémní.
Zvyšování teplot na jaře vede v posledních letech hlavně na Indickém subkontinentu k častějšímu a dřívějšímu výskytu vln veder, než to bylo obvyklé v minulém století. V souvislosti se změnou klimatu se mimo jiné zvyšuje teplota vody v okolních mořských oblastech, a to pak usnadňuje prohřívání vzduchu během jara.
Ostatně jednu mimořádně intenzivní jarní vlnu veder zažila Indie a také sousední Pákistán loni – dvouměsíční období března a dubna 2022 se stalo nejteplejším v historii pozorování. Maxima tehdy přesahovala 45 °C, a to i v takových megalopolích, jako je Dillí nebo Láhaur.
Jaro letos nebylo
Letos je průběh počasí v Indii poněkud odlišný od toho loňského. Na jedné straně, podle tamního meteorologického ústavu, země zažila nejteplejší únor od roku 1901. Následoval ale teplotně podprůměrný březen, který v horských oblastech na severu země přinesl nezvykle pozdní nadílku sněhu. Pak však během dubna přišla dramatická změna v podobě masivního oteplení. Jinými slovy, pro velkou část subkontinentu letos počasí prakticky „přeskočilo“ jaro.
Aktuální vlna veder v Indii je sice o něco mírnější, než tomu bylo před rokem, přesto teploty dosahují asi o 3 až 6 C° vyšších hodnot, než je obvyklé. Horka si vynutila uzavírání škol a vyžádala si i desítky obětí kvůli přehřátí při delším pobytu na slunci. Nejvyšší teploty vyšplhaly v posledních dnech až ke 45 °C, konkrétně na 44,6 °C v Prajágrádži ve státě Uttarpradéš v severovýchodní části Indie.
Zatímco v Indii jsou letošní vedra o trochu mírnější než ta loňská, pro okolní státy to neplatí. V sousedním Bangladéši vyšplhala teplota v metropoli Dháce na 40,6 °C, což je nejvyšší hodnota za několik desetiletí. V Nepálu naměřili 42,4 °C a v Myanmaru pak 45,0 °C – a padají staniční celoměsíční, někde dokonce i absolutní rekordy.
Nejextrémnější jsou ale teploty v jihovýchodní části kontinentu. Laos zaznamenal nejvyšší teplotu v historii, když pondělní maximum dosáhlo 42,7 °C. Absolutní celostátní rekord přepsalo v minulých dnech i Thajsko – na stanici Tak na severozápadě země vyšplhala teplota až na 45,4 °C.
A horký vzduch zasáhl opět i východ Asie – jedenáct provincií v Číně hlásí maxima přes 35 °C, padají desítky měsíčních rekordů, teploty šplhají až ke 42 °C. Sever země teď ale zažije dramatický propad teplot – z hodnot mezi 30 až 35 stupni se ochladí až na nulu. Čelo studeného vzduchu pak provází mohutná prachová bouře a vichřice.
Úleva nepřijde
Uvážíme-li rozsah oblasti s mimořádně vysokými teplotami v Asii, lze mluvit o vlně veder doslova monstrózních rozměrů. A její konec pro jižní části kontinentu zatím není v dohledu. I přes lokální bouřky a částečné snížení teplot zejména v některých indických regionech lze o víkendu čekat opětovný nárůst maxim nad většinou Indického subkontinentu. V polovině příštího týdne by maxima mohla opět šplhat až k 45 °C.
Situaci navíc může občas zhoršit i vyšší vlhkost vzduchu, která pak vedra činí doslova nesnesitelnými. Výraznější úlevu od veder zpravidla přinášejí monzuny, jejich nástup nelze čekat dříve než za jeden a půl až dva měsíce. Do té doby se musí tamní obyvatelé obrnit trpělivostí a snášet vesměs nadprůměrně vysoké teploty. V souvislosti s prohlubující se změnou klimatu je otázka, jak tyto zesilující a déletrvající vlny veder budou snášet do budoucna.
