Biologie strana 5 z 5

V české přírodě zbývá posledních 130 párů sýčka obecného. Za uplynulých 45 let jejich počet klesl o 92 %. Vědci a ochránci přírody se teď snaží prosadit vypsání záchranného programu, který by mohl těmto drobným sovám pomoci. Zjišťují proto mimo jiné, nakolik jsou zbylé populace sov ještě geneticky rozmanité. Pomohla jim v tom i nedávno zřízená Národní genetická banka živočichů.

Ze sedmi nových druhů tzv. nočních žab, které měří od 1,3 do 3,5 centimetru, patří čtyři nové druhy mezi nejmenší na světě. Počet známých „nočních žab“ vzrostl na 35, zveřejnili vědci na on-line serveru PeerJ.

Masožravost u rostlin vznikla pravděpodobně jako obranný mechanismus.

Olihně a jejich příbuzní z třídy hlavonožců představují pro vědce neustálou výzvu. V řadě ohledů jsou zcela výjimečné – ať už v inteligenci, tak v přizpůsobivosti i fyzických schopnostech.

V severní části Madagaskaru pořád ještě existují pralesy, které nejsou dobře prozkoumané. Díky tomu se podařilo v této oblasti objevit nový druh lemura.

Nejčastější typ ptačích hnízd se zrodil v Austrálii, potvrdili vědci z Macquarie University v Sydney. Právě hnízda měla být podle nově vydané práce tím, co zajistilo ptákům takový evoluční úspěch.

Výzkum ptáků vyvrací až doposud populární hypotézu o vyšší kvalitě spermií u atraktivních samců.

I v 21. století se dá najít zatím neznámý živočišný druh – dokonce tak velký, jako je říční delfín.

Toto chování se značně liší druh od druhu, zjistili vědci v rámci unikátní studie, kterou publikoval v aktuálním čísle časopis Nature.

Nejrychlejším létajícím zvířetem na Zemi již není rorýs. Němečtí biologové měřili, jak rychle se dokáží vzduchem prohánět brazilští netopýři a u jednoho druhu naměřili zcela rekordní údaje.

Jedním z míst, kde se v poslední době daří nacházet neznámé zvířecí druhy, jsou hluboké neprozkoumané jeskyně. V jedné takové objevili američtí biologové velmi podivného tvora, který je zcela specializovaný na život ve světě beze světla.

Za dlouhověkostí rostlin je zřejmě jejich odolnost vůči mutacím. Z hlediska lidského života jsou některé dřeviny téměř nesmrtelné. Například nejstarší dosud rostoucí borovice už byly na Zemi v době, kdy teprve vznikaly první lidské civilizace.

Jedním z důkazů výjimečnosti člověka měla být jeho schopnost zacházet s nástroji. Od poloviny 20. století se ale ukazuje, že zvířat, která si nástroje vyrábějí a používají, je značné množství.

Vědci nacházejí ostatky netopýrů ve vnitřnostech hadů velmi často. Zatím ale příliš často nepozorovali, jak to probíhá. Navíc u tak velkého druhu netopýra, jako je upír obecný.

Za úhynem netopýrů v Severní Americe může podle Čechů vitamin B2.