Obří palmový krab má v klepetech větší sílu než lev v zubech, popsali vědci

Krabi palmoví jsou větší než malí psi. Nový výzkum ukázal, jakou sílu dokáží vyvinout jejich klepeta, když je třeba.

Když japonští biologové z nadace Okinawa Churashima Foundation zkoušeli měřit sílu stisku těchto krabů, narazili na problém: krabi odmítali před vědci cokoliv do klepet chytat. A kdykoliv to jen bylo možné, lapali do klepet vědce. Vedoucímu výzkumu, mladému biologovi Šin-Ičiro Okovi, se to stalo rovnou dvakrát: „I když to trvalo jen chvilku, bylo to peklo.“

Vědecký tým měřil sílu u 29 krabů, kteří byli odchyceni na Okinawě. Ten nejsilnější dokázal vyvinout sílu 1765 newtonů, což je podle autorů studie horší, než kdyby sondu držel v tlamě lev.

Vědci přitom měřili jen průměrně velké kraby, u těch největších by mohla být síla stisku ještě výraznější. Lev má v předních zubech sílu „jen“ 1315 newtonů – zato ve stoličkách až 2024 newtonů, dokázala již roku 2007 jiná vědecká práce.

Krab tím překonává naprostou většinu zvířat, o člověku ani nemluvě. Lidské čelisti umí skousnout silou jen 600 newtonů, velcí psi jako vlčáci silou 1300 newtonů. Ani nejsilnější ze psů, mastifové, na kraba nemají, ale jen těsně – v čelistech mají sílu 1700 newtonů.

Specialisté v kousání

Naopak silnější skus mají třeba žraloci (3 tisíce newtonů) nebo hyeny (5 tisíc newtonů). Šampionem mezi žijícími tvory je krokodýl nilský se stiskem 16 tisíc newtonů.

A co pravěká zvířata? Slavný tyranosaurus uměl kousnout silou 60 tisíc newtonů a vůbec nejsilnějším tvorem byl, co se týká kousání, pravěký krokodýl deinosuchus, který vyvinul sílu 102 tisíc newtonů.

U obřích pravěkých tvorů nebo vrcholových predátorů je síla kousání logická, ale k čemu ji potřebuje v klepetech krab? I na to japonští vědci odpověděli. Palmoví krabi se líhnou do moře z oplodněných vajíček velcí asi jako zrnko rýže. Když trošku vyrostou, vracejí se na pevninu, kde stráví zbytek života – žijí 50–100 let.

Jejich klepeta jsou asymetrická, velké a silné je jen jedno, to levé. Jak naznačuje jejich jméno, nejčastější potravou těchto tvorů jsou palmové ořechy. A právě při jejich louskání se silné klepeto uplatní: vědci spočítali, že síla, kterou vyvine, velmi přesně odpovídá té, která je dostatečná pro rozlousknutí jeho skořápky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...