Obří palmový krab má v klepetech větší sílu než lev v zubech, popsali vědci

Krabi palmoví jsou větší než malí psi. Nový výzkum ukázal, jakou sílu dokáží vyvinout jejich klepeta, když je třeba.

Když japonští biologové z nadace Okinawa Churashima Foundation zkoušeli měřit sílu stisku těchto krabů, narazili na problém: krabi odmítali před vědci cokoliv do klepet chytat. A kdykoliv to jen bylo možné, lapali do klepet vědce. Vedoucímu výzkumu, mladému biologovi Šin-Ičiro Okovi, se to stalo rovnou dvakrát: „I když to trvalo jen chvilku, bylo to peklo.“

Vědecký tým měřil sílu u 29 krabů, kteří byli odchyceni na Okinawě. Ten nejsilnější dokázal vyvinout sílu 1765 newtonů, což je podle autorů studie horší, než kdyby sondu držel v tlamě lev.

Vědci přitom měřili jen průměrně velké kraby, u těch největších by mohla být síla stisku ještě výraznější. Lev má v předních zubech sílu „jen“ 1315 newtonů – zato ve stoličkách až 2024 newtonů, dokázala již roku 2007 jiná vědecká práce.

Krab tím překonává naprostou většinu zvířat, o člověku ani nemluvě. Lidské čelisti umí skousnout silou jen 600 newtonů, velcí psi jako vlčáci silou 1300 newtonů. Ani nejsilnější ze psů, mastifové, na kraba nemají, ale jen těsně – v čelistech mají sílu 1700 newtonů.

Specialisté v kousání

Naopak silnější skus mají třeba žraloci (3 tisíce newtonů) nebo hyeny (5 tisíc newtonů). Šampionem mezi žijícími tvory je krokodýl nilský se stiskem 16 tisíc newtonů.

A co pravěká zvířata? Slavný tyranosaurus uměl kousnout silou 60 tisíc newtonů a vůbec nejsilnějším tvorem byl, co se týká kousání, pravěký krokodýl deinosuchus, který vyvinul sílu 102 tisíc newtonů.

U obřích pravěkých tvorů nebo vrcholových predátorů je síla kousání logická, ale k čemu ji potřebuje v klepetech krab? I na to japonští vědci odpověděli. Palmoví krabi se líhnou do moře z oplodněných vajíček velcí asi jako zrnko rýže. Když trošku vyrostou, vracejí se na pevninu, kde stráví zbytek života – žijí 50–100 let.

Jejich klepeta jsou asymetrická, velké a silné je jen jedno, to levé. Jak naznačuje jejich jméno, nejčastější potravou těchto tvorů jsou palmové ořechy. A právě při jejich louskání se silné klepeto uplatní: vědci spočítali, že síla, kterou vyvine, velmi přesně odpovídá té, která je dostatečná pro rozlousknutí jeho skořápky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 9 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 14 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 15 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 15 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...