Obří palmový krab má v klepetech větší sílu než lev v zubech, popsali vědci

Krabi palmoví jsou větší než malí psi. Nový výzkum ukázal, jakou sílu dokáží vyvinout jejich klepeta, když je třeba.

Když japonští biologové z nadace Okinawa Churashima Foundation zkoušeli měřit sílu stisku těchto krabů, narazili na problém: krabi odmítali před vědci cokoliv do klepet chytat. A kdykoliv to jen bylo možné, lapali do klepet vědce. Vedoucímu výzkumu, mladému biologovi Šin-Ičiro Okovi, se to stalo rovnou dvakrát: „I když to trvalo jen chvilku, bylo to peklo.“

Vědecký tým měřil sílu u 29 krabů, kteří byli odchyceni na Okinawě. Ten nejsilnější dokázal vyvinout sílu 1765 newtonů, což je podle autorů studie horší, než kdyby sondu držel v tlamě lev.

Vědci přitom měřili jen průměrně velké kraby, u těch největších by mohla být síla stisku ještě výraznější. Lev má v předních zubech sílu „jen“ 1315 newtonů – zato ve stoličkách až 2024 newtonů, dokázala již roku 2007 jiná vědecká práce.

Krab tím překonává naprostou většinu zvířat, o člověku ani nemluvě. Lidské čelisti umí skousnout silou jen 600 newtonů, velcí psi jako vlčáci silou 1300 newtonů. Ani nejsilnější ze psů, mastifové, na kraba nemají, ale jen těsně – v čelistech mají sílu 1700 newtonů.

Specialisté v kousání

Naopak silnější skus mají třeba žraloci (3 tisíce newtonů) nebo hyeny (5 tisíc newtonů). Šampionem mezi žijícími tvory je krokodýl nilský se stiskem 16 tisíc newtonů.

A co pravěká zvířata? Slavný tyranosaurus uměl kousnout silou 60 tisíc newtonů a vůbec nejsilnějším tvorem byl, co se týká kousání, pravěký krokodýl deinosuchus, který vyvinul sílu 102 tisíc newtonů.

U obřích pravěkých tvorů nebo vrcholových predátorů je síla kousání logická, ale k čemu ji potřebuje v klepetech krab? I na to japonští vědci odpověděli. Palmoví krabi se líhnou do moře z oplodněných vajíček velcí asi jako zrnko rýže. Když trošku vyrostou, vracejí se na pevninu, kde stráví zbytek života – žijí 50–100 let.

Jejich klepeta jsou asymetrická, velké a silné je jen jedno, to levé. Jak naznačuje jejich jméno, nejčastější potravou těchto tvorů jsou palmové ořechy. A právě při jejich louskání se silné klepeto uplatní: vědci spočítali, že síla, kterou vyvine, velmi přesně odpovídá té, která je dostatečná pro rozlousknutí jeho skořápky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 3 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 5 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 6 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...