Obří palmový krab má v klepetech větší sílu než lev v zubech, popsali vědci

Krabi palmoví jsou větší než malí psi. Nový výzkum ukázal, jakou sílu dokáží vyvinout jejich klepeta, když je třeba.

Když japonští biologové z nadace Okinawa Churashima Foundation zkoušeli měřit sílu stisku těchto krabů, narazili na problém: krabi odmítali před vědci cokoliv do klepet chytat. A kdykoliv to jen bylo možné, lapali do klepet vědce. Vedoucímu výzkumu, mladému biologovi Šin-Ičiro Okovi, se to stalo rovnou dvakrát: „I když to trvalo jen chvilku, bylo to peklo.“

Vědecký tým měřil sílu u 29 krabů, kteří byli odchyceni na Okinawě. Ten nejsilnější dokázal vyvinout sílu 1765 newtonů, což je podle autorů studie horší, než kdyby sondu držel v tlamě lev.

Vědci přitom měřili jen průměrně velké kraby, u těch největších by mohla být síla stisku ještě výraznější. Lev má v předních zubech sílu „jen“ 1315 newtonů – zato ve stoličkách až 2024 newtonů, dokázala již roku 2007 jiná vědecká práce.

Krab tím překonává naprostou většinu zvířat, o člověku ani nemluvě. Lidské čelisti umí skousnout silou jen 600 newtonů, velcí psi jako vlčáci silou 1300 newtonů. Ani nejsilnější ze psů, mastifové, na kraba nemají, ale jen těsně – v čelistech mají sílu 1700 newtonů.

Specialisté v kousání

Naopak silnější skus mají třeba žraloci (3 tisíce newtonů) nebo hyeny (5 tisíc newtonů). Šampionem mezi žijícími tvory je krokodýl nilský se stiskem 16 tisíc newtonů.

A co pravěká zvířata? Slavný tyranosaurus uměl kousnout silou 60 tisíc newtonů a vůbec nejsilnějším tvorem byl, co se týká kousání, pravěký krokodýl deinosuchus, který vyvinul sílu 102 tisíc newtonů.

U obřích pravěkých tvorů nebo vrcholových predátorů je síla kousání logická, ale k čemu ji potřebuje v klepetech krab? I na to japonští vědci odpověděli. Palmoví krabi se líhnou do moře z oplodněných vajíček velcí asi jako zrnko rýže. Když trošku vyrostou, vracejí se na pevninu, kde stráví zbytek života – žijí 50–100 let.

Jejich klepeta jsou asymetrická, velké a silné je jen jedno, to levé. Jak naznačuje jejich jméno, nejčastější potravou těchto tvorů jsou palmové ořechy. A právě při jejich louskání se silné klepeto uplatní: vědci spočítali, že síla, kterou vyvine, velmi přesně odpovídá té, která je dostatečná pro rozlousknutí jeho skořápky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...