Čeští vědci úspěšně odchovali okatého nártouna

Českým zoologům se podařilo odchovat ohroženého nártouna filipínského. Mláděti jsou tři týdny a je šance, že přežije.

Češi se na Filipínách pokoušeli odchovat jednoho z nejohroženějších primátů světa, nártouna filipínského – dnes oznámili, že se jim to podařilo. Mezinárodní tým vědců uspěl. Nártouni zatím v lidské péči buď umírali, nebo se nemnožili. „My jsme se rozhodli pokusit se o odchov v podmínkách s místním klimatem a místní potravou, kde navíc odpadá stres z dlouhého převozu,“ uvedla zooložka Milada Řeháková, která je vedoucí českého týmu.

Nártoun patří mezi 25 nejohroženějších primátů světa. Kvůli svému vzezření, které připomíná roztomilého skřítka, je často předmětem nelegálního obchodu se zvířaty. To vede spolu s ničením přirozeného prostředí lesa k výrazným úbytkům nártouní populace.

Češi zachraňují nártouny už osm let

Češi působící na Filipínách za osm let záchranného projektu docílili zrušení několika stanic, které nártouny vystavovaly jako turistickou atrakci v nevyhovujících podmínkách. Nártouni tam kvůli abnormálnímu stresu hynuli a byli nahrazováni dalšími upytlačenými zvířaty.

Tým českých zoologů působí na filipínském ostrově Bohol, kde ve spolupráci s místním ochranářským centrem vybudoval chovnou voliéru. „Doufáme, že v podmínkách s místním klimatem a potravou budeme úspěšní,“ uvedla Řeháková. Hlavním cílem úspěšného množení nártounů v lidské péči je vytvoření záložní populace pro případ, že bude tento druh ve volné přírodě vyhuben.

Potomek Niny a Julia

Před třemi lety se českému týmu podařilo získat první pár nártounů, kteří dostali jména Nina a Julius. Loni na podzim se nártouni pářili a letos v březnu při pravidelném vážení u samice vědci zjistili nárůst hmotnosti o prvních pár gramů. Při dalších váženích pak gramů přibývalo. Narození mláděte se čeká každým dnem. „To by byl samozřejmě skvělý úspěch,“ uzavřela Řeháková.

Nártoun váží zhruba 110 až 140 gramů a svou velikostí se řadí mezi nejmenší primáty na světě. Jméno dostal podle nezvykle prodloužených zánártních kostí. Nártoun má oproti trupu neúměrně velkou hlavu s nápadně velkýma očima. Ty jsou nezbytné při jeho nočním způsobu života. Díky pohyblivé krční páteři mohou nártouni při sledování své kořisti otáčet hlavu o 180 stupňů na každou stranu, aniž pohnou tělem. Živí se zejména hmyzem, ale pozřou i pavouky, korýše či ještěrky.

V červené knize Mezinárodního svazu ochrany přírody jsou nártouni filipínští uvedeni v kategorii téměř ohrožený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 20 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...