Čeští vědci úspěšně odchovali okatého nártouna

Českým zoologům se podařilo odchovat ohroženého nártouna filipínského. Mláděti jsou tři týdny a je šance, že přežije.

Češi se na Filipínách pokoušeli odchovat jednoho z nejohroženějších primátů světa, nártouna filipínského – dnes oznámili, že se jim to podařilo. Mezinárodní tým vědců uspěl. Nártouni zatím v lidské péči buď umírali, nebo se nemnožili. „My jsme se rozhodli pokusit se o odchov v podmínkách s místním klimatem a místní potravou, kde navíc odpadá stres z dlouhého převozu,“ uvedla zooložka Milada Řeháková, která je vedoucí českého týmu.

Nártoun patří mezi 25 nejohroženějších primátů světa. Kvůli svému vzezření, které připomíná roztomilého skřítka, je často předmětem nelegálního obchodu se zvířaty. To vede spolu s ničením přirozeného prostředí lesa k výrazným úbytkům nártouní populace.

Češi zachraňují nártouny už osm let

Češi působící na Filipínách za osm let záchranného projektu docílili zrušení několika stanic, které nártouny vystavovaly jako turistickou atrakci v nevyhovujících podmínkách. Nártouni tam kvůli abnormálnímu stresu hynuli a byli nahrazováni dalšími upytlačenými zvířaty.

Tým českých zoologů působí na filipínském ostrově Bohol, kde ve spolupráci s místním ochranářským centrem vybudoval chovnou voliéru. „Doufáme, že v podmínkách s místním klimatem a potravou budeme úspěšní,“ uvedla Řeháková. Hlavním cílem úspěšného množení nártounů v lidské péči je vytvoření záložní populace pro případ, že bude tento druh ve volné přírodě vyhuben.

Potomek Niny a Julia

Před třemi lety se českému týmu podařilo získat první pár nártounů, kteří dostali jména Nina a Julius. Loni na podzim se nártouni pářili a letos v březnu při pravidelném vážení u samice vědci zjistili nárůst hmotnosti o prvních pár gramů. Při dalších váženích pak gramů přibývalo. Narození mláděte se čeká každým dnem. „To by byl samozřejmě skvělý úspěch,“ uzavřela Řeháková.

Nártoun váží zhruba 110 až 140 gramů a svou velikostí se řadí mezi nejmenší primáty na světě. Jméno dostal podle nezvykle prodloužených zánártních kostí. Nártoun má oproti trupu neúměrně velkou hlavu s nápadně velkýma očima. Ty jsou nezbytné při jeho nočním způsobu života. Díky pohyblivé krční páteři mohou nártouni při sledování své kořisti otáčet hlavu o 180 stupňů na každou stranu, aniž pohnou tělem. Živí se zejména hmyzem, ale pozřou i pavouky, korýše či ještěrky.

V červené knize Mezinárodního svazu ochrany přírody jsou nártouni filipínští uvedeni v kategorii téměř ohrožený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 17 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 18 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 21 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 23 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...