Vzácná zvířata ohrožuje kyberpytláctví. Elektronický obojek může navést lovce na cíl

Nástroje, které pomáhají vědcům mapovat pohyby a počty zvířat, mohou způsobit pro zvířata pohromu. Případů, kdy se někdo dostal k satelitním údajům o zvířatech, rychle přibývá.

Kanadský biolog Steven Cooke z Carleton University v Ottavě upozornil, jak snadno zneužitelné jsou nástroje, jimiž vědci monitorují zvířata. Zveřejnil své varování v odborném časopise Conservative Biology, kde také popsal několik příkladů z poslední doby.

Typickým se stal případ z loňského roku, kdy si rybářská sdružení vyžádala v Minnesotě přístup k údajům o migraci štiky obecné. Argumentovala tím, že jde o údaje veřejné, protože byly financovány z veřejných financí. Vědci tato data shromažďovali proto, aby štiky ochránili, rybáři proto, aby je lovili.

2 minuty
Vědci objevili v Milovicích pytlácká oka
Zdroj: ČT24

Ještě horší situaci zažili v Indii, kde se pytláci pokusili nabourat do systému, který shromažďuje data o pohybu bengálských tygrů – šelmy mají na krku obojky s GPSkami, přes satelit k nim pak mají přístup i vědci. Kyberpytláky to pochopitelně láká a bohužel podle profesora Cooka nejsou tyto systémy příliš dobře zabezpečené.

Cooke se bojí toho, že jde o velmi nový problém, na který doposud celé odvětví není příliš připravené. Proto nemají vědci zatím dostatek dat, na jejichž základě by mohli situaci analyzovat – většinu pokusů o hacky se vůbec nepodaří odhalit. V práci však Cooke shromažďuje velké množství informací, byť některé jsou jen historky kolegů, jak sám přiznává.

Austrálie hledá řešení

V červnu by se v Austrálii měla na toto téma poprvé sejít velká vědecká konference. I tato země už měla s kyber-pytláky problém, když se pokusili nabourat do systému, který pomocí GPS hlídá žraloky. Podle profesora Cooka by měly být v budoucnu mnohem větší požadavky na lepší zabezpečení systémů, jejich šifrování a také by se měly mnohem lépe nastavit požadavky na to, kdo k datům bude mít přístup.

Vědec na tento problém narazil naprostou náhodou při dovolené v kanadském národním parku Banff. Od ostatních návštěvníků se dozvěděl, že správa parku zakázala používání VHF rádií poté, co jich fotografové využívali k tomu, aby vystopovali označená zvířata. Strážce parku znepokojovalo, že by fotografové zvířata stopovali a rušili by je příliš často – což by mělo dopad nejen na zvířata, ale mohlo by to představovat také riziko pro lidské návštěvníky parku.

Trendy jsou jiné. Ale co s tím?

Současným trendem je co největší transparentnost a sdílení všech dat – aby k nim měli přístup vědci i veřejnost a také aby bylo vidět, na co jdou peníze daňových poplatníků. Snaha omezit nějakým způsobem přístup k nim by šla proti tomuto trendu a navíc by zřejmě byla v některých zemích nezákonná; zákony totiž mohou vyžadovat, aby státem financovaný výzkum byl veřejně přístupný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 14 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...