V Angole objevili neznámého obřího trpasličího primáta

V angolském pralese našli vědci dalšího ze zástupců druhu komba. K objevu vědě zatím neznámého primáta pomohly citlivé uši. Zvuk, který tento tvor vydává, je totiž zcela jedinečný.

Když biologové procházeli pralesem Kumbira, zaslechli několikrát zvuk, který neodpovídal ničemu, co kdy slyšeli. Zněl jako pískání ptáka spojené s cvrlikáním. Když se vydali po stopách zvuku, našli tam kombu.

Komby jsou malí noční primáti, kteří žijí jen v Africe, nejčastěji v savanách, ale i v zalesněných oblastech. Patří mezi trpasličí primáty. Žádná ze známých druhů komb ale nevydává takový zvuk, jako ta nově objevená.

Od jiných komb se liší ještě v jednom: jsou to mezi trpasličími primáty obři. S více než 18 centimetry patří mezi kombami k těm největším. Vizuálně je jim velmi podobná: má velké oči, výraznou hlavu a citlivé uši.

Překvapení je o to větší, že doposud se komby právě podle zvuků spolehlivě rozeznávaly, nově objevený druh nazvaný Galagoides kumbirensis se však vymyká – jeho zvuky jako by patřily zcela jinému druhu zvířat. Vědci publikovali zprávu o svém objevu v odborné časopise American Journal of Physical Anthropology.

Jak objevit neznámý druh zvířete

Vědci v pralese nahrávali na třech místech zvuky, které vydávají komby; potom je porovnávali se strukturou čelistí komb v muzejních sbírkách. Vytvořili systém, který dokázal podle struktury lebky poznat, jaký druh komby vydává nějaký zvuk. Jeden z nahraných trylků však neodpovídal jediné z lebek.

Když se vydali po stopách pískání, našli kombu, již zatím věda neznala. Jméno získala po pralese Kumbira, což je zřejmě jediné místo na Zemi, kde žije. Není ale jisté, jak dlouho tam ještě žít bude. Už nyní je totiž zřejmě ohrožená. Pralesy v místě, kde žije, jsou ohrožené odlesňováním a lidskou činností v jejich okolí.

Pro vědce bude extrémně složité tohoto tvora studovat; komby žijí osamělým a poněkud tajnůstkářským způsobem života. Jsou to noční tvorové, kteří se pohybují nejraději vysoko v korunách stromů – pro vědce je náročné je tedy vůbec jen najít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 23 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...