V Angole objevili neznámého obřího trpasličího primáta

V angolském pralese našli vědci dalšího ze zástupců druhu komba. K objevu vědě zatím neznámého primáta pomohly citlivé uši. Zvuk, který tento tvor vydává, je totiž zcela jedinečný.

Když biologové procházeli pralesem Kumbira, zaslechli několikrát zvuk, který neodpovídal ničemu, co kdy slyšeli. Zněl jako pískání ptáka spojené s cvrlikáním. Když se vydali po stopách zvuku, našli tam kombu.

Komby jsou malí noční primáti, kteří žijí jen v Africe, nejčastěji v savanách, ale i v zalesněných oblastech. Patří mezi trpasličí primáty. Žádná ze známých druhů komb ale nevydává takový zvuk, jako ta nově objevená.

Od jiných komb se liší ještě v jednom: jsou to mezi trpasličími primáty obři. S více než 18 centimetry patří mezi kombami k těm největším. Vizuálně je jim velmi podobná: má velké oči, výraznou hlavu a citlivé uši.

Překvapení je o to větší, že doposud se komby právě podle zvuků spolehlivě rozeznávaly, nově objevený druh nazvaný Galagoides kumbirensis se však vymyká – jeho zvuky jako by patřily zcela jinému druhu zvířat. Vědci publikovali zprávu o svém objevu v odborné časopise American Journal of Physical Anthropology.

Jak objevit neznámý druh zvířete

Vědci v pralese nahrávali na třech místech zvuky, které vydávají komby; potom je porovnávali se strukturou čelistí komb v muzejních sbírkách. Vytvořili systém, který dokázal podle struktury lebky poznat, jaký druh komby vydává nějaký zvuk. Jeden z nahraných trylků však neodpovídal jediné z lebek.

Když se vydali po stopách pískání, našli kombu, již zatím věda neznala. Jméno získala po pralese Kumbira, což je zřejmě jediné místo na Zemi, kde žije. Není ale jisté, jak dlouho tam ještě žít bude. Už nyní je totiž zřejmě ohrožená. Pralesy v místě, kde žije, jsou ohrožené odlesňováním a lidskou činností v jejich okolí.

Pro vědce bude extrémně složité tohoto tvora studovat; komby žijí osamělým a poněkud tajnůstkářským způsobem života. Jsou to noční tvorové, kteří se pohybují nejraději vysoko v korunách stromů – pro vědce je náročné je tedy vůbec jen najít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 48 mminutami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 13 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 22 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...