V Angole objevili neznámého obřího trpasličího primáta

V angolském pralese našli vědci dalšího ze zástupců druhu komba. K objevu vědě zatím neznámého primáta pomohly citlivé uši. Zvuk, který tento tvor vydává, je totiž zcela jedinečný.

Když biologové procházeli pralesem Kumbira, zaslechli několikrát zvuk, který neodpovídal ničemu, co kdy slyšeli. Zněl jako pískání ptáka spojené s cvrlikáním. Když se vydali po stopách zvuku, našli tam kombu.

Komby jsou malí noční primáti, kteří žijí jen v Africe, nejčastěji v savanách, ale i v zalesněných oblastech. Patří mezi trpasličí primáty. Žádná ze známých druhů komb ale nevydává takový zvuk, jako ta nově objevená.

Od jiných komb se liší ještě v jednom: jsou to mezi trpasličími primáty obři. S více než 18 centimetry patří mezi kombami k těm největším. Vizuálně je jim velmi podobná: má velké oči, výraznou hlavu a citlivé uši.

Překvapení je o to větší, že doposud se komby právě podle zvuků spolehlivě rozeznávaly, nově objevený druh nazvaný Galagoides kumbirensis se však vymyká – jeho zvuky jako by patřily zcela jinému druhu zvířat. Vědci publikovali zprávu o svém objevu v odborné časopise American Journal of Physical Anthropology.

Jak objevit neznámý druh zvířete

Vědci v pralese nahrávali na třech místech zvuky, které vydávají komby; potom je porovnávali se strukturou čelistí komb v muzejních sbírkách. Vytvořili systém, který dokázal podle struktury lebky poznat, jaký druh komby vydává nějaký zvuk. Jeden z nahraných trylků však neodpovídal jediné z lebek.

Když se vydali po stopách pískání, našli kombu, již zatím věda neznala. Jméno získala po pralese Kumbira, což je zřejmě jediné místo na Zemi, kde žije. Není ale jisté, jak dlouho tam ještě žít bude. Už nyní je totiž zřejmě ohrožená. Pralesy v místě, kde žije, jsou ohrožené odlesňováním a lidskou činností v jejich okolí.

Pro vědce bude extrémně složité tohoto tvora studovat; komby žijí osamělým a poněkud tajnůstkářským způsobem života. Jsou to noční tvorové, kteří se pohybují nejraději vysoko v korunách stromů – pro vědce je náročné je tedy vůbec jen najít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 1 hhodinou

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
před 3 hhodinami

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
před 6 hhodinami

Vozítko Perseverance překonalo rekord ve vzdálenosti ujeté na jiném světě

Americké vozítko Perseverance, které od února 2021 zkoumá Mars, se stalo vozidlem s nejdelší ujetou vzdáleností na jiném vesmírném tělese než na Zemi, když na povrchu rudé planety urazilo už 45,2 kilometru. Rover velikosti automobilu překonal dosavadní rekord svého předchůdce Opportunity, který po Marsu jezdil v letech 2004 až 2018. Oba rovery předčily i vzdálenosti všech vozítek, která kdy operovala na Měsíci. Informoval o tom Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 7 hhodinami

Mýtus o hysterii trvá. Lékaři u žen častěji než u mužů přisuzují autoimunitní nemoci psychice

Ženy, které trpí autoimunitními onemocněními, mají výrazně vyšší pravděpodobnost než muži, že nemoc lékaři špatně diagnostikují jako psychiatrické nebo psychosomatické onemocnění. Prokázala to studie na více než 6600 pacientech, kterou vedli experti z Univerzity v Cambridge. Ženy kromě špatné diagnózy také častěji dostávaly léčbu později.
před 11 hhodinami

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
včera v 15:04‌‌

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
včera v 11:56‌‌

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
včera v 10:44‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.