V Angole objevili neznámého obřího trpasličího primáta

V angolském pralese našli vědci dalšího ze zástupců druhu komba. K objevu vědě zatím neznámého primáta pomohly citlivé uši. Zvuk, který tento tvor vydává, je totiž zcela jedinečný.

Když biologové procházeli pralesem Kumbira, zaslechli několikrát zvuk, který neodpovídal ničemu, co kdy slyšeli. Zněl jako pískání ptáka spojené s cvrlikáním. Když se vydali po stopách zvuku, našli tam kombu.

Komby jsou malí noční primáti, kteří žijí jen v Africe, nejčastěji v savanách, ale i v zalesněných oblastech. Patří mezi trpasličí primáty. Žádná ze známých druhů komb ale nevydává takový zvuk, jako ta nově objevená.

Od jiných komb se liší ještě v jednom: jsou to mezi trpasličími primáty obři. S více než 18 centimetry patří mezi kombami k těm největším. Vizuálně je jim velmi podobná: má velké oči, výraznou hlavu a citlivé uši.

Překvapení je o to větší, že doposud se komby právě podle zvuků spolehlivě rozeznávaly, nově objevený druh nazvaný Galagoides kumbirensis se však vymyká – jeho zvuky jako by patřily zcela jinému druhu zvířat. Vědci publikovali zprávu o svém objevu v odborné časopise American Journal of Physical Anthropology.

Jak objevit neznámý druh zvířete

Vědci v pralese nahrávali na třech místech zvuky, které vydávají komby; potom je porovnávali se strukturou čelistí komb v muzejních sbírkách. Vytvořili systém, který dokázal podle struktury lebky poznat, jaký druh komby vydává nějaký zvuk. Jeden z nahraných trylků však neodpovídal jediné z lebek.

Když se vydali po stopách pískání, našli kombu, již zatím věda neznala. Jméno získala po pralese Kumbira, což je zřejmě jediné místo na Zemi, kde žije. Není ale jisté, jak dlouho tam ještě žít bude. Už nyní je totiž zřejmě ohrožená. Pralesy v místě, kde žije, jsou ohrožené odlesňováním a lidskou činností v jejich okolí.

Pro vědce bude extrémně složité tohoto tvora studovat; komby žijí osamělým a poněkud tajnůstkářským způsobem života. Jsou to noční tvorové, kteří se pohybují nejraději vysoko v korunách stromů – pro vědce je náročné je tedy vůbec jen najít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 43 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 22 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 23 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
včera v 13:11

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled