Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou i nadále zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2).
Uvedli to vědci ze Stanfordovy univerzity, kteří společně s českými vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR) a České zemědělské univerzity (ČZU) zmapovali vzájemně prospěšné vztahy mezi stromy, houbami a bakteriemi. Informovala o tom AV ČR, výsledky studie tým publikoval ve vědeckém časopise Nature.
Kořenový internet
Spleť kořenů v lesní půdě funguje jako obrovské globální tržiště, kde si houby a bakterie vyměňují se stromy dusík za živiny – v podstatě by se tento systém dal popsat jako rostlinný internet. Vědcům se nyní podařilo zmapovat nejhojnější typy těchto vzájemně prospěšných vztahů.
Vědecká práce zahrnuje přes 1,1 milionu lesních ploch a 28 tisíc druhů dřevin. Na jejich podkladě vysvětluje zákonitosti, které byly dříve známy několika málo specialistům.
„Studie využila obrovskou databázi zdrojových údajů – zahrnuje informace k 31 milionům stromů z celkem 1,1 milionů lesních inventarizačních ploch ze všech pěti lesnatých kontinentů,“ vysvětluje spoluautor studie Emil Ciencala z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „Tyto údaje umožnily objevit vazby, které nemohly být v globálním měřítku dříve ověřeny,“ dodává vědec.
Strategie hub je jiná v chladu a jiná v teple
Nová data například potvrzují hypotézu, že v teplejších lesích se více vyskytují houby pronikající přímo do buněk kořene, zatímco chladnější oblasti svědčí houbám obklopujícím buňky kořene. Tento typ hub navíc dokáže změnit své prostředí tak, aby tempo rozkladu organické hmoty ještě zpomalovaly. Vzrůstající teploty ale vychýlí podmínky prostředí natolik, že je houby nebudou moci ovlivňovat podle svého.
„Práce ukazuje, jak zásadním zdrojem vědeckých informací jsou primární lesy a jak důležitá je ochrana těchto posledních fragmentů primárních lesů v rámci Evropy, protože jsou ohroženy lidskou činností,“ zdůrazňuje spoluautor studie Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
Změny, které přímo ovlivní život vnoučat
Autoři studie se také pokusili předpovědět, jak by se tato symbióza proměnila, pokud by pokračoval současný trend zvyšujících se emisí oxidu uhličitého. Ukázalo se, že do roku 2070 by ubylo 10 % hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby vyskytující se především v chladnějších oblastech.
Výzkumníci varovali, že takováto ztráta může vést k dalšímu nárůstu uhlíku v atmosféře, jelikož se snížením množství dřevin se sníží i množství hub, které ukládají uhlík z atmosféry do půdy.
„Když pochopíme, jak stromy fungují s jinými druhy a jak se to mění v různých klimatických podmínkách, můžeme lépe předvídat dopady budoucích změn klimatu,“ říká Tom Fayle, tropický ekolog Biologického centra AV ČR, který momentálně pracuje v terénu v Malajsii.
Globální spolupráce při sběru dat
Studie pracuje s daty Global Forest Biodiversity Database, z českých zdrojů zahrnuje údaje projektu Remote Forest České zemědělské univerzity a také data z projektu Inventarizace krajiny CzechTerra, který realizoval Ústav pro výzkum lesních ekosystémů IFER.
Mapy z této studie tak představují reálné stromy z více než 70 zemí a budou veřejně dostupné. Výzkumníci do budoucna plánují rozšířit svou práci i mimo lesy a pokračovat v objasňování toho, jak změny klimatu ovlivňují ekosystémy.
