Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Univerzity Palackého a Centra regionu Haná vyvinuli se švédskými kolegy metodu, která umožňuje změřit rekordních 101 rostlinných hormonů a jim příbuzných látek v malém vzorku kořene, stonku či jiného orgánu. Nový postup urychlí analýzy hormonů. Článek o nové metodě publikoval vědecký časopis Plant Physiology.
Nová metoda pomůže vědcům lépe pochopit, jak se hladiny hormonů mění v různých situacích, například když zemědělské plodiny nebo jiné rostliny čelí nepříznivým podmínkám. Celá analýza přitom zabere jen 32 minut.
„Naše metoda je rychlá, citlivá a spolehlivě funguje i s malými rostlinnými vzorky o hmotnosti pouhých 20 miligramů. V každém vzorku dokážeme současně stanovit 101 látek, což je skoro dvojnásobek v porovnání s předchozími metodami jiných autorů,“ uvedl Ondřej Novák, vedoucí oddělení metabolomiky v laboratoři růstových regulátorů, který metodu se svým olomouckým týmem a vědci ze zemědělské univerzity ve švédském Umea vyvinul.
Vědci ověřovali metodu na semenáčcích huseníčku rolního, který vystavili stresu ze zasolení. Ve vzorcích kořenů a nadzemních částí pak našli 45 hormonů a příbuzných látek ze zmíněných 101, které umí stanovit. Zasolení ovlivnilo hladinu 23 těchto sloučenin v kořenech a 15 v nadzemních orgánech. Fyziologických reakcí na zasolení se tedy účastní více různých hormonů.
Aby mráz nespálil rostliny
„Jak bylo zjištěno, koncentrace některých hormonů vzrostly nebo poklesly v souladu s tím, jak se měnila aktivita genů zodpovědných za jejich syntézu či odbourávání. Propojení údajů o reakci genů a hormonů na zasolení nebo na jiné podněty tedy poskytne komplexnější představu o procesech, které se v rostlině odehrávají,“ uvádí zpráva Univerzity Palackého.
Sucho, mráz nebo zasolování půd podle Nováka způsobují každoročně velké ztráty v zemědělství. Vědci se proto snaží pochopit biologické děje vedoucí k aktivaci obranných mechanismů, které umožňují rostlině přežít. „Na analýzách hormonů v různých rostlinách včetně zemědělských plodin spolupracujeme s vědci z České republiky i z celého světa. Naši ‚stojedničkovou‘ metodu v těchto projektech jistě využijeme. Do budoucna ale máme i další plány. Chtěli bychom měřit hladiny rostlinných hormonů v různých typech buněk a také v jednotlivých částech buňky – organelách,“ poznamenal Novák.
