Vědci popsali, která psí plemena se dožívají nejvyššího věku

Podle nové studie zveřejněné v časopise Scientific Reports mají Jack Russell teriéři a jorkšírští teriéři nejvyšší průměrnou délku života ze všech psích plemen ve Velké Británii. Naopak plemena s nejkratší dobou života jsou francouzští buldočci a mopsi.

Skupina britských vědců provedla analýzu dat z databáze, která sleduje úmrtí psů v zemi. Za období let 2016 až 2020 eviduje 30 563 uhynulých zvířat. Ve své analýze následně popsali očekávanou dobu dožití osmnáct nejrozšířenějších plemen v Británii.

Ukázalo se, že nejvyšší očekávanou délku života při narození měli Jack Russell teriéři (12,72 roku), následovaní jorkšírskými teriéry (12,54 roku), border koliemi (12,10 roku) a špringršpaněly (11,92 roku).

Nahrávám video
Horizont ČT24: Psí hledač min
Zdroj: ČT24

Naopak nejnižší očekávanou délku života při narození měli francouzští buldočci (4,53 roku). To je přibližně o tři roky méně než u ostatních psích brachycefalických plemen, tedy u psů s plochým čumákem. Výrazně déle angličtí buldoci (7,39 let) a mopsi (7,65 let). Autoři se domnívají, že tato extrémně krátká očekávaná délka života je zřejmě důsledkem řady zdravotních potíží, jež se u těchto plemen vyskytují.

Očekávaná délka dožití u různých psích plemen
Zdroj: Scientific Reports

Samci versus samice

U všech zkoumaných plemen také platilo další pravidlo: samci psů žili kratší dobu než samice. Průměrný pes se dožívá 11,1 roku, což je o čtyři měsíce méně než u fen. Psi, kteří byli kastrováni, měli vyšší průměrnou délku života (11,98 roku u fen a 11,49 roku u psů) než ti, kteří kastrováni nebyli (10,50 roku u fen a 10,58 roku u psů).

Autoři zatím nemají dost silné důkazy, v čem spočívá výhoda kastrace – zatím pracují s hypotézou, že sama o sobě vliv nemá. Může ale souviset s tím, že svá zvířata obecně kastrují zodpovědnější majitelé, tedy lidé, kteří pak svým psím společníkům zajistí kvalitnější životní podmínky, potravu nebo zdravotní péči.

Autoři tvrdí, že jejich práce nyní umožňuje sledovat očekávanou délku života psů v různém věku, podobně jako se to dělá u lidí. Může zlepšit předpovědi pro různá plemena ve Spojeném království a obecně i ve světě. Mohlo by to mít i další praktické přínosy, například pomoci psím útulkům přesněji odhadnout zbývající délku života psa při jeho navrácení do útulku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na výletní lodi byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
10:20Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoPro vznik požárů byly v Českém Švýcarsku ideální podmínky, vysvětluje bioklimatolog

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka.
před 45 mminutami

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 2 hhodinami

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 3 hhodinami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 4 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026
Načítání...