Vědci popsali, která psí plemena se dožívají nejvyššího věku

Podle nové studie zveřejněné v časopise Scientific Reports mají Jack Russell teriéři a jorkšírští teriéři nejvyšší průměrnou délku života ze všech psích plemen ve Velké Británii. Naopak plemena s nejkratší dobou života jsou francouzští buldočci a mopsi.

Skupina britských vědců provedla analýzu dat z databáze, která sleduje úmrtí psů v zemi. Za období let 2016 až 2020 eviduje 30 563 uhynulých zvířat. Ve své analýze následně popsali očekávanou dobu dožití osmnáct nejrozšířenějších plemen v Británii.

Ukázalo se, že nejvyšší očekávanou délku života při narození měli Jack Russell teriéři (12,72 roku), následovaní jorkšírskými teriéry (12,54 roku), border koliemi (12,10 roku) a špringršpaněly (11,92 roku).

Nahrávám video

Naopak nejnižší očekávanou délku života při narození měli francouzští buldočci (4,53 roku). To je přibližně o tři roky méně než u ostatních psích brachycefalických plemen, tedy u psů s plochým čumákem. Výrazně déle angličtí buldoci (7,39 let) a mopsi (7,65 let). Autoři se domnívají, že tato extrémně krátká očekávaná délka života je zřejmě důsledkem řady zdravotních potíží, jež se u těchto plemen vyskytují.

Očekávaná délka dožití u různých psích plemen
Zdroj: Scientific Reports

Samci versus samice

U všech zkoumaných plemen také platilo další pravidlo: samci psů žili kratší dobu než samice. Průměrný pes se dožívá 11,1 roku, což je o čtyři měsíce méně než u fen. Psi, kteří byli kastrováni, měli vyšší průměrnou délku života (11,98 roku u fen a 11,49 roku u psů) než ti, kteří kastrováni nebyli (10,50 roku u fen a 10,58 roku u psů).

Autoři zatím nemají dost silné důkazy, v čem spočívá výhoda kastrace – zatím pracují s hypotézou, že sama o sobě vliv nemá. Může ale souviset s tím, že svá zvířata obecně kastrují zodpovědnější majitelé, tedy lidé, kteří pak svým psím společníkům zajistí kvalitnější životní podmínky, potravu nebo zdravotní péči.

Autoři tvrdí, že jejich práce nyní umožňuje sledovat očekávanou délku života psů v různém věku, podobně jako se to dělá u lidí. Může zlepšit předpovědi pro různá plemena ve Spojeném království a obecně i ve světě. Mohlo by to mít i další praktické přínosy, například pomoci psím útulkům přesněji odhadnout zbývající délku života psa při jeho navrácení do útulku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 9 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 13 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 17 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...