Evropské družice hledaly hromady trusu tučňáků. Našly díky tomu řadu nových kolonií

Satelitní snímky odhalily, že na Antarktidě je o 20 procent více kolonií tučňáků císařských, než bylo doposud známo. Vědci využili pro analýzu snímky z družicového systému Copernicus Sentinel-2, pomocí kterých hledali exkrementy ptáků na antarktickém ledu.

Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Remote Sensing in Ecology and Conservation. Vědci díky satelitům našli 11 neznámých kolonií tučňáků císařských – celkový počet známých kolonií na Antarktidě tak nyní stoupl na 61.

Tučňáci císařští jsou největším druhem těchto nelétavých ptáků. Žijí pouze na Antarktidě, v extrémních podmínkách, které jsou pro člověka jenom velmi těžko snesitelné. A proto se také jen obtížně studují.

Jak studovat tučňáky

V posledních deseti letech mají ale biologové nového pomocníka, kterým jsou družice. Britská antarktická služba pomocí satelitů sleduje výskyt tučňáků. Jednotlivá zvířata samozřejmě družice zachytit nedokáží, ale celé kolonie ano: tím, že sledují jejich exkrementy.

Tmavé stopy tučňáčího guana jsou totiž na jinak bílém povrchu pomocí družice Copernicus Sentinel-2 snadno identifikovatelné.

Zachycené stopy trusu
Zdroj: ESA

„Je to parádní objev,“ uvedl Peter Fretwell, hlavní autor tohoto výzkumu. „Je to sice dobrá zpráva, že jsme našli nové kolonie, ale bohužel jsou všechny dost drobné. A to znamená, že množství tučňáků je tedy oproti staršímu stavu o poznání vyšší jen o 5 až 10 procent,“ doplnil vědec. V Antarktidě tak věda ví o přibližně půl milionu těchto tvorů.

Tato data jsou pro vědce nesmírně důležitá, protože tučňáci jsou velmi zranitelní probíhajícími klimatickými změnami. Teplejší voda i vzduch způsobují, že dochází k zániku ledovců u pobřeží – a právě tato místa tučňáci využívají jako své domovy.

Satelitní záběr Antarktidy s vyznačeným místem kolonie tučňáků
Zdroj: ESA

Podle biologa Philipa Trathana je ještě důležitější to, že všechny nově objevené kolonie se nacházejí na místech, která jsou klimatickou změnou intenzivně ohrožena.

„Ptáci na těchto lokalitách tedy mohou fungovat jako přísloveční kanárci v dole. Musíme je sledovat, abychom se dozvěděli, jak budou klimatické změny dál ovlivňovat tamní region,“ uvedl vědec, který se na výzkumu také podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 5 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 5 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 22 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 23 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...