Evropské družice hledaly hromady trusu tučňáků. Našly díky tomu řadu nových kolonií

Satelitní snímky odhalily, že na Antarktidě je o 20 procent více kolonií tučňáků císařských, než bylo doposud známo. Vědci využili pro analýzu snímky z družicového systému Copernicus Sentinel-2, pomocí kterých hledali exkrementy ptáků na antarktickém ledu.

Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Remote Sensing in Ecology and Conservation. Vědci díky satelitům našli 11 neznámých kolonií tučňáků císařských – celkový počet známých kolonií na Antarktidě tak nyní stoupl na 61.

Tučňáci císařští jsou největším druhem těchto nelétavých ptáků. Žijí pouze na Antarktidě, v extrémních podmínkách, které jsou pro člověka jenom velmi těžko snesitelné. A proto se také jen obtížně studují.

Jak studovat tučňáky

V posledních deseti letech mají ale biologové nového pomocníka, kterým jsou družice. Britská antarktická služba pomocí satelitů sleduje výskyt tučňáků. Jednotlivá zvířata samozřejmě družice zachytit nedokáží, ale celé kolonie ano: tím, že sledují jejich exkrementy.

Tmavé stopy tučňáčího guana jsou totiž na jinak bílém povrchu pomocí družice Copernicus Sentinel-2 snadno identifikovatelné.

Zachycené stopy trusu
Zdroj: ESA

„Je to parádní objev,“ uvedl Peter Fretwell, hlavní autor tohoto výzkumu. „Je to sice dobrá zpráva, že jsme našli nové kolonie, ale bohužel jsou všechny dost drobné. A to znamená, že množství tučňáků je tedy oproti staršímu stavu o poznání vyšší jen o 5 až 10 procent,“ doplnil vědec. V Antarktidě tak věda ví o přibližně půl milionu těchto tvorů.

Tato data jsou pro vědce nesmírně důležitá, protože tučňáci jsou velmi zranitelní probíhajícími klimatickými změnami. Teplejší voda i vzduch způsobují, že dochází k zániku ledovců u pobřeží – a právě tato místa tučňáci využívají jako své domovy.

Satelitní záběr Antarktidy s vyznačeným místem kolonie tučňáků
Zdroj: ESA

Podle biologa Philipa Trathana je ještě důležitější to, že všechny nově objevené kolonie se nacházejí na místech, která jsou klimatickou změnou intenzivně ohrožena.

„Ptáci na těchto lokalitách tedy mohou fungovat jako přísloveční kanárci v dole. Musíme je sledovat, abychom se dozvěděli, jak budou klimatické změny dál ovlivňovat tamní region,“ uvedl vědec, který se na výzkumu také podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...