Evropské družice hledaly hromady trusu tučňáků. Našly díky tomu řadu nových kolonií

Satelitní snímky odhalily, že na Antarktidě je o 20 procent více kolonií tučňáků císařských, než bylo doposud známo. Vědci využili pro analýzu snímky z družicového systému Copernicus Sentinel-2, pomocí kterých hledali exkrementy ptáků na antarktickém ledu.

Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise Remote Sensing in Ecology and Conservation. Vědci díky satelitům našli 11 neznámých kolonií tučňáků císařských – celkový počet známých kolonií na Antarktidě tak nyní stoupl na 61.

Tučňáci císařští jsou největším druhem těchto nelétavých ptáků. Žijí pouze na Antarktidě, v extrémních podmínkách, které jsou pro člověka jenom velmi těžko snesitelné. A proto se také jen obtížně studují.

Jak studovat tučňáky

V posledních deseti letech mají ale biologové nového pomocníka, kterým jsou družice. Britská antarktická služba pomocí satelitů sleduje výskyt tučňáků. Jednotlivá zvířata samozřejmě družice zachytit nedokáží, ale celé kolonie ano: tím, že sledují jejich exkrementy.

Tmavé stopy tučňáčího guana jsou totiž na jinak bílém povrchu pomocí družice Copernicus Sentinel-2 snadno identifikovatelné.

Zachycené stopy trusu
Zdroj: ESA

„Je to parádní objev,“ uvedl Peter Fretwell, hlavní autor tohoto výzkumu. „Je to sice dobrá zpráva, že jsme našli nové kolonie, ale bohužel jsou všechny dost drobné. A to znamená, že množství tučňáků je tedy oproti staršímu stavu o poznání vyšší jen o 5 až 10 procent,“ doplnil vědec. V Antarktidě tak věda ví o přibližně půl milionu těchto tvorů.

Tato data jsou pro vědce nesmírně důležitá, protože tučňáci jsou velmi zranitelní probíhajícími klimatickými změnami. Teplejší voda i vzduch způsobují, že dochází k zániku ledovců u pobřeží – a právě tato místa tučňáci využívají jako své domovy.

Satelitní záběr Antarktidy s vyznačeným místem kolonie tučňáků
Zdroj: ESA

Podle biologa Philipa Trathana je ještě důležitější to, že všechny nově objevené kolonie se nacházejí na místech, která jsou klimatickou změnou intenzivně ohrožena.

„Ptáci na těchto lokalitách tedy mohou fungovat jako přísloveční kanárci v dole. Musíme je sledovat, abychom se dozvěděli, jak budou klimatické změny dál ovlivňovat tamní region,“ uvedl vědec, který se na výzkumu také podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...