Na moskevské univerzitě uzavřeli institut, který 25 let zkoumal stroj času

Na Moskevské státní univerzitě (MGU) byl uzavřen institut, který se 25 let zabýval výzkumem teleportace, stroje času a získáváním informací z budoucnosti. Na existenci ústavu upozornila televize RTVI.

Institut výzkumu podstaty času fungoval na MGU, nejstarší a největší univerzitě v Rusku, od roku 1999. Své webové stránky měl na subdoméně oficiálního webu univerzity a využíval její prostory pro pořádání seminářů.

Mezi tématy, kterými se zabýval, bylo mimo jiné „porozumění podstatě proměnlivosti světa“ nebo „vývoj adekvátních metod měření proměnlivosti“.

Ústav měl 24 laboratoří a uspořádal celkem 859 seminářů, na nichž vystupovali také teoretici některých pseudovědeckých směrů. Na nich přednášející hovořili o „možnosti přijímání informací z budoucnosti“, „stroji času a teleportaci v čase a prostoru“ a kázali myšlenky kreacionismu.

„Dvacet let jsem děkan a o takové instituci nevím“

Jeden přednášející také například tvrdil, že „člověk viděl živého stegosaura“, ačkoliv tento druh vymřel před 150 miliony let. Na semináře byli pozváni zastánci takzvané „etherodynamiky“, která je vědeckou komunitou dlouho odmítána a klasifikována jako pseudovědecká, ale i dalších teorií, které jsou v rozporu s moderními vědeckými poznatky – mimosmyslové vnímání, biolokace, torzní pole a další.

Jeden z autorů pseudovědecké teorie torzních polí Gennadij Šipov byl pozván na jeden ze seminářů přes on-line platformu Zoom. Na obrazovce konference byl vidět s pozadím létajícího talíře, jak poznamenal telegramový kanál KRINZH, který se věnuje sledování pseudovědeckých článků, které se objevují v ruských vědeckých časopisech.

Děkan fakulty biologie MGU Michail Kirpičnikov v rozhovoru v RTVI řekl, že o existenci takového ústavu nevěděl. „Oficiálně taková struktura určitě neexistuje. O žádné takové instituci nevím, a to jsem děkanem skoro dvacet let. Kolega, veterán fakulty, říká, že nějaká struktura, která se tak sama označuje, prý existuje. (...) Upřímně říkám, že o tom slyším poprvé,“ sdělil novinářům.

Redakce RTVI se obrátila na tiskové oddělení univerzity s dotazem, zda tento ústav oficiálně existoval a zda jeho témata odpovídají poslání univerzity a současným vědeckým standardům. Do doby vydání zprávy univerzita neodpověděla. Krátce po zaslání dotazu se ale webová stránka ústavu stala nedostupnou. Stále se dá ale dohledat přes službu Wayback Machine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...