Na moskevské univerzitě uzavřeli institut, který 25 let zkoumal stroj času

Na Moskevské státní univerzitě (MGU) byl uzavřen institut, který se 25 let zabýval výzkumem teleportace, stroje času a získáváním informací z budoucnosti. Na existenci ústavu upozornila televize RTVI.

Institut výzkumu podstaty času fungoval na MGU, nejstarší a největší univerzitě v Rusku, od roku 1999. Své webové stránky měl na subdoméně oficiálního webu univerzity a využíval její prostory pro pořádání seminářů.

Mezi tématy, kterými se zabýval, bylo mimo jiné „porozumění podstatě proměnlivosti světa“ nebo „vývoj adekvátních metod měření proměnlivosti“.

Ústav měl 24 laboratoří a uspořádal celkem 859 seminářů, na nichž vystupovali také teoretici některých pseudovědeckých směrů. Na nich přednášející hovořili o „možnosti přijímání informací z budoucnosti“, „stroji času a teleportaci v čase a prostoru“ a kázali myšlenky kreacionismu.

„Dvacet let jsem děkan a o takové instituci nevím“

Jeden přednášející také například tvrdil, že „člověk viděl živého stegosaura“, ačkoliv tento druh vymřel před 150 miliony let. Na semináře byli pozváni zastánci takzvané „etherodynamiky“, která je vědeckou komunitou dlouho odmítána a klasifikována jako pseudovědecká, ale i dalších teorií, které jsou v rozporu s moderními vědeckými poznatky – mimosmyslové vnímání, biolokace, torzní pole a další.

Jeden z autorů pseudovědecké teorie torzních polí Gennadij Šipov byl pozván na jeden ze seminářů přes on-line platformu Zoom. Na obrazovce konference byl vidět s pozadím létajícího talíře, jak poznamenal telegramový kanál KRINZH, který se věnuje sledování pseudovědeckých článků, které se objevují v ruských vědeckých časopisech.

Děkan fakulty biologie MGU Michail Kirpičnikov v rozhovoru v RTVI řekl, že o existenci takového ústavu nevěděl. „Oficiálně taková struktura určitě neexistuje. O žádné takové instituci nevím, a to jsem děkanem skoro dvacet let. Kolega, veterán fakulty, říká, že nějaká struktura, která se tak sama označuje, prý existuje. (...) Upřímně říkám, že o tom slyším poprvé,“ sdělil novinářům.

Redakce RTVI se obrátila na tiskové oddělení univerzity s dotazem, zda tento ústav oficiálně existoval a zda jeho témata odpovídají poslání univerzity a současným vědeckým standardům. Do doby vydání zprávy univerzita neodpověděla. Krátce po zaslání dotazu se ale webová stránka ústavu stala nedostupnou. Stále se dá ale dohledat přes službu Wayback Machine.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 12 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 13 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 13 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 17 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 17 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...