Výzkumníci z University of the West of England dokázali, že hudební festivaly mají negativní dopad na aktivitu netopýrů. S přibývajícím množstvím produkcí vyzývají organizátory k větší koordinaci míst konání, aby se zamezilo trvalému narušení životů létajících savců.
Hudební festivaly ruší netopýry. Problémem začíná být, jak často se hraje
Velké hudební festivaly nutně ovlivňují svoje okolí. Konají se většinou v místě, kde normálně nebývá moc lidí. Na několik dní v roce tam ale jejich koncentrace mohutně vzroste. Věcí, které by mohly ovlivnit mnoho druhů chráněných nebo ohrožených netopýrů, je potom spousta.
V této studii se vědci podívali jen na jediný faktor: hluk. Podle výsledků jen hlasitá hudba z festivalů stačila k tomu, aby vyrušila rovnou několik druhů těchto létajících savců. Výsledky vyšly v časopise Britské ekologické společnosti Ecological Solutions and Evidence.
Přírodovědci zkoumali místa poblíž hudebních festivalů, zejména okraje lesů, kam se ještě hluk z nich dostane, ale už tam neproniká světlo. Sledovali noční aktivitu všech druhů. U těch nejcitlivějších došlo k poklesu noční aktivity o 47 procent, ale i ty nejtolerantnější druhy snížily svou aktivitu o 32 procent.
Jack Hooker, který výzkum vedl, vidí jeho výsledky jednoznačně: „Naše studie je důležitým důkazem, který podrobně popsal dopady tohoto typu znečištění hlukem na volně žijící živočichy ve Velké Británii. Snad to pomůže při zavádění a prosazování pravidel týkajících se úrovně hluku.“
Noční zvířata, jako jsou právě netopýři, jsou mnohdy zcela závislá na zvuku. Ten jim pomáhá získávat důležité informace o prostředí, které využívají pro navigaci v prostoru, hledání potravy, ale také k úniku před predátory, a dokonce i v pátrání po sexuálních partnerech. Když se hluk v krajině, již obývají, nějak změní, omezuje to jejich schopnost rozpoznávat a rozlišovat důležité přirozené akustické signály v jejich prostředí, dochází k narušení sociální komunikace a snížení vzdálenosti, na kterou jsou akustické signály vnímány. To všechno snižuje schopnost netopýrů využívat naplno prostředí, na které jsou jinak ideálně adaptováni.
Také to přispívá k takzvané fragmentaci jejich stanovišť. To znamená, že když se zvířata začnou některým lokalitám vyhýbat, nebo je nejsou schopná využívat, rozdělují se jejich stanoviště na stále menší a méně propojené střípky.
Že má fragmentace zásadně negativní dopad, ví ekologie už desítky let – většinou je ale vidět vizuálně a dá se s ní tedy docela dobře pracovat při nejrůznějších opatřeních na ochranu krajiny. Jenže bariéra, která brání netopýrům, není zeď nebo silnice, ale jde o neviditelnou hráz zvuku.
Hooker si nemyslí, že by byl problém s nějakým konkrétním festivalem, problém je v jejich počtu. „Vzhledem k tomu, že hudební festivaly jsou teď ve Velké Británii úplně všude a stále častěji se konají na místech, která jsou důležitá pro místní volně žijící živočichy, je nezbytné, aby pravidla týkající se jejich plánování byla založená na důkazech a chránila místní biologickou rozmanitost před jakýmikoliv možnými negativními dopady,“ uvedl.
Jak výzkum probíhal
Pro posouzení dopadů hlasité hudby na aktivitu netopýrů autoři zkoumali deset lokalit v jihozápadní Anglii a jižním Walesu v období od srpna do září 2021. Vědci vybrali tmavé polopřírodní krajiny nacházející se podél lesních okrajů v sousedství travnatých nebo pastevních biotopů, aby se podobaly co nejvíc podmínkám britských festivalů.
V každé lokalitě byl experiment proveden během dvou nocí – tiché (kontrolní) noci a noci s reprodukcí hudby o hlasitosti dosahující 100 decibelů (dB), srovnatelné s hladinou hluku na britských hudebních festivalech. Pět písní, z nichž každá reprezentovala jiný hudební žánr a vyznačovala se různým tempem a frekvencí, bylo spojeno do desetiminutových hudebních bloků.
Po dobu dvou hodin po východu slunce se střídal hluk této hudební směsi (průměrná hlasitost 98,74 dB) s deseti minutami okolního hluku (průměrná hlasitost 42,82 dB). Aktivita netopýrů byla zaznamenávána na hranicích lesa v různých vzdálenostech.
A díky tomuto experimentálnímu přístupu začali Hooker a jeho kolegové z University of West of England rozplétat dopady jednotlivých aspektů hudebních festivalů na netopýry.
Hooker zdůrazňuje, že tyto výsledky jsou velmi vypovídající. Už jen proto, že skutečné scénáře hudebních festivalů zahrnují více zdrojů hudby, hrajících konzistentně po delší dobu a v širším rozsahu stanovišť, což pravděpodobně zvýrazňuje negativní dopady na netopýry.
Hookerovy závěry připadají zásadní i vědcům, kteří se na studii nepodíleli. Emma Stoneová z univerzity v Bathu je komentovala slovy: „Hudební festivaly nepochybně ovlivňují aktivitu netopýrů, ale existují kroky, které by mohly přispět ke snížení negativních dopadů – patří mezi ně například výstavba živých plotů.“