Netopýři se vyhýbají solárním farmám, zjistili vědci. Volají po opatřeních

Aktivita šesti druhů netopýrů se výrazně snížila v místech, kde stojí solární farmy. Výsledky nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Applied Ecology, by podle autorů měly mít dopad na zákony i plánování, aby pozitiva solární energie nerušil dopad na volně žijící živočichy.

Obnovitelná energetika je jednou z cest, jak snížit množství oxidu uhličitého, který se uvolňuje do atmosféry. Celosvětově roste velmi rychlým tempem, přičemž solární sektor se ve světě podílí na obnovitelné energii asi ze třetiny. V roce 2021 se využívání energie ze slunce zvýšilo o čtvrtinu. Její používání ale není bez problémů.

„Obnovitelné zdroje energie mohou mít negativní dopady na biologickou rozmanitost,“ potvrzuje hlavní autorka nové studie Lizy Tinsleyová ze School of Biological Sciences Bristolské univerzity. „Zmírnění těchto dopadů je nutné, aby vznikala řešení výhodná jak pro dodavatele i spotřebitele energie, tak i pro přírodu a její obyvatele.“

Vědkyně se svým týmem rozmístila na solárních farmách a na běžných polích bez solárních panelů monitorovací zařízení schopná sledovat netopýry. Solární i obyčejná pole měla stejné rozměry, podobné podmínky a byla tedy srovnatelná. Celkem takových míst našla studie devatenáct.

Monitorovací systémy nahrávaly hlasy netopýrů – protože se tito létající savci řídí zvuky při lovu i pohybu, vydávají je neustále. Vědci je pak analyzovali a zjistili podle nich, o jaké druhy netopýrů šlo a kolikrát nad lokalitou přelétaly.  Výsledky prokázaly, že aktivita šesti druhů byla nad solárními farmami mnohem nižší než nad jinými lokalitami. 

Srovnání dvou typů zkoumaných ploch
Zdroj: Journal of Applied Ecology

Příčiny nejsou jasné

Tinsleyová uvedla: „Vzhledem k těmto významným negativním dopadům by výstavba solárních farem měla být prověřena v rámci posuzování vlivů na životní prostředí. Tak by bylo možné navrhnout vhodná zmírnění dopadů a provádět jejich monitorování.“ 

U větrných elektráren už se stejným postupem podařilo snížit úmrtnost netopýrů změnou rychlosti větru, při které jsou turbíny uváděny do provozu, a použitím akustických odstrašujících prostředků. S minimálními náklady se tak povedlo dosáhnout významného snížení negativního vlivu na netopýry, tvrdí vědkyně.

Podle ní ale zatím není vůbec jasné, proč k tomuto významnému úbytku netopýrů dochází. „Může za to ztráta vhodného prostředí? Mají tam méně hmyzí kořisti, nebo tam častěji dochází ke srážkám, třeba s panely?“ ptá se Tinsleyová, ale odpověď zatím nemá. 

Netopýří problémy

Stejně důležité jako najít odpovědi bude podle ní přijít s účinnými a současně dostatečně levnými strategiemi, jež by netopýrům pomohly ve světě, kde bude s vysokou pravděpodobností solárních farem stále přibývat.

„Bude důležité určit strategie zmírnění dopadů, které mohou netopýrům na solárních farmách prospět, jako je například výsadba rostlin podporujících život hmyzu, zajištění koridorů ke stanovištím bohatým na hmyz nebo poskytnutí vhodných alternativních potravních stanovišť, jako jsou stromy,“ dodala. 

Spoluautor práce Gareth Jones upozorňuje, že dopady solárních elektráren na volně žijící živočichy jsou v současné době málo známé a až doposud neexistovaly žádné důkazy o jejich vlivu na netopýry. Tito létající predátoři přitom mají celou řadu vlastností – například pomáhají přirozeně kontrolovat velikost populací škodlivého hmyzu.

„Situace je potenciálně znepokojivá. Solární farmy zabírají stále větší plochy vhodné pro potravu netopýrů a my už víme, že netopýři mohou narážet do svislých rovných ploch a mohou si rovné plochy splést s vodou a pokoušet se z nich pít.“ dodal jednu z hypotéz, které mohou teoreticky vysvětlit některé z příčin netopýřích problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.