Netopýři se vyhýbají solárním farmám, zjistili vědci. Volají po opatřeních

Aktivita šesti druhů netopýrů se výrazně snížila v místech, kde stojí solární farmy. Výsledky nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Applied Ecology, by podle autorů měly mít dopad na zákony i plánování, aby pozitiva solární energie nerušil dopad na volně žijící živočichy.

Obnovitelná energetika je jednou z cest, jak snížit množství oxidu uhličitého, který se uvolňuje do atmosféry. Celosvětově roste velmi rychlým tempem, přičemž solární sektor se ve světě podílí na obnovitelné energii asi ze třetiny. V roce 2021 se využívání energie ze slunce zvýšilo o čtvrtinu. Její používání ale není bez problémů.

„Obnovitelné zdroje energie mohou mít negativní dopady na biologickou rozmanitost,“ potvrzuje hlavní autorka nové studie Lizy Tinsleyová ze School of Biological Sciences Bristolské univerzity. „Zmírnění těchto dopadů je nutné, aby vznikala řešení výhodná jak pro dodavatele i spotřebitele energie, tak i pro přírodu a její obyvatele.“

Vědkyně se svým týmem rozmístila na solárních farmách a na běžných polích bez solárních panelů monitorovací zařízení schopná sledovat netopýry. Solární i obyčejná pole měla stejné rozměry, podobné podmínky a byla tedy srovnatelná. Celkem takových míst našla studie devatenáct.

Monitorovací systémy nahrávaly hlasy netopýrů – protože se tito létající savci řídí zvuky při lovu i pohybu, vydávají je neustále. Vědci je pak analyzovali a zjistili podle nich, o jaké druhy netopýrů šlo a kolikrát nad lokalitou přelétaly.  Výsledky prokázaly, že aktivita šesti druhů byla nad solárními farmami mnohem nižší než nad jinými lokalitami. 

Srovnání dvou typů zkoumaných ploch
Zdroj: Journal of Applied Ecology

Příčiny nejsou jasné

Tinsleyová uvedla: „Vzhledem k těmto významným negativním dopadům by výstavba solárních farem měla být prověřena v rámci posuzování vlivů na životní prostředí. Tak by bylo možné navrhnout vhodná zmírnění dopadů a provádět jejich monitorování.“ 

U větrných elektráren už se stejným postupem podařilo snížit úmrtnost netopýrů změnou rychlosti větru, při které jsou turbíny uváděny do provozu, a použitím akustických odstrašujících prostředků. S minimálními náklady se tak povedlo dosáhnout významného snížení negativního vlivu na netopýry, tvrdí vědkyně.

Podle ní ale zatím není vůbec jasné, proč k tomuto významnému úbytku netopýrů dochází. „Může za to ztráta vhodného prostředí? Mají tam méně hmyzí kořisti, nebo tam častěji dochází ke srážkám, třeba s panely?“ ptá se Tinsleyová, ale odpověď zatím nemá. 

Netopýří problémy

Stejně důležité jako najít odpovědi bude podle ní přijít s účinnými a současně dostatečně levnými strategiemi, jež by netopýrům pomohly ve světě, kde bude s vysokou pravděpodobností solárních farem stále přibývat.

„Bude důležité určit strategie zmírnění dopadů, které mohou netopýrům na solárních farmách prospět, jako je například výsadba rostlin podporujících život hmyzu, zajištění koridorů ke stanovištím bohatým na hmyz nebo poskytnutí vhodných alternativních potravních stanovišť, jako jsou stromy,“ dodala. 

Spoluautor práce Gareth Jones upozorňuje, že dopady solárních elektráren na volně žijící živočichy jsou v současné době málo známé a až doposud neexistovaly žádné důkazy o jejich vlivu na netopýry. Tito létající predátoři přitom mají celou řadu vlastností – například pomáhají přirozeně kontrolovat velikost populací škodlivého hmyzu.

„Situace je potenciálně znepokojivá. Solární farmy zabírají stále větší plochy vhodné pro potravu netopýrů a my už víme, že netopýři mohou narážet do svislých rovných ploch a mohou si rovné plochy splést s vodou a pokoušet se z nich pít.“ dodal jednu z hypotéz, které mohou teoreticky vysvětlit některé z příčin netopýřích problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpráva o klimatu v Evropě za rok 2025: rekordní vlny veder i úbytek ledovců

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 2 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 15 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 18 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 19 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...