Evoluce strana 2 z 3

Někteří samci pavouků si vyvinuli originální mechanismus, jak přežít páření s partnerkou, která má v úmyslu je po kopulaci sežrat. Umí se obrovskou rychlostí vystřelit do bezpečí - podle nové čínské studie se tento mechanismus podobá tomu, který funguje u katapultů.

Nový výzkum v časopise PeerJ popsal jednoho z prvních známých savců, který byl vybavený obrovskými zuby ve tvaru tesáků. Tento šavlozubý pratygr měl ale rozměry větší kočky nebo menšího rysa.

Co se týká velikosti mozku, domestikace kočkám neprospívá. Mezinárodní výzkumný projekt, který srovnal lebky více druhů koček, zjistil, že velikost mozku domácích koček je menší než u jejich afrických předků. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Royal Society Open Science.

Babičky mají k vnoučatům silnější vztah než ke svým dětem. Ukazuje to nový výzkum antropologa Jamese Rillinga. Ten přišel na to, že zatímco pro vlastní děti mají prarodičky především pochopení, do emocí svých vnoučat se dokážou lépe vcítit a navázat s nimi přímější citové spojení.

Někteří z prvních dinosaurů žili ve stádech a toto sociální chování mohlo být jedním z klíčových faktorů jejich dlouhověkosti. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení Evropského synchrotronového radiačního zařízení (ESRF), které zkoumalo fosilie vyhynulých býložravců.

Před dvěma stovkami let vznikla hypotéza, že hory dělají pro rozmanitost přírody větší službu než vyšší teploty. Rozsáhlý mezinárodní výzkum to nyní potvrdil.

Po Dějinách dvacátého století otevírá Národní muzeum další stálou expozici, tentokrát přírodovědeckou. Zázraky evoluce jsou tak pokračováním rozsáhlé rekonstrukce, která má přední výstavní instituci posunout směrem k modernímu muzeu. Restaurováním prošel rovněž symbol přírodovědeckých sbírek – kostra velryby. I ta je jednou z patnácti set exponátů. Veřejnosti se Zázraky evoluce otevřou 3. září.

Díky rozsáhlému mezinárodnímu výzkumu vědci zjistili, jak rostliny umí v evolučním procesu využívat geny. Ty staré se mohou naučit využívat pro zcela jiné činnosti. Na studii, kterou v červenci publikoval odborný časopis Nature Plants, se podíleli i biologové z České republiky.

Vědci popsali, jak u zvířat vznikl jedový systém. Přestože se nejvíce vyvinul u hadů, jeho základy jsou dodnes patrné i u savců, a tedy i u lidí.

Náboženství brání jako každá pověra pravdivému poznání skutečnosti a nezaslouží si onu posvátnou ochranu před kritikou, jaké se mu dostává, hlásá evoluční biolog, militantní ateista a čerstvý osmdesátník Richard Dawkins. Jeho vysvětlování principů evoluce a nesmyslnosti víry v cokoliv bez důkazů vyvedlo z „Božího bludu“ řadu lidí a vyneslo mu slávu mezi progresivisty. Právě mezi nimi o ni však v poslední době přichází. Kritizuje islám jako nejnebezpečnější náboženství současnosti, kvůli čemuž ho některé univerzity přestaly zvát.

Desítky milionů let staré linie brouků objevily při studiu fosilií ukrytých v jantaru mezinárodní týmy vědců, jejichž součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Expertům se v laboratořích podařilo zrekonstruovat podobu unikátního kovaříka z baltského jantaru a popsat zcela novou čeleď světélkujících brouků obývajících Zemi po boku pravěkých dinosaurů. Výsledky studií byly publikovány v prestižních odborných časopisech Scientific Reports a Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences.

Nová analýza lebek ukázala, že vakovlčí mláďata se více než ostatním vačnatcům podobala geneticky vzdálenějším vlkům. Výzkum byl publikovaný v časopise Communications Biology. Zvíře, kterému se říká také tasmánský tygr, ve volné přírodě vyhynulo už na počátku minulého století.

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.

Ve studii zveřejněné v odborném žurnálu PNAS přírodovědci popsali, že novoguinejský zpívající pes, který měl v přírodě vyhynout už před půl stoletím, stále žije. Podle vědců se tato geneticky prastará forma psovité šelmy stále toulá po horách Nové Guineje.

Evoluce nových druhů je úzce spjata s jejich ekologií a chováním. I když to na první pohled nemusí být zřejmé, klíčový je pro tuto změnu výběr oblasti vhodné pro jejich život. Ve svých výzkumech genetických procesů zodpovědných za vznik nových druhů na to upozornili vědci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Dvě jejich studie jsou součástí nového vydání speciálního čísla nejstaršího vědeckého časopisu na světě Philosophical Transactions of the Royal Society.

Lidé se liší od ostatních primátů velmi výrazně v tom, kolik péče věnují otcové svým potomkům. Doba vzniku ani příčina této jedinečné formy otcovství není známá a dá se jen těžko prokázat - ale nová teorie navrhuje, že vznikla z potřeby partnerství v reakci na měnící se ekologické podmínky.

Ve věku 92 let zemřel spisovatel a někdejší soudce Nejvyššího soudu Miroslav Veverka. Později působil u Vrchního soudu v Praze, kde řešil i známé případy generála Alojze Lorence, agenta a kontroverzní postavy sametové revoluce Ludvíka Zifčáka či vraha Jiřího Kajínka. O jeho úmrtí informovala Denisa Novotná z nakladatelství Prostor, kde Veverkovi vyšlo několik překvapivých knih.

Některé druhy mravenců se vyvíjejí směrem k větší specializaci, jak je v přírodě běžné. Ale když je toho zapotřebí, dokáží se vrátit zpět ke starší a méně specializované podobě, která jim vyhovuje více.

Chování smeček surikat může pomoci odhalit evoluční podstatu násilí. Vědecký tým, který popsal boje mezi surikatími klany, ukázal, jak rafinovaně tyto malé šelmy s agresivitou pracují. Výsledky jedenáctileté studie zveřejnili evoluční antropologové v žurnálu Proceedings of the Royal Society.

Už delší dobu se mezi vědci spekuluje o evolučním smyslu menopauzy. Ztrátu schopnosti rozmnožovat se mají jen lidé, kosatky a několik dalších kytovců. Právě výzkum kosatek vrhá nové světlo na roli menopauzy i u lidí.

Když v listopadu 1859 vypustil britský přírodovědec Charles Darwin do světa knihu O původu druhů, položil tím základy evoluční biologie a naboural po dlouhá staletí panující názor, že svět a život byly stvořeny Bohem. Tím rozdělil svět do dvou táborů, které se dodnes nepodařilo usmířit. Zatímco po publikaci Darwinových tezí patřila k hlavním odpůrcům katolická církev, dnes se frontové linie přesunuly do USA.

Příběh lidstva je úchvatným a zároveň děsivým příběhem o nelítostné krutosti a inteligenci živého tvora. Jako takový ho vypráví novinka tanečního souboru 420People. Tématem inscenace Panthera je lidská evoluce.

Vědci popsali skvěle zachovanou lebku australopitheka, který žil před 3,8 milionu lety na území dnešní Etiopie. Objev pomáhá objasnit, jak probíhala evoluce pravěkých předchůdců člověka. Zástupci dvou druhů australopitheků totiž žili vedle sebe – až dosud se předpokládalo, že se jeden vyvinul z druhého.

Tým vědců s českou účastí objevil v subtropickém lese v Číně unikátního světélkujícího kovaříka. Brouk dostal název Sinopyrophorus schimmeli a podle odborníků reprezentuje nejen nový druh a rod, ale také dosud neznámou vývojovou větev kovaříkovitých, která si zasloužila status samostatné podčeledi. Nově objevený druh brouka pomáhá vědcům odhalit evoluci bioluminiscence.