Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.

Moderní chování člověka je do značné míry důsledkem evolučního chování předků dnešních lidí před stovkami tisíc let. Velmi sledovaným tématem je v poslední době souvislost mezi sexuálním chováním a různými fyzickými předpoklady. Řada studií zjistila, že existuje možná evoluční souvislost mezi fyzickou silou mužů a tendencí k tomu mít za život více sexuálních partnerek. Teď ale nový výzkum popsal, že stejné pravidlo zřejmě existuje také u žen – ty, které měly větší sílu v horní části těla, měly ve srovnání se svými vrstevnicemi tendenci mít během života více sexuálních partnerů.

Studie, která vyšla v odborném časopise Evolution and Human Behavior, měla za cíl ověřit evoluční teorie o takzvaném lidském sexuálním dimorfismu. Tato teorie říká, že kdysi dávno v minulosti lidského druhu existovaly reprodukční výhody, jež upřednostňovaly muže s větší silou v horní polovině těla. U žen se ale až doposud nic takového nepozorovalo.

„Existují různé hypotézy o sexuálním chování mužů a o tom, jak to souvisí s evolucí. Kromě získávání většího počtu sexuálních partnerek bylo pro muže v evoluční historii pravděpodobně důležité také navazování dlouhodobých vztahů,“ uvedla hlavní autorka studie Caroline Smithová, čerstvá absolventka doktorského studia antropologie na Washington State University (WSU).

Pro tuto práci Smithová a její tým analyzovaly údaje o 4316 dospělých Američanech z let 2013 až 2014 z Národního průzkumu zdraví a výživy prováděného Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Badatelé využili hlavně údaje o takzvané úchopové síle, což je běžná metrika využívaná pro odhad síly horní poloviny těla. Výsledky porovnali s odpověďmi účastníků na otázky týkající se jejich sexuálního chování.

Proč mají silní muži více žen

Existuje několik hypotéz, proč mají muži větší sílu v horní části těla než ženy. Jedna z populárních teorií, známá jako hypotéza sexuálního výběru, vychází z konceptu konkurence – podobně jako u jiných primátů i lidští muži mezi sebou soupeřili o přístup k partnerkám, takže potřebovali být fyzicky impozantní. Jinak by se jim nepodařilo vyniknout nad ostatními a nemohli by předávat své geny dál.

Tato teorie ale zároveň implicitně předpokládá, že mezi fyzickou silou žen a jejich úspěchem při páření je jen velmi slabý vztah. Jenže nová studie ukázala něco jiného. „Muži jsou v průměru silnější než ženy. A muži také uvádějí více celoživotních partnerů než ženy. Jenže u mužů i žen existuje stejná přímá úměra mezi silou a počtem partnerů,“ uvedli autoři výše zmíněné výzkumné práce.

Výrazem dlouhodobí nebo celoživotní partneři přitom vědci chápou vážné vztahy, které partneři považují za trvalé a jako k takovým k nim přistupují. Nemusí nutně vydržet celý život, ale jsou lidmi v době jejich existence považované za vážné.

„Bez ohledu na to, zda jde o muže, nebo ženy, silnější jedinci mají více celoživotních sexuálních partnerů. Ten výsledek nás překvapil už jen proto, že je částečně v rozporu s hypotézou pohlavního výběru,“ doplnila Smithová.

Ženy často nejsou do výzkumů zahrnuty

Autoři předpokládají, že sexuálně úspěšnější jsou silní muži proto, že lidské děti vyžadují hodně péče a zdrojů, a to zejména od žen během těhotenství a kojení. Silnější samci byli jako partneři žádanější, protože mohli v dobách, kdy žili první lidé jako lovci a sběrači, poskytovat svým partnerkám a zprostředkovaně i potomkům bílkoviny právě prostřednictvím lovu. A ten po celé statisíce let vyžadoval sílu horní části těla.

Navíc silnější lidští samci, kteří zůstávali poblíž svých rodin, pomáhali dětem poskytovat více zdrojů potravy, když rostly, také lépe zajišťovali jejich přežití.

Zatímco pro sílu mužů v souvislosti s reprodukčním úspěchem existují teorie, jako je ta výše uvedená, pro sílu žen jich tolik není. Částečně i proto, že ženy nejsou do těchto typů studií často zahrnovány. A ani z této studie žádné důkazy, které by vysvětlení přinesly, nevyplývají. Výzkumníci se snažili zjistit, jestli samotná síla nemůže být jen vedlejším faktorem něčeho jiného, například většího množství testosteronu, ale nic takového neprokázali. Nicméně stále platilo, že síla horní poloviny těla u žen pozitivně koreluje s množstvím jejich partnerů během života.

Autoři ale uvedli několik možných teorií včetně té, že je to způsobeno tím, že lidé prokazatelně preferují osoby, které jsou jim podobné. To znamená, že fyzicky zdatní muži by preferovaly silné ženy, což by i ženám dávalo statisticky více partnerů. Další možností je, že ženy, které jsou fyzicky silnější, vyžadují méně mužských investic, případně mají větší šanci přežít náročná období těhotenství, porodu a rodičovství.

K takovým závěrům ale chybí důkazy, takže autoři práce zatím silný soud nejsou schopní vyřknout. Rádi by ale ve výzkumu pokračovali, ideálně na větším a rozmanitějším vzorku žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 9 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 14 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 15 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
1. 6. 2025

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...