Proměny klimatu v minulosti vyvolaly mohutné vlny v evoluci plazů. Podle společné studie Harvardovy univerzity, univerzity v Albertě a muzea přírodní historie v Severní Karolíně rychlý vývoj plazů koreluje s klimatickými změnami. Studii zveřejnil odborný časopis Science Advances.
Země zažila během permu a triasu, tedy v době před 265 až 230 miliony let, dvě zásadní období, během nichž vyhynulo velké množství druhů. K prvnímu došlo před 261 miliony let, druhé nastalo před 250 miliony let.
Při druhé vlně zmizelo z povrchu zemského 86 procent zvířecích druhů. Planetě do té doby dominovali synapsidi, bližší savcům, nově ale začala éra plazů. Coby největší žijící skupina obratlovců ovlivnili ekosystém a měli vliv na evoluci celého světa. Mnozí vědci to vysvětlují právě tím, že se jim po vyhynutí konkurenčních druhů uvolnil prostor.
Podle publikované studie, o níž informuje deník The Jerusalem Times, existuje korelace mezi rychlou evolucí plazů a extrémním zvýšením teploty na planetě. Dokázali totiž v těchto podmínkách přežít snadněji než ostatní zvířata. „Některé skupiny se vyvíjely rychle, jiné pomaleji, ale téměř u všech byl vývoj rychlejší než kdykoli dříve,“ řekl jeden z autorů studie Tiago Simões.
Evoluční výhoda malých plazů
Vědci zkoumali fosilie tisícovky jedinců náležejících k 125 druhům plazů, synapsidů a jejich blízkých příbuzných žijících během 140 milionů let před a po období velkého vymírání v permu a triasu. Popsali tak vzhled různých druhů a jejich vývoj v tomto období a údaje srovnali s informacemi o teplotách panujících ve stejné době.
Mohutný vývoj plazů po „velkém vymírání“ se projevil vznikem velkých druhů, z nichž mnohé známe i dnes – například ještěry, želvy, krokodýly. „Jedna linie, lepidosauria, z nichž se vyvinuli první plazi a haterie, se odklonila od většiny a pomalými změnami dospěla k autonomii. Místo radikální změny, jakou prodělali v té době jiné druhy plazů, byl jejich tělesný vývoj omezen přirozenou selekcí,“ řekl Simões.
Nejsnadněji zmapovatelnou změnou je změna velikosti těla. „Menší plazi mohou lépe vyměňovat teplotu se svým okolím, což je pro plazy s objemnými těly těžší. Zástupci velkých druhů, krokodýli nebo dinosauři, se nedokázali tak účinně zchlazovat, byli nuceni rychle změnit tvar těla a přizpůsobit se novým podmínkám v prostředí,“ řekl Simões.
Oteplování také vedlo plazy k přesunům – buď zamířili do míst s mírnějším podnebím, nebo se ponořili do mořské vody a tam se chladili. Dnešní plazi takové šťastné období neprožívají. Podle dubnové studie zveřejněné v časopise Nature hrozí pětině z nich zánik.
