Vyhynutí hrozí pětině plazů. Nejohroženější jsou želvy, popsala rozsáhlá studie

Polovině druhů krokodýlů a téměř dvěma třetinám želv hrozí vyhynutí, varuje tým vědců v nové studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Nature. Tyto dvě skupiny plazů jsou ohrožené nejvíc, celkově je vyhynutím ohrožena asi pětina všech plazů, popsali experti po patnácti letech studia více než deseti tisíc druhů.

„Pro mnoho lidí nejsou plazi tak charismatičtí jako jiná – chlupatá nebo opeřená – zvířata,“ říká Bruce Young, spoluautor studie a zoolog z nevládní organizace NatureServe. „Proto nám trvalo tak dlouho, než jsme našli finanční prostředky na tuto práci,“ dodává. Na studii se podílelo asi devět stovek vědců ze čtyřiadvaceti zemí. 

  • Tradičně se dělí do čtyř řádů:
  • - krokodýli (aligátoři, krokodýlovití a gaviálové),
    - šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi),
    - želvy,
    - hatérie.

Z celosvětových hodnocení vyplývá, že vyhynutím je ohroženo 40,7 procenta obojživelníků, 25,4 procenta savců a 13,6 procenta ptáků. Data o plazech ovšem chyběla.

Plazi, navzdory své nižší přitažlivosti, si ale podle autorů studie zaslouží stejnou pozornost jako jiné druhy zvířat, protože jim hrozí stejná rizika. Největší ohrožení pro všechny tvory představuje zemědělství, těžba dřeva, rozvoj měst a invazivní druhy. Krokodýli a želvy se navíc velmi často stávají obětí lovců nebo obchodníků se zvířaty. Celkově ve větším nebezpečí jsou zvířata, která žijí v lesích, než ta na pouštích a v savanách.

Klimatické změny jsou hrozbou hlavně na ostrovech

Ohrožení změnami klimatu je podle autorů možné, ale ne jisté. Nebezpečné bude v budoucnu pro druhy, které žijí na ostrovech s malou nadmořskou výškou – tam je budou dramaticky ohrožovat změny, které přináší zvyšování hladiny oceánů.

Mezi 1829 ohrožených druhů patří překvapivě i kobra královská, největší jedovatý had na světě, který může měřit až pět metrů. „Měli jsme podezření, že kobra královská je na ústupu, ale toto rozšířené a ikonické zvíře je ve skutečnosti na pokraji vyhynutí,“ uvedl Neil Cox, který vede oddělení pro hodnocení biologické rozmanitosti Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Od začátku 16. století už nezvratně vyhynulo nejméně 31 druhů plazů. Pokud by planeta reálně přišla o všechny druhy plazů, kterým nyní hrozí vyhynutí, zmizelo by 15,6 miliardy let evoluce, konstatují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 9 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 11 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 13 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 15 hhodinami
Načítání...