Evoluce strana 3 z 3

Už delší dobu se mezi vědci spekuluje o evolučním smyslu menopauzy. Ztrátu schopnosti rozmnožovat se mají jen lidé, kosatky a několik dalších kytovců. Právě výzkum kosatek vrhá nové světlo na roli menopauzy i u lidí.

Když v listopadu 1859 vypustil britský přírodovědec Charles Darwin do světa knihu O původu druhů, položil tím základy evoluční biologie a naboural po dlouhá staletí panující názor, že svět a život byly stvořeny Bohem. Tím rozdělil svět do dvou táborů, které se dodnes nepodařilo usmířit. Zatímco po publikaci Darwinových tezí patřila k hlavním odpůrcům katolická církev, dnes se frontové linie přesunuly do USA.

Příběh lidstva je úchvatným a zároveň děsivým příběhem o nelítostné krutosti a inteligenci živého tvora. Jako takový ho vypráví novinka tanečního souboru 420People. Tématem inscenace Panthera je lidská evoluce.

Vědci popsali skvěle zachovanou lebku australopitheka, který žil před 3,8 milionu lety na území dnešní Etiopie. Objev pomáhá objasnit, jak probíhala evoluce pravěkých předchůdců člověka. Zástupci dvou druhů australopitheků totiž žili vedle sebe – až dosud se předpokládalo, že se jeden vyvinul z druhého.

Tým vědců s českou účastí objevil v subtropickém lese v Číně unikátního světélkujícího kovaříka. Brouk dostal název Sinopyrophorus schimmeli a podle odborníků reprezentuje nejen nový druh a rod, ale také dosud neznámou vývojovou větev kovaříkovitých, která si zasloužila status samostatné podčeledi. Nově objevený druh brouka pomáhá vědcům odhalit evoluci bioluminiscence.

Vědci zřejmě doplnili další dílek do poznání evoluce člověka. V posledním čísle prestižního časopisu Nature prezentují nově prozkoumanou část lebky z jižního Řecka. Její stáří odhadují na víc než 210 tisíc let, což by znamenalo, že naši předci zřejmě obývali jižní Evropu mnohem dříve, než se předpokládalo.

Čínští biologové přidali do genomu makaka „gen inteligence“. Prokázali, že takto upravená zvířata si vedou lépe v testech krátkodobé paměti a jejich mozek se vyvíjí déle. Jejich práce ale současně u řady expertů vyvolává otázky nad tím, zda je takový výzkum slučitelný s vědeckou etikou.

Evoluční biologové popsali, proč jsou u lidí důležité babičky. Vysvětlují tím, jak je možné, že se ženy dožívají tak vysokého věku.

Pro řadu lidí i filosoficko-náboženských směrů je člověk vrcholem evoluce – nedává tedy moc smysl, aby se dále evolučně vyvíjel. Řada nových studií ovšm dokazuje, jak nepravdivé tyto domněnky jsou. Lidská DNA podle expertů v posledních letech naznačuje důkazy, že získáváme odolnost třeba vůči některým smrtícím nemocem.

Samci mají větší úspěch při reprodukci, pokud tráví více času starostí o děti – a ani není nutné, aby to byli přímo jejich potomci. Tvrdí to nová studie antropologů zaměřená na chování horských goril.