Mláďata vakovlka se více podobala vlkům než ostatním vačnatcům

Nová analýza lebek ukázala, že vakovlčí mláďata se více než ostatním vačnatcům podobala geneticky vzdálenějším vlkům. Výzkum byl publikovaný v časopise Communications Biology. Zvíře, kterému se říká také tasmánský tygr, ve volné přírodě vyhynulo už na počátku minulého století.

Asi 130 centimetrů velký vačnatec byl statisíce let v Austrálii i Tasmánii vrcholným predátorem. Poprvé byl v přírodě spatřen roku 1805, naposledy v ní byl pozorován asi o sto let později. Poslední známý vakovlk uhynul v roce 1936 v zoologické zahradě. Vědce ale nepřestává fascinovat dodnes. 

Tento australský tvor sice patřil mezi vačnatce (podobně jako klokan), jeho lebka však velmi blízce připomínala lebku liščí či vlčí. Nový výzkum potvrdil, že podobnost se netýkala pouze dospělých jedinců, ale už i novorozených mláďat.

Už od narození

Svou studii vědci uskutečnili díky spolupráci s muzei, která jim lebky různě starých tasmánských tygrů zpřístupnila. Ty pak tým podrobil CT skenování a následně porovnal s podobou lebek jiných vačnatců a vlků obecných.

„Je pozoruhodné, že mláďata tasmánských tygrů se podobala spíše vlčím štěňatům než blízce příbuzným vačnatcům,“ poznamenal podle serveru Science Alert jeden z autorů studie Andrew Pask z University of Melbourne.

Poslední společní předci těchto dvou druhů přitom žili přibližně před 160 miliony lety. „Věděli jsme, že tasmánští tygři a vakovlci vypadali podobně v dospělosti. Netušili jsme však, kdy během jejich růstu k této podobnosti dojde,“ poznamenal biolog Axel Newton z australské Monash University.  

Závěry výzkumu podpořily nedávné zjištění, že vlci a vakovlci měli podobné geny ovlivňující vývoj jejich hlavy a lebky. Od narození až do dospělosti se přitom podle analýzy lebky obou zvířat nejenom podobaly, ale i podobně rostly.

Zjištění by vědcům mohlo pomoct lépe porozumět konvergentní evoluci. Tedy tomu, proč mají někteří živočichové podobné rysy i přesto, že nejsou příbuzní a žijí v jiném prostoru či čase.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 1 hhodinou

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 3 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 4 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 6 hhodinami
Načítání...