Domácím kočkám se zmenšují mozky. Domestikace má stejný vliv na více druhů

Co se týká velikosti mozku, domestikace kočkám neprospívá. Mezinárodní výzkumný projekt, který srovnal lebky více druhů koček, zjistil, že velikost mozku domácích koček je menší než u jejich afrických předků. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Royal Society Open Science.

Lidé pokládají domácí zvířata za inteligentní, ale už více výzkumů v minulosti ukázalo, že u řady druhů tomu tak není – domestikace zvířat člověkem obecně vede ke zmenšení velikosti mozku, čímž přicházejí o některé vlastnosti, a proto i části jejich specializované inteligence.

Zatím se to prokázalo u psů, ovcí a králíků. V tomto novém výzkumu vědce zajímalo, jestli to stejné platí i pro kočky, které byly poprvé domestikovány přibližně před deseti tisíci lety.

Autoři hned na začátku svého výzkumu zjistili, že většina starších výzkumů koček a velikosti jejich mozku je dnes zcela zastaralá. Proto začali úplně od začátku a rozhodli se všechna data shromáždit sami.

Začali tím, že u velkého množství domácích koček změřili velikosti jejich mozkové kapacity, a z toho spočítali, jak velký je mozek průměrné domestikované kočky. Totéž pak provedli u divokých afrických koček, které jsou podle posledních genetických analýz předky moderních koček domácích.

Výsledky byly jednoznačné: mozky domestikovaných koček jsou mnohem menší než u jejich předků. Vědci se také pokusili zjistit, jestli je menší velikost kočičího mozku důsledkem domestikace – a to pomocí měření u míšenců domácích a divokých koček. Velikost mozku těchto koček se pohybovala obecně mezi velikostí tohoto orgánu u domestikovaných koček domácích a divokých afrických koček.

Čich neutrpěl

Nemění se ale jenom velikost kočičího mozku; proměnami totiž procházejí některé oblasti více než jiné. Nejvíc buňky mizí v takzvané oblasti neurální lišty – to jsou mozkové buňky, které se podílejí na zpracování a reakci na hrozby. Je to zcela logické – domestikovaná zvířata totiž většinou čelí mnohem menšímu počtu hrozeb než zvířata ve volné přírodě.

Badatelé také měřili velikost patra u všech zkoumaných koček, ale nezjistili mezi skupinami žádné zásadní rozdíly. Tento výzkum proběhl proto, že některé předchozí studie naznačovaly, že s tím, jak se kočky domestikovaly a následně čelily menšímu počtu hrozeb, se měly zkrátit jejich čenichy.

Nový výzkum ale ukazuje, že se nic takového nestalo a kočky mají čenichy stále stejně velké, a tedy s nejvyšší pravděpodobností příliš neutrpěly ani jejich čichové schopnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...