Domácím kočkám se zmenšují mozky. Domestikace má stejný vliv na více druhů

Co se týká velikosti mozku, domestikace kočkám neprospívá. Mezinárodní výzkumný projekt, který srovnal lebky více druhů koček, zjistil, že velikost mozku domácích koček je menší než u jejich afrických předků. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Royal Society Open Science.

Lidé pokládají domácí zvířata za inteligentní, ale už více výzkumů v minulosti ukázalo, že u řady druhů tomu tak není – domestikace zvířat člověkem obecně vede ke zmenšení velikosti mozku, čímž přicházejí o některé vlastnosti, a proto i části jejich specializované inteligence.

Zatím se to prokázalo u psů, ovcí a králíků. V tomto novém výzkumu vědce zajímalo, jestli to stejné platí i pro kočky, které byly poprvé domestikovány přibližně před deseti tisíci lety.

Autoři hned na začátku svého výzkumu zjistili, že většina starších výzkumů koček a velikosti jejich mozku je dnes zcela zastaralá. Proto začali úplně od začátku a rozhodli se všechna data shromáždit sami.

Začali tím, že u velkého množství domácích koček změřili velikosti jejich mozkové kapacity, a z toho spočítali, jak velký je mozek průměrné domestikované kočky. Totéž pak provedli u divokých afrických koček, které jsou podle posledních genetických analýz předky moderních koček domácích.

Výsledky byly jednoznačné: mozky domestikovaných koček jsou mnohem menší než u jejich předků. Vědci se také pokusili zjistit, jestli je menší velikost kočičího mozku důsledkem domestikace – a to pomocí měření u míšenců domácích a divokých koček. Velikost mozku těchto koček se pohybovala obecně mezi velikostí tohoto orgánu u domestikovaných koček domácích a divokých afrických koček.

Čich neutrpěl

Nemění se ale jenom velikost kočičího mozku; proměnami totiž procházejí některé oblasti více než jiné. Nejvíc buňky mizí v takzvané oblasti neurální lišty – to jsou mozkové buňky, které se podílejí na zpracování a reakci na hrozby. Je to zcela logické – domestikovaná zvířata totiž většinou čelí mnohem menšímu počtu hrozeb než zvířata ve volné přírodě.

Badatelé také měřili velikost patra u všech zkoumaných koček, ale nezjistili mezi skupinami žádné zásadní rozdíly. Tento výzkum proběhl proto, že některé předchozí studie naznačovaly, že s tím, jak se kočky domestikovaly a následně čelily menšímu počtu hrozeb, se měly zkrátit jejich čenichy.

Nový výzkum ale ukazuje, že se nic takového nestalo a kočky mají čenichy stále stejně velké, a tedy s nejvyšší pravděpodobností příliš neutrpěly ani jejich čichové schopnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 1 hhodinou

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...