Gorily a šimpanzi se v přírodě mohou „přátelit“, ukázal výzkum

Gorily a šimpanzi se mohou mezidruhově nejen tolerovat, ale dokonce mezi nimi existují i formy podobné lidskému přátelství. Ukázal to dlouhodobý výzkum, který probíhal v Africe.

Jak vypadaly doby, kdy se po Zemi procházeli první předkové člověka? Vedle sebe v té době žilo více druhů těchto homininů, ale dnes nikdo neví, jak vypadaly vztahy mezi nimi. Vedli spolu války? Spolupracovali? Ignorovali se?

Pomoci pochopit to by mohl výzkum primátů v Africe – i tam se občas setkávají dva druhy. Místem, kde k tomu dochází nejčastěji, je národní park Nouabale-Ndoki v Konžské republice, kde dochází ke spoustě interakcí mezi šimpanzi a gorilami nížinnými.

I když se tyto styky mohou občas změnit v agresivní, častěji spolu na 250 kilometrech čtverečních lesa oba druhy pokojně koexistují. A dokonce to vypadá, že spolu vycházejí skvěle, ukazuje výzkum, který vyšel v odborném žurnálu iScience.

Mezidruhová setkání

Když se oba druhy setkají, podle studie spolu komunikují nejčastěji asi hodinu. Při vzácných příležitostech spolu někdy vydrží ale téměř celý den a během té doby se společně krmí, hrají si, zápasí, koušou a probíhají mezi nimi i další druhy interakcí.

Jednou dokonce vědec při tomto výzkumu přistihl mladého gorilího samce, jak nasedá na nedospělou šimpanzí samici a pokouší se s ní spářit.

Výzkumy šimpanzů a goril v jiných částech Afriky sice zaznamenaly kontakty těchto dvou druhů už dříve, ale toto je první oficiální výzkum, který to zdokumentoval – a navíc s takovými detaily.

„Existuje jen málo studií, které by sledovaly interakce mezi druhy primátů, které jsou schopné rozlišovat jednotlivce a podle toho k nim i přistupovat,“ říká antropoložka Crickette Sanzová z Washingtonovy univerzity v St. Louis, která výzkum vedla. „Už delší dobu se ví, že tito primáti dokáží rozpoznat jednotlivé příslušníky svého druhu a vytvářet dlouhodobé vztahy, ale nevěděli jsme, že se to vztahuje i na jiné druhy,“ doplnila.

Aby si ověřila, že její pozorování není nějakou náhodnou výjimkou, přezkoumala předchozí publikované zprávy o šimpanzích a gorilách z let 1966 až 2020. Napočítala celkem 33 zdokumentovaných mezidruhových interakcí na osmi různých místech v Africe. Při pozorováních jejího týmu bylo zaznamenáno 206 interakcí mezi šimpanzi a místními gorilami.

Proč jsou primáti spolu?

Nejčastější hypotéza, která se pokouší vysvětlit, proč jsou primáti spolu, říká, že se sdružují, aby tak snížili hrozbu predátorů. Stejná úvaha se týká i našich pravěkých předků. Jenže nový výzkum ukazuje, že to může být úplně jinak.

Zatímco šimpanzi i gorily ve studii reagovali na vzájemné poplašné volání, větší skupiny šimpanzů se častěji stýkaly s gorilami, nikoliv s menšími skupinami šimpanzů, které bývají zranitelnější vůči predátorům, jako jsou levharti, hadi nebo dravci.

Jednotliví šimpanzi mohli dokonce opustit svou skupinu, aby vyhledali konkrétní gorilu někde jinde. A fungovalo to i naopak: gorily opouštěly ochranu dominantního samce (snadno rozpoznatelného podle stříbrné srsti) ve své skupině a shromažďovaly se místo toho u šimpanzů.

Proč? To je otázka, která podle autorů studie nemá úplně snadné vysvětlení. Výhody takového chování totiž musí nějak převážit nad riziky. Vzhledem k tomu, že se oba druhy zhruba ve třetině pozorování společně krmily na stejném stromě, vědci se domnívají, že výhody souvisejí s hledáním potravy a sdílením informací.

Více než polovina mezidruhových interakcí, které vědci pozorovali, se odehrála na fíkovnících, které jsou v této oblasti velmi vzácné. Tyto stromy nabízejí své plody pouze po dobu tří až čtyř dnů, což znamená, že velmi důležitou roli hraje správné načasování.

Podle vědců projevuje skupina šimpanzů při nálezu tohoto stromu v době, kdy je obsypaný plody, nadšení – a hlasitě komunikuje při jejich sběru. Gorily na tyto zvuky slyší; někdy změní směr své cesty, aby zamířily k původci zvuku.

„Šimpanzi ale nevykazovali žádné podobné chování, které by naznačovalo, že je gorily přitahují ke zdrojům potravy,“ poznamenávají autoři. „Je sice třeba provést ještě další výzkum, ale domníváme se, že gorily mohou využívat znalosti šimpanzů o umístění zralých fíků.“ V praxi to znamenalo, že někdy gorily vylezly na fíkovník spolu se šimpanzi, jindy zůstávaly na zemi pod stromem a živily se jen spadlým ovocem.

Během tohoto společného krmení mladé gorily a šimpanzi často vyhledávali společnost jeden druhého. Není jasné, proč šimpanzům nevadí, že gorily jedí jejich zbytky, zejména z tak vzácného stromu. Možná však existují sociální výhody, jako je mezidruhová péče, péče o děti nebo hra, které převažují nad konkurencí při společném jídle.

„Síla a trvalost sociálních vztahů, které jsme mezi oběma druhy primátů pozorovali, svědčí o hloubce sociálního povědomí a mnoha cestách sociálního přenosu, které jsme si dříve nedokázali představit. Tyto poznatky jsou velmi důležité vzhledem k tomu, že tyto mezidruhové sociální vztahy mohou sloužit jako cesty přenosu jak prospěšného sociálně naučeného kulturního chování, tak škodlivých infekčních onemocnění,“ uzavírá další z autorů práce, antropolog Jake Funkhouser.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 12 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 15 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 18 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.