Trest strana 2 z 5

Bývalý dobrovolný strážce Jiří Lobotka nenese vinu za obří požár v národním parku České Švýcarsko v roce 2022, rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem. Uznal jeho vinu pouze v případě menších požárů na Děčínsku zjara 2023, za ty mu vyměřil dva roky vězení. Muži hrozilo za obecné ohrožení a poškození cizí věci patnáct let vězení. Stát požádal o uhrazení škody 225 milionů korun. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se na místě odvolal.

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Okresní soud v Karlových Varech potrestal čtveřici dozorců věznice v Ostrově podmíněnými tresty kvůli neoprávněnému použití taseru na vězně. Dnes už bývalý dozorce Petr Kubík dostal za mučení a jiné nelidské zacházení trest dva a půl roku s podmíněným odkladem na tři roky. Třem dalším dozorcům, kteří jednání přihlíželi, soud uložil za zneužití pravomoci úřední osoby a nezabránění trestnému činu tresty na rok s podmíněným odkladem na patnáct měsíců. Verdikt je nepravomocný.

Za zabití motorkáře v červenci 2023 vyměřil Janu Navrátilovi pražský vrchní soud podmíněný tříletý trest. Značně tak zmírnil prvoinstanční verdikt. Krajský soud v Plzni muže totiž loni v říjnu potrestal osmi lety vězení. Muži se v noci potkali na cestě mezi dvěma vesnicemi na Plzeňsku a pohádali se kvůli neosvětlené koloběžce. Při potyčce koloběžkář dvaačtyřicetiletého muže na motorce zardousil. Podle odvolacího senátu měl omluvitelnou pohnutku, protože na něj motorkář útočil.

Bývalý český voják Filip Siman, který se po ruské invazi přidal k ukrajinským dobrovolníkům, si odpyká osm let vězení za to, že při válečných operacích raboval. Původní uložený trest mu o rok zvýšil odvolací pražský vrchní soud. Muže na základě odvolání státního zástupce uznal vinným nejen z plenění, ale také ze služby v cizích ozbrojených silách. To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, podle soudu neznamená, že nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost za tento přečin.

Soudce newyorského soudu Juan Merchan se nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa rozhodl v kauze falšování finančních záznamů kvůli platbám pornoherečce Stephanii Cliffordové nepotrestat vězením, podmínkou ani pokutou. Merchan zároveň zdůraznil, že verdikt neruší výrok poroty, která v květnu rozhodla, že Trump je vinen, informovala stanice CNN.

Státní zástupce v pondělí u soudu v Liberci navrhl v korupční kauze pro libereckého hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) trest 3,5 roku vězení. Žádá pro něj i zákaz činnosti na pozicích spojených s rozhodováním o veřejných zakázkách na pět let. Pro firmu Metrostav žádá peněžitý trest 55 milionů korun a zákaz plnění veřejných zakázek a účasti na veřejných soutěžích na tři roky. Půta podle spisu přijal úplatek v souvislosti s rekonstrukcí libereckého kostela sv. Máří Magdalény.

Nastupující americký prezident Donald Trump si 10. ledna vyslechne trest v případu falšování finančních záznamů okolo platby za mlčení pornoherečce, oznámil newyorský soudce, který na kauzu dohlíží. Podle agentur AP a Reuters při tom dal najevo, že odsouzenému politikovi neuloží vězení.

Olomoucký vrchní soud znovu zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny v kauze ovlivňování svědků. Rozhodl o tom poté, co mu případ vrátil Nejvyšší soud. Brněnský krajský soud Březinovi kvůli ovlivňování svědků původní třináctiletý trest uložený za obchodování s nelegálním lihem zpřísnil na čtrnáct let a devět měsíců. Vrchní soud poprvé Březinovo trestní stíhání za ovlivňování svědků zastavil s tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. S tím ale nesouhlasili žalobci ani Nejvyšší soud, vrchní soud tak nyní stíhání opět zastavil pro neúčelnost.

Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat výší trestu pro aktivistu Jaroslava Popelku. Soud mu v říjnu zvýšil trest vězení o čtyři měsíce kvůli porušení podmínky za výzvy ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea během protivládní demonstrace. Popelka ale proti rozhodnutí podal stížnost, se kterou teď uspěl. Aktivista už si ve vězení odpykává osmiměsíční trest za další činy spojené s výzvami ohledně ukrajinských vlajek.

Soud v Amsterdamu vyměřil pěti mužům několikaměsíční tresty vězení a veřejně prospěšné práce za násilí proti izraelským fotbalovým fanouškům při listopadových útocích v ulicích hlavního města, jež Nizozemsko a několik západních zemí označily za antisemitské. Informovala o tom agentura AFP.

Americký prezident Joe Biden změnil na doživotí bez možnosti propuštění trest 37 ze 40 lidí, kteří čekali na vykonání trestu smrti ve federálních věznicích, oznámil Bílý dům. Biden za svého mandátu vyhlásil moratorium na výkon trestu smrti na federální úrovni. Svůj krok nyní oznámil jen pár týdnů před začátkem druhého mandátu Donalda Trumpa, který naopak trest smrti na federální úrovni podporuje, píší agentury.

Senegalské úřady obvinily společnost Transcon Electronic Systems a jejího obchodního ředitele Ilju Mazánka z nezákonných finančních převodů v zahraničí a z nezákonného importu materiálu a zařízení. Výše způsobené škody podle nich činí sto milionů eur (asi 2,5 miliardy korun), uvedl generální ředitel firmy Transcon Vladimír Drábek. Společnost podle něj vinu odmítá a požádala o Mazánkovo propuštění. Zároveň zastavila rekonstrukci dvou letišť v Senegalu, k čemuž získala zakázku v roce 2019. Mazánek byl v Senegalu zadržen koncem listopadu.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti šéfredaktora časopisu Legalizace Roberta Veverky, jenž dostal peněžitý trest za šíření toxikomanie. ÚS v nálezu zdůraznil ochranu svobody projevu. Znovu musí rozhodnout odvolací Krajský soud v Ostravě. Veverka, který je v Praze 2 zastupitelem za Piráty, už dříve uvedl, že své stíhání kvůli magazínu o konopí považuje za projev cenzury.

Nastupující americký prezident Donald Trump je známý svou ostrou rétorikou vůči domnělým vnitřním nepřátelům. Například o vězení pro svou tehdejší politickou oponentku Hillary Clintonovou mluvil již před zvolením do svého prvního funkčního období. I kvůli nynějším Trumpovým kontroverzním nominacím, prezidentské imunitě a absenci možnosti znovuzvolení se však mnozí začali reálně obávat odplaty. Bílý dům proto podle médií uvažuje nad plošnými preventivními milostmi.

Počet mladých mužů, kteří na Ukrajině dezertovali z vojenské služby, se za poslední rok ztrojnásobil. Nyní se díky tolerantnějšímu přístupu úřadů mohou někteří beztrestně do bojů znovu zapojit. Kyjev také přiznává, že musí něco změnit, aby zběhnutím zabránil – vojáci by tak například měli více dnů odpočívat.

V souvislosti s loňským úmrtím studenta Univerzity obrany stíhá Vojenská policie dva lidi pro usmrcení z nedbalosti. V případě odsouzení jim hrozí až šestileté vězení. České televizi to řekl státní zástupce Radek Hůlka. K tragédii došlo loni na jaře během výcviku ve vojenském prostoru Vyškov. Podle původních závěrů policie šlo o nehodu a případ odložila, státní zástupce jí ale na začátku roku na základě stížnosti pozůstalých vrátil případ k prošetření.

Soud v Hongkongu poslal 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let do vězení na základě tvrdého bezpečnostního zákona. Legislativu zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících protestů. Je to dosud největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Obviněným hrozilo až doživotí. Verdikty kritizují západní země i lidskoprávní aktivisté.

Evropská odnož Islámského státu (ISIS) není schopná spáchat velké spektakulární útoky, prohlásil ve středečním Horizontu ČT24 vedoucí Centra bezpečnostních studií z Metropolitní univerzity Praha Oldřich Bureš. Upozornil však na to, že roste riziko útoků „vlků samotářů“ či menších skupin. Mezitím si Francie připomněla devět let od série teroristických útoků v Paříži, teroristé tehdy zavraždili 131 lidí. Vzpomínalo se na ně před hudebním klubem Bataclan i na dalších místech.

Ruské ženy čelí narůstajícímu domácímu násilí. Jen před začátkem plnohodnotné agrese proti Ukrajině se s ním potýkalo více než šestnáct milionů Rusek. Válečný stres a hospodářský tlak navíc palčivý problém jen zhoršují. Země přitom aktuálně nemá zákon, který by případy duševního a tělesného týrání v rodině účinně postihoval.

Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na nelegální anexi ukrajinského Krymu, zpřísnil pražský vrchní soud Rusovi Alexandru Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází.

Obvodní soud pro Prahu 1 v úterý prodloužil Jaroslavu Popelkovi trest vězení o další čtyři měsíce. Aktivista si původně vyslechl čtyřměsíční podmíněný trest za výzvy ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea během loňské protivládní demonstrace. Kvůli porušení pravidel podmínky mu ale teď soud změnil trest na nepodmíněný. Muž si proti rozhodnutí na místě podal stížnost. Popelka už si odpykává šestiměsíční trest za další výzvy týkající se ukrajinské vlajky na muzeu a dva měsíce za porušení zákazu vstupu do Prahy. Celkem by tak měl být ve vězení rok.

Indická policie oficiálně obžalovala muže ve sledovaném případu srpnového znásilnění a vraždy mladé lékařky v Kalkatě. Muži hrozí trest smrti, uvedl podle deníku The Guardian indický Ústřední úřad pro vyšetřování (CBI). Případ v zemi vyvolal hněv a protesty proti sexuálnímu násilí, kterému ženy v Indii čelí.

Největší teroristický útok na území Česka, po kterém zůstali dva mrtví čeští občané a miliardové škody, zůstane bez trestu. Po letech se přišlo na to, že výbuch muničních skladů ve Vrběticích měli na svědomí důstojníci ruské tajné služby GRU. Útok ale letos skončil bez obvinění. Reportéři ČT zjistili, že vyšetřování provázely zásadní spory mezi policií a dozorujícím státním zástupcem. Ten neumožnil policistům provést domovní prohlídku u lidí podezřelých ze spolupráce s GRU, manželů Šapošnikových, kteří v celém případu hráli zásadní roli. Natáčely Jana Neumannová a Adéla Paclíková.