Trest strana 4 z 5

Věznice v Kynšperku nad Ohří hledá firmy, které by využily odsouzené pro práci, a to jak přímo v areálu káznice, tak i mimo něj. Kynšperská věznice se v poslední době potýká s výrazným poklesem zaměstnanosti svých vězňů. Nyní je zhruba 37 procent, což je vůbec nejméně v Česku, řekl novinářům ředitel zařízení Petr Popelář.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Tibora Semana, který v létě 2020 při svém útěku z vězení v kradeném autě na Chebsku úmyslně naboural policejní vůz. Za pokus o vraždu policistů si vyslechl trest 17,5 roku vězení plus pětiletý zákaz řízení aut a povinnost uhradit škodu 52 tisíc korun. NS rozhodl nedávno bez veřejného jednání, o výsledku informovala mluvčí Krajského soudu v Plzni Jana Rubášová.

Poslednímu bývalému minneapoliskému policistovi odsouzenému v souvislosti se smrtí neozbrojeného Afroameričana George Floyda byl vyměřen trest čtyř let a devíti měsíců odnětí svobody. Informuje o tom agentura AP. Expolicista Tou Thao byl v květnu shledán vinným z napomáhání zabití Floyda v roce 2020.

Myanmarská vojenská vláda snížila výši trestu opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij o šest let. S odkazem na mluvčího junty o tom informovala agentura Reuters, podle které byla bývalá politička omilostněna v pěti z devatenácti trestných činů, za které byla dříve uvězněna celkem na třiatřicet let. Junta omilostnila Su Ťij společně s dalšími sedmi tisíci vězni v rámci náboženského obřadu. Su Ťij veškerá obvinění odmítá, k jejímu propuštění vyzvaly i západní země.

Ruský soud uznal vinným z vlastizrady zakladatele počítačové firmy Group-IB Ilju Sačkova a poslal ho na 14 let do vězení. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle obžaloby Sačkov předal utajované informace zahraničním rozvědkám. Podnikatel už dříve vinu odmítl a jeho obhájce uvedl, že se proti verdiktu odvolá. Sačkovovi bývalí kolegové uvedli, že středa je černý den pro kybernetickou bezpečnost.

Ústavní soud v úterý vyhověl stížnosti muže, otce pěti dětí, který v letech 2012 až 2018 fyzicky i psychicky napadal své děti. Vrchní soud mu původní podmíněný trest změnil na pět let nepodmíněně ve věznici s ostrahou. Ústavní soud konstatoval, že nepodmíněný trest je nepřiměřený, rozsudek vrchního soudu nebyl dostatečně odůvodněný, a tudíž nepřezkoumatelný.

Honduras chce zakročit proti gangům, tamní prezidentka Xiomara Castrová předala kontrolu nad věznicemi do rukou armády, která ihned provedla několik masivních razií. Úřady tak reagují na rostoucí násilí v zemi. Požár ve věznici vyvolaný právě znesvářenými gangy způsobil smrt téměř padesáti lidí. Další mrtvé přinesla víkendová střelba v jednom z měst.

Za pokus o dvě vraždy a znásilnění Vrchní soud v Praze potvrdil Afghánci Asmatu Širzádovi výjimečný trest 22 let vězení. Na neurčito ho také vyhostil z České republiky. Širzád podle verdiktu loni na Nový rok v Karlových Varech napadl a pobodal jednu ženu, druhou rdousil a pokusil se ji znásilnit. Muž tvrdil, že si kvůli opilosti nic nepamatuje. Rozhodnutí je pravomocné.

Podmínku v délce dvou a půl roku a peněžitý trest ve výši 500 tisíc korun navrhuje státní zástupce Rostislav Bajger pro bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) v kauze kolem takzvaných trafik pro bývalé poslance za ODS. Jeho ženě Janě pak podmíněný trest navrhl žalobce o půl roku kratší, stejně jako třetímu obžalovanému, někdejšímu náměstkovi na ministerstvu zemědělství Romanu Bočkovi. Nečasové i Bočkovi navrhl uložit také peněžitý trest ve výši 400 tisíc korun.

Nejvyšší soud se bude zabývat případem nenávistných výroků o Ukrajincích, za které byli odsouzeni Patrik Tušl a Tomáš Čermák. Proti loňskému rozsudku podali dovolání. České televizi to řekl Ivo Poštolka z Okresního soudu v Kladně, který kauzu řešil v první instanci. Tušl dostal za hanobení národa a podněcování k nenávisti desetiměsíční vězení, Čermák stejně dlouhou podmínku. Oba muži stanuli před soudy i v dalších případech.

Podmíněný trest dostal od soudu někdejší vedoucí letního dětského tábora, během kterého se utopil chlapec. Verdikt ale zatím není pravomocný, obžalovaný i státní zástupce si vzali lhůtu na rozmyšlenou. Vstoupí-li rozsudek v právní moc, bude muž muset také zaplatit odškodnění za duševní útrapy prarodičům utonulého dítěte a nahradit škodu Všeobecné zdravotní pojišťovně – celkem přes 1,6 milionu korun. Devětatřicetiletého muže uznal soud vinným z usmrcení z nedbalosti, zač mu mohlo hrozit i mnohaleté vězení. Sám svoji vinu připustil jen částečně.

Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.

Běloruský nejvyšší soud potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andrzeji Poczobutovi (bělorusky Andreji Pačobutovi). Trest dostal letos v únoru, mimo jiné za údajné podněcování k sociální nenávisti. Varšava, která už dříve proces označila za politicky motivovaný, v reakci chystá odvetné kroky. Informovala o tom polská agentura PAP.

Vrchní soud v Praze ve středu potvrdil tresty v kauze podvodů s dotacemi na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zpřísnil trest pro jednoho odsouzeného na nepodmíněný trest v délce pěti let. Zbylým čtyřem odsouzeným soud potvrdil tresty od 9,5 do 12 let vězení. Rozsudek soudu je pravomocný. Podle obžaloby způsobili státu škodu téměř 600 milionů korun.

Bývalý starosta Jekatěrinburgu a opoziční politik Jevgenij Rojzman dostal u soudu pokutu ve výši 260 tisíc rublů (přes 71 tisíc korun) za kritiku ruské invaze na Ukrajinu. Informovala o tom v pátek agentura AFP, podle níž je to relativně mírný trest v době, kdy se ruské úřady uchylují k rozsáhlým represím. Šedesátiletému politikovi hrozilo až pět let vězení.

Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal jednatřicetiletého Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na dva roky za veřejné schvalování válečných zločinů. Podle obžaloby se činu dopustil tím, že měl na sobě na březnové protivládní demonstraci v Praze nášivky s písmenem Z a logem ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Na rok mu soud zároveň zakázal pobyt na území hlavního města a vyměřil mu peněžitý trest ve výši dvanácti tisíc korun. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat.

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.

Státní zástupce opět navrhl v kauze otce a exmanželky Radka Březiny, organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem, nepodmíněné tresty. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti, tedy takzvané praní špinavých peněz, jim hrozí tři až osm let vězení. Pro Vladimíra Březinu i Stanislavu Kudlejovou chce žalobce trest vězení okolo 5,5 roku. Obhajoba u zlínského okresního soudu, který se případem už potřetí zabývá, žádá zproštění obžaloby. Vinu Březina s Kudlejovou popřeli. Rozsudek vynese soud ve čtvrtek.

Dosud nejvyšší trest za útok na americký parlament z ledna 2021 dostal v pátek devětačtyřicetiletý Peter Schwartz, kterého soud poslal na čtrnáct let a dva měsíce za mříže. Od útoku, který otřásl Spojenými státy, už byly odsouzeny stovky lidí.

Běloruský soud poslal bývalého šéfredaktora opozičního kanálu Nexta Ramana Prataseviče na osm let do vězení. Úřady ho obvinily z řady trestných činů včetně spiknutí s cílem uchvátit moc. Prokuratura pro Prataseviče žádala deset let za mřížemi, žurnalistu a dva jeho kolegy vinila z víc než patnácti set zločinů spojených s protivládními protesty.

Česko má čtvrtý nejvyšší podíl vězňů na počet obyvatel v Evropské unii a věznice by se od příštího roku mohly dostat na hranu svých kapacit. Ministerstvo spravedlnosti proto chce přistoupit k revizi trestních sazeb. Jeden odsouzený totiž denně stojí stát v průměru 1900 korun, celý systém pak ročně třináct miliard korun.

V polovině března si vyslechl Sidney Holmes osvobozující rozsudek. Za mřížemi měl strávit 400 let, nakonec vyšel ven z vězení po 34 letech. Za zločin, který nespáchal, pykal neprávem, navíc podle floridských zákonů nemá nárok na žádné odškodné. Podle amerického advokáta Alexe Hornadaye, který nyní přednáší na Karlově univerzitě, je takových případů několik, údajně je často na vině i nedostatečná obhajoba. Systém veřejných obhájců je v USA podle něj podfinancovaný, větší šanci u soudu pak prý mají lidé s vyššími příjmy.

Krajský soud v Brně ve čtvrtek za pokus o vraždu při loupeži historických vozů ve Vyškově uložil Martinu Proseckému 18 let vězení, dva poškozené napadl mačetou. Potrestal ještě dva muže, za pokus o loupež a další trestné činy uložil soud komplicovi Proseckého trest 9,5 roku vězení, dalšímu spoluobžalovanému kromě jiného za omezování osobní svobody podmíněný trest. Hlavní obžalovaný se částečně doznal, popřel však, že by chtěl někoho zabít. Rozsudek není pravomocný, strany si ponechaly lhůtu pro možné odvolání.

Tuzemské soudy už udělují víc peněžitých trestů, než kolik lidí posílají do vězení. Loni vyměřily sankce za rekordní půl miliardy korun. Zabavování majetku nebo ukládání peněžitých trestů by mohlo být ještě častější. Justice by tak mohla snížit počet vězňů, těch po covidovém období zase přibývá.