Bývalý český voják Filip Siman, který se po ruské invazi přidal k ukrajinským dobrovolníkům, si odpyká osm let vězení za to, že při válečných operacích raboval. Původní uložený trest mu o rok zvýšil odvolací pražský vrchní soud. Muže na základě odvolání státního zástupce uznal vinným nejen z plenění, ale také ze služby v cizích ozbrojených silách. To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, podle soudu neznamená, že nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost za tento přečin.
Odvolací soud zvýšil trest Čechovi, který raboval na Ukrajině
3 minuty
Události: Trest za rabování na Ukrajině
Odvolací soud zdůraznil společenskou škodlivost Simanova jednání. Muž podle něj zneužil situace ve prospěch svého obohacení na úkor lidí zasažených válečným konfliktem a získané věci eufemisticky nazýval „válečnou kořistí“. Ocitl se tak zcela mimo rámec norem civilizované společnosti, uvedli soudci.
Siman odcestoval na Ukrajinu v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace.
Podle rozsudku se při plnění rozkazů i ve svém volnu zmocnil věcí jak padlých vojáků, tak i civilních obyvatel, například prstenu, dalších šperků, investičních slitků zlata i stříbra či hotovosti. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti. V trestním stíhání mu hrozilo osm až dvacet let vězení.
Byla to chyba, uvedl voják
Proti Simanovi svědčily nejen výpovědi svědků, ale také videozáznamy, které na Ukrajině sám pořídil. Někdejší voják, který je od počátku stíhání ve vazbě, se hájil mimo jiné tím, že na Ukrajině poslouchal rozkazy svých nadřízených a že přivlastňování „válečné kořisti“ bylo běžnou praxí. Vinu dříve zcela odmítal, před odvolacím senátem však změnil přístup.
„Musím uznat, že chování, kterého jsem se dopustil na místě, jsem po příjezdu do Česka bagatelizoval. Nedokázal jsem si připustit, že bych provedl něco tak závažného, za co bych měl být stíhán,“ reagoval osmadvacetiletý Siman na poznámku státního zástupce, že neprošel žádnou katarzí. „S odstupem času moc dobře vím, že to nebylo správné. Vím, že to zní blbě, ale v tu chvíli mi to opravdu přišlo normální. Nyní jsem došel k závěru, že to byla chyba,“ řekl.
Doplnil, že přijme jakýkoliv trest, nicméně se domnívá, že by postačil trest nižší než původně uložený sedmiletý. Jeho obhájce Zdeněk Odehnal poukazoval na Simanovu dosavadní beztrestnost i jeho nízký věk. Novinářům sdělil, že zváží podání dovolání.
Muž tvrdil, že vycházel z veřejného příslibu premiéra Petra Fialy (ODS) a bývalého prezidenta Miloše Zemana ohledně beztrestnosti dobrovolníků, kteří se vydají na Ukrajinu. Soudkyně pražského městského soudu k tomu loni v létě řekla, že znaky trestného činu služby v cizích ozbrojených silách sice muž naplnil, trestně odpovědný ale není. Označila to za férový přístup vzhledem k vystupování představitelů státu v médiích a k tomu, že Česko v rámci své zahraniční politiky oficiálně podporuje Ukrajinu. Odvolací soud se proti tomuto názoru vymezil a rozhodl zcela opačně.
Soudce: Politická prohlášení nejsou závazná
„V důsledku by to mohlo vést k tomu, že společenská škodlivost trestného činu by mohla být v budoucnu určována pouze prohlášením politické reprezentace, což je stav naprosto nepřípustný,“ konstatoval soudce zpravodaj David Protiva.
Zdůraznil, že politická prohlášení nejsou pro trestní řízení závazná. Připomněl, že prezident neudělil českým občanům, kteří vstoupili do ukrajinských ozbrojených sil na Ukrajině, žádnou generální abolici. Siman navíc jako profesionální voják věděl, že měl požádat prezidenta o souhlas. Tento souhlas nelze podle Protivy vnímat pouze jako formální úkon.
„Považuji za významnou skutečnost, že bylo u odvolacího soudu akcentováno, že jakákoliv osoba se může rozhodnout jít pomoci napadené Ukrajině, nicméně je potřeba respektovat zákony České republiky, když chce vycestovat, má požádat o povolení,“ řekl státní zástupce Martin Bílý, který pro Simana žádal desetiletý trest. Rozsudek může být podle něj vodítkem pro orgány činné v trestním řízení i v dalších obdobných případech. „Nicméně každou trestní věc je potřeba posuzovat samostatně,“ upozornil.
