Aktivista Popelka uspěl se stížností proti zvýšení trestu vězení

Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat výší trestu pro aktivistu Jaroslava Popelku. Soud mu v říjnu zvýšil trest vězení o čtyři měsíce kvůli porušení podmínky za výzvy ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea během protivládní demonstrace. Popelka ale proti rozhodnutí podal stížnost, se kterou teď uspěl. Aktivista už si ve vězení odpykává osmiměsíční trest za další činy spojené s výzvami ohledně ukrajinských vlajek.

„Napadené usnesení (se) zrušuje a soudu prvního stupně se ukládá, aby o věci znovu jednal a rozhodl,“ sdělil ČT mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig.

Aktivista Jaroslav Popelka v minulosti stanul před soudem kvůli výzvám ke strhávání ukrajinských vlajek opakovaně. Tento případ se týká konkrétně výzvy z loňské demonstrace na Václavském náměstí.

Popelka podněcoval dav k tomu, aby vtrhl do budovy Národního muzea a sundal z ní vlajku vyvěšenou na znamení solidarity se zemí čelící ruské agresi. Skupina lidí se pak skutečně pokusila do muzea vniknout. Soud muži uložil čtyřměsíční podmínku za podněcování k výtržnictví.

Porušení podmínky a šíření poplašné zprávy

Kromě čtyřměsíční podmínky dostal Popelka rovněž rok a půl zákaz vstupu do Prahy. Ten ale porušil, což justici vedlo k prvnímu nepodmíněnému trestu vězení na dva měsíce. Porušením zákazu do hlavního města argumentovala soudkyně Eva Švíglerová také v říjnu, když Popelkovi trest vězení prodloužila o další čtyři měsíce.

Popelka, který se říjnového jednání účastnil z vězení on-line, uvedl, že podle něj už byl za stejný skutek potrestaný. Do vězení musela aktivistu dodat policie, sám totiž nenastoupil a policie po něm nějakou dobu pátrala.

Popelka dostal ještě šestiměsíční podmíněný trest za šíření poplašné zprávy. Opět v souvislosti s vlajkou na Národním muzeu. V dopisech muzeu a policii napsal, že pokud nebude vlajka stažena, tak by do budovy mohly vtrhnout radikální skupiny.

Podmínku mu soud již pravomocně přeměnil na trest vězení. I v tomto případě soud argumentoval tím, že Popelka porušil zákaz vstupu do Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled