Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
Demografická data jsou neúprosná, seniorů nejen v Libereckém kraji přibývá. Stávající kapacity domovů už za několik let nebudou stačit. Na volné místo v krajských domovech pro seniory se ve východních Čechách čeká i tři roky. Dostupnější jsou soukromé domovy, pobyt v nich je ale dražší. Jeden měsíc v soukromém domově pro seniory v Chrudimi vyjde seniora na třicet tisíc korun. Přesto tam o jedno lůžko usiluje až sedmdesát zájemců.
„Když se k nám klient hlásí, zjišťujeme jeho potřebnost, abychom se mohli rozhodnout, kdy ho můžeme přijmout, nebo zda ještě může počkat,“ řekl provozní ředitel domova pro seniory SeniorGarden v Chrudimi Jiří Dušek.
Stejná společnost staví také domov pro seniory v Hořicích. Otevřít ho chce příští rok, už teď eviduje dvacet přihlášených. Ve městě už padesát let funguje zařízení pro devadesát seniorů provozované radnicí. Maximální cenu za ubytování a stravu stanovuje vyhláška. „V tuto chvíli je to osmnáct tisíc korun,“ řekl ředitel Domova pro seniory v Hořicích Ondřej Votroubek.
Podle místostarostky města Jany Bouzkové (ODS) může nastat další problém, a tím je nedostatek personálu. „Obáváme se, že nastane boj o kvalifikovaný personál, protože v přímé ošetřovatelské péči je po těchto pozicích opravdu velká poptávka,“ poznamenala Bouzková.
Technologický dohled
Právě moderní technologie by ale mohly pomoci seniorům zůstat déle soběstační. „Je jednoznačně levnější dostat do hry digitální technologie než stavět a zvyšovat kapacity třeba domovů s pečovatelskou službou,“ podotkl ředitel Agentury regionálního rozvoje Petr Dobrovský.
Testovací byt má dveře vybavené magnetickým senzorem – ukazuje, jestli je otevřeno, nebo zavřeno. Také má pohybová čidla v koupelně i v kuchyni a další senzor otevřeno–zavřeno hlídá dveře na balkon, popsal vybavení Jan Folejtar ze společnosti Dohled na dosah.
Data z čidel směřují na dispečink. „Zobrazuje se nám, jak se klient pohyboval v místnosti, jestli nenastala nějaká anomálie nebo kdy byl naposledy například na toaletě. V případě nenadálé situace dostaneme signál a my klienta ihned kontaktujeme,“ popsal zakladatel organizace Dohled na dosah Viktor Kubát.
„Nejdůležitější součástí vybavení je chytrá podložka, která se umisťuje pod matraci a měří fyziologické funkce,“ doplnil Folejtar.
Ze získaných dat systém vytváří analýzu, která dokáže ze zaznamenaných odchylek odhalit například i nástup neurodegenerativního onemocnění. „Díky podložce se nám už podařilo detekovat například epileptický záchvat. Stále se snažíme data zefektivňovat,“ doplnil Kubát.
Seniorka Dana Šumová, která tento testovací byt obývá, míní, že pro její rodinu a přátele je „důležité, že jsem tady do jisté míry pod kontrolou“. „Možná by se tomu někteří lidé bránili, ale když je člověk starší a opouští ho šikovnost a zdraví, tak je to jedině dobře,“ dodala.
Využití v městských bytech
Asistivní technologie testují i v dalších krajích. Například v Jihomoravském kraji se na modernizaci sociálně-zdravotních služeb podílí krajská agentura JINAG, která připravila rozcestník s informacemi o možnostech chytrých zařízení na webu Doma je doma.
„Lidé se na nás mohou obrátit pro individuální konzultaci, při které společně hledáme nejvhodnější technologie pro jejich konkrétní situaci – například tísňová tlačítka, senzory pohybu, chytré hodinky nebo zařízení pro monitoring zdravotního stavu,“ popsala specialistka pro správu informačního prostředí a asistivní technologie agentury JINAG Magdalena Štenclová.
Další možností je návštěva ukázkového showroomu a poradenství v Socio Info Pointu Brno, který funguje při sociálním odboru města Brna a je k těmto účelům přímo určený.
„V tomto roce zavádíme novou službu pro obce Jihomoravského kraje, které chtějí nasadit technologie do městských bytů. Nabízíme jim poradenství technického konzultanta, který na základě mapování navrhne řešení na míru,“ uvedla Štenclová.
Živá laboratoř budoucí péče v Šebetově
V Šebetově na Blanensku například vznikl projekt, který technologie poprvé v České republice systematicky propojuje přímo v provozu zařízení sociálních služeb. „Vznikla živá laboratoř budoucí péče – místo, kde se inovace testují v reálných podmínkách, s reálným personálem i klienty. Kde se stávající technologie upravují na míru sociální pobytové službě,“ vysvětlila Štenclová.
Rizikem může podle ní být například špatné nastavení zařízení, nepochopení funkcí nebo falešný pocit bezpečí. Důležitým tématem je také ochrana soukromí a práce s citlivými daty. U služeb je zásadní i otázka etiky použití.
„Proto je důležité technologie správně vybírat, dobře vysvětlit jejich fungování a kombinovat je s lidskou péčí, nikoliv ji zcela nahrazovat. Technologie pomáhají v péči, ale rozhodnutí musí vždy udělat pečující, ať už formální, či neformální,“ poznamenala.
Stejně jako jiné technologie mohou systémy selhat například při výpadku internetu, elektřiny nebo při nesprávném používání. „Je důležité, aby byly technologie pravidelně kontrolovány a aby uživatelé i pečující věděli, jak fungují,“ vysvětlila.
V praxi se ukazuje, že nejlépe funguje kombinace technologií a osobního kontaktu. „Pokud jsou moderní technologie správně využívány, mohou výrazně přispět k důstojnému a aktivnímu stárnutí,“ uzavřela Magdalena Štenclová.
