Vládní návrh

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce okamžitě nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři. Reagoval až ve středu na sociální síti X.

Vládní návrh zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu neobsahuje legislativní záruky, jejichž cílem by bylo chránit Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) před politickým vlivem na budoucí rozhodnutí o financování. Uvedla to Evropská vysílací unie (EBU) ve společném prohlášení se 17 veřejnoprávními médii ze střední a východní Evropy a osmi novinářskými organizacemi. Vyzývá vládu, aby od plánovaných změn upustila.

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.

Iniciativa zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu Veřejnoprávně v reakci na změnu financování veřejnoprávních médií, kterou schválila vláda, ohlásila výstražnou stávku. Na brífinku před budovou ČRo organizátoři uvedli, že do stávky se zapojí stovky zaměstnanců. Projeví se ve vysílání s výjimkou dětských stanic Radio Junior a Déčko, neohrozí ale klíčové funkce médií veřejné služby. Stávka má podporu odborových organizací obou médií, které ji ale nevyhlašují.

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.

Třicátý březen jako Den české vlajky – vládní návrh sněmovna sice zrychleně schválila, Senát jí ho ale vrátil zpět. Podle horní komory stačí jen změnit název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Vlajka s bohatou historií vznikala ještě za prezidenta T.G. Masaryka a u sebe na lodi ji měli legionáři při cestě z Vladivostoku do Terstu. Po zániku Československa převzala vlajku Česká republika. Slovensko bylo proti, odkazovalo na společný ústavní zákon, který to zakazoval. Návrh na rozšíření významných dnů předložil premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož je státní vlajka tuzemským základním symbolem a vyjadřuje nezávislost a svrchovanost Česka. Senátoři nicméně záměr nepodpořili, například místopředseda senátního ústavně-právního výboru Stanislav Balík (nestr.) ho označil za „lacinou vlnu národovectví“. Přesto premiér vyzval úřady, aby vlajky vyvěsily.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

Německo se chystá povolit rekreační užívání marihuany. Podle ve středu představeného vládního návrhu si budou dospělí moci legálně pořídit a zkonzumovat až 30 gramů této omamné látky. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na spolkového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha.