Pondělní stávka v ČT a ČRo se projeví ve vysílání, veřejnou službu neohrozí

Nahrávám video

Iniciativa zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu Veřejnoprávně v reakci na změnu financování veřejnoprávních médií, kterou schválila vláda, ohlásila výstražnou stávku. Na brífinku před budovou ČRo organizátoři uvedli, že do stávky se zapojí stovky zaměstnanců. Projeví se ve vysílání s výjimkou dětských stanic Radio Junior a Déčko, neohrozí ale klíčové funkce médií veřejné služby. Stávka má podporu odborových organizací obou médií, které ji ale nevyhlašují.

„Zpravodajství a publicistika zůstanou v České televizi i Českém rozhlase zachovány v plném rozsahu. Stávka neporuší zákon, kodexy ani závazky veřejné služby,“ uvedli zástupci obou médií a iniciativy Veřejnoprávně.

Stávka se v České televizi projeví na všech stanicích kromě Déčka, na sociálních sítích, v iVysílání, na webech i teletextu. „Součástí stávky bude protestní shromáždění v pondělí mezi 12:00 a 13:00 před budovou zpravodajství ČT,“ řekl Jan Moláček ze stávkového výboru iniciativy Veřejnoprávně v České televizi.

Výstražná stávka se projeví také na všech stanicích Českého rozhlasu kromě dětské stanice Radio Junior. „Celoplošné, regionální i digitální stanice se několikrát během dne propojí k jednotnému vysílání. A zapojí se i Symfonický orchestr Českého rozhlasu,“ doplnil Jan Herget ze stávkového výboru iniciativy Veřejnoprávně v Českém rozhlase.

Jak přesně se stávka projeví, zástupci iniciativy nechtěli zatím specifikovat. „Projeví se to po celý den již od rána, každou celou hodinu převážně v živých pořadech,“ řekla Eliška Záleská z iniciativy Veřejnoprávně za ČT. Moderátoři nebudou nijak označeni a nebude omezena ani kvalita vysílání. Podle informací z Českého rozhlasu se stávka projeví v krácení některých živých pořadů.

Prezident Petr Pavel uvedl, že chápe obavy iniciativy. „V principu převedení veřejnoprávních médií pod státní rozpočet nemusí být špatně – za předpokladu, že je explicitně chráněna jejich nezávislost. Vláda začíná tak trochu od konce, rozhodla o převedení financování z poplatků na státní rozpočet, aniž by byl definován rozsah veřejné služby a aniž by byla definována ochrana nezávislosti,“ vysvětlil. Stávku pracovníků považuje za legitimní.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) stávku respektuje. „Vnímám ji jako nesouhlas s výší částky, navrženou v zákoně,“ napsal na síti X. Babiš na tiskové konferenci o regulaci psychomodulačních látek řekl, že koalice nemá v úmyslu zasahovat do obsahu ČT a ČRo. „Samozřejmě (to mohu garantovat), my máme svoje média,“ odkázal na vlastní sociální sítě či podcasty. Prostor pro šetření v ČT dokládá mimo jiné tím, na kolika místech byly televizní štáby v době povolebních vyjednávání loni na podzim.

Babiš odmítl úterní vyjádření poslance SPD Josefa Nerušila pro ČRo Plus, podle něhož se chce koalice po změně financování zaměřit na posílení kontroly obsahu ČT a ČRo. „Je to totální hloupost, určitě to tak není,“ uvedl Babiš. Jde podle něj o slova jednoho poslance, u kterého ani neví, jak se jmenuje. „Garantuje to koalice, předsedové stran. Pokud by se něco takového stalo, hned to budete vědět veřejně,“ řekl k zásahům do obsahu.

Vládní návrh na změnu financování médií

Vláda v úterý schválila návrh zákona o financování veřejnoprávních médií, kterým ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Rozpočty obou institucí se tak vrátí před loňské zvýšení poplatků a sníží se o zhruba patnáct procent, což celkem představuje 1,4 miliardy korun. ČT a ČRo by kvůli úsporám musely omezit výrobu pořadů a propustit 450 až 700 ze 4250 zaměstnanců.

Podle iniciativy Veřejnoprávně vláda svým rozhodnutím potvrdila, že jejím cílem jsou slabá a ovladatelná veřejnoprávní média.

„Zrušením poplatků, převedením financování pod státní rozpočet a současným razantním výpadkem příjmů otevřeně útočí na stabilitu a nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Zaměstnanci chtějí stávkou chránit nezávislost a kvalitu vysílání, svobodné rozhodování o jeho obsahu i možnost pracovat bez politického nebo jiného nátlaku,“ uvedla v prohlášení.

Do stávky se podle organizátorů zapojí také zaměstnanci, kteří nejsou běžně slyšet ani vidět ve vysílání a nezajišťují kritický provoz obou institucí. Další konkrétní projevy stávky iniciativa představí v pondělí. Výstražná 24hodinová stávka je podle iniciativy v souladu s právem na stávku zaručeným Listinou základních práv a svobod. V případě, že vláda bude v krocích ke změně financování veřejnoprávních médií pokračovat, je iniciativa připravena přistoupit k razantnějším akcím.

Odbory i vedení ČRo sdílí obavy

Stávkový výbor odborových organizací ČRo podle svého předsedy Jana Křemena sdílí obavy iniciativy Veřejnoprávně, na jejichž základech připravuje vyhlášení 24hodinové výstražné stávky a vyjadřuje akci podporu. „Odborová organizace působící v ČRo po vyhodnocení dopadů avizovaného vládního zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky, je připravena odpovědět na situaci adekvátními prostředky,“ řekl ČTK Křemen.

Vedení ČRo vzalo podle svého vyjádření oznámení výstražné stávky části svých zaměstnanců na vědomí. „Respektujeme právo zaměstnanců vyjádřit svůj postoj k otázce, která se bezprostředně dotýká budoucnosti veřejné služby. Zároveň je naší povinností zajistit, aby Český rozhlas i v den stávky v co nejvyšší možné míře plnil své zákonné poslání vůči posluchačům,“ uvedl generální ředitel ČRo René Zavoral.

ČRo v souvislosti se stávkou připravuje organizační opatření, jejichž cílem je zachovat základní zpravodajský servis a nezbytné služby veřejného zájmu. Stávka se podle vyjádření ČRo dotkne různých pořadů, které budou vypadat jinak, než jsou posluchači běžně zvyklí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 25 mminutami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 1 hhodinou

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 8 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 11 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.