Sociálnědemokratická strana Německa strana 2 z 3

Německo čekají předčasné volby a pozornost se upíná k imigraci. V této souvislosti se mluví o názorovém sblížení křesťanských demokratů a krajní pravice. A to i přesto, že lídr konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz rezolutně odmítl jakoukoliv spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). Do kampaně nyní promlouvají pouliční demonstrace i sociální sítě.

Německá opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) schválila na sjezdu v Berlíně takzvaný okamžitý program, kterým chce v případě vítězství v parlamentních volbách změnit politický kurz země. Jeho součástí je i plán šéfa CDU a možného budoucího kancléře Friedricha Merze na omezení nelegální migrace. Merz zároveň zopakoval, že spolupráce s krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) je vyloučená. Pořádek v místě konání sjezdu hlídají stovky policistů, na demonstracích se sešly stovky lidí.

Německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu tamní ekonomiky. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší jen o 0,3 procenta. Ještě v říjnu přitom odhad činil 1,1 procenta. Růst má být nižší také v příštím roce. Viceprezident českého Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v 90' ČT24 uvedl, že to bude mít také velký dopad na Česko, které musí závislost na Německu snížit.

Alternativa pro Německo (AfD) si zvolila kandidátkou na kancléřku svou spolupředsedkyni Alice Weidelovou. Proti sjezdu strany v saském městě Riesa demonstrovalo několik tisíc lidí, kteří zablokovali příjezdové cesty k místu konání, policie proti nim použila i slzný plyn. Sjezd kvůli tomu začal s dvouhodinovým zpožděním. Sociální demokraté (SPD) na sjezdu potvrdili současného kancléře Olafa Scholze jako kandidáta na tuto pozici v předčasných volbách. V sobotu se konalo i setkání vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU), na kterém jeho zástupci představili volební program.

Kandidátkou na kancléřku Alternativy pro Německo (AfD) bude její spolupředsedkyně Alice Weidelová, oznámil Tino Chrupalla, druhý předseda strany, která je označovaná za populistickou až krajně pravicovou. Vlastního kandidáta na funkci kancléře strana nominovala poprvé. Ovšem šance, že se Weidelová stane kancléřkou, jsou údajně mizivé.

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

V braniborských zemských volbách zvítězila sociální demokracie (SPD) dosavadního zemského premiéra Dietmara Woidkeho před protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Konečné výsledky potvrdily závěry povolebních prognóz, které zveřejnily veřejnoprávní stanice ZDF a ARD. Do sněmu se dostaly kromě SPD a AfD už jen dvě další strany.

Německá vláda nemůže využít šedesát miliard eur (1,47 bilionu korun) v klimatickém fondu, které byly dříve půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity. Ve středu o tom rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe, jenž převod financí označil za neplatný, protože byl v rozporu s německou ústavou. Rozhodnutí soudu je ranou pro vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, které nyní hrozí, že bude muset kvůli chybějícím penězům zvýšit rozpočtový schodek.

Kyjev už dva měsíce žádá po Německu moderní střely Taurus s plochou dráhou letu. Pro ukrajinskou protiofenzivu je klíčové ničit ruskou logistiku a zásobovací cesty hluboko za frontovou linií. Střely Taurus německo-švédské výroby mají dosah až pět set kilometrů. Berlín zatím ukrajinské žádosti odmítal, německé ne ale přestává být jednoznačné.

Německo se blíží konci více než šedesátileté éry jaderných elektráren. V sobotu odpojí poslední tři reaktory, které projdou v příštích patnácti letech demolicí. O ukončení výroby elektrické energie z jádra rozhodla předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011. S následky jaderné kapitoly se budou Němci podle ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové potýkat dalších třicet tisíc generací. Berlín stále hledá úložiště pro radioaktivní odpad.

Němečtí konzervativci ze strany CDU vsadili v berlínských volbách na téma bezpečnosti a akcentovali i otázku migrace. Svůj hlas jim dali také voliči nespokojení s kancléřem Olafem Scholzem. Díky tomu křesťanští demokraté v hlavním městě vyhráli poprvé od roku 1999. Levicové strany ale mají stále dostatek hlasů, aby sestavily koalici.

Berlínští konzervativci (CDU) vyhráli opakované regionální volby, německou metropoli ale vést nemusí. Zelení hovoří o tom, že by chtěli pokračovat v nynější koalici se sociální demokracií SPD a postkomunistickou Levicí. Lídr CDU Kai Wegner chce ještě v pondělí zahájit koaliční jednání se sociálními demokraty.

Opakované regionální volby v Berlíně se značným náskokem vyhrála opoziční konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU). Po sečtení takřka všech volebních okrsků získala 28,2 procenta hlasů. O druhé místo se dělí Zelení se sociálními demokraty (SPD) primátorky Franzisky Giffeyové. Lídr konzervativců Kai Wegner už oznámil, že chce metropoli vést, nadějí se ale nevzdávají ani Zelení, kteří uvedli, že chtějí pokračovat v dosavadní koalici s SPD a postkomunistickou Levicí. Konzervativci vyhráli regionální volby v neměcké metropoli naposledy v roce 1999.

V Německu sílí volání po odstoupení ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD). Té opozice vyčítá slabý výkon ve funkci, který podle ní ještě podtrhla novoročním videem, v němž na pozadí oslav v Berlíně sotva srozumitelně mluví o tom, jak zajímavé lidi díky válce na Ukrajině potkala. Právě kvůli tomuto konfliktu je na výkon šéfky resortu obrany upřena ještě větší pozornost než obvykle. Kancléř Olaf Scholz vzkázal, že ministryně má nadále jeho plnou důvěru.

Loňské regionální volby v Berlíně se musí kvůli chaosu zcela zopakovat, rozhodl ve středu berlínský ústavní soud. Verdikt se týká výběru berlínské poslanecké sněmovny a také zastupitelstev městských částí. Hlasování se musí uskutečnit do 90 dnů od verdiktu, za pravděpodobný termín proto šéf berlínské volební komise Stephan Bröchler považuje 12. únor 2023.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder žaluje Spolkový sněm kvůli tomu, že mu zákonodárci odebrali část zvláštních práv, kterých se mu dostávalo jako bývalému kancléři. Chce tak získat zpět peníze na chod kanceláře. Parlament Schröderovi omezil výsady v květnu kvůli vazbám na Rusko a vůdce Vladimira Putina.

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder může i přes své sporné ruské angažmá zůstat členem německé sociální demokracie (SPD). Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru oznámila, že Schröder působením v ruských státních koncernech stranické předpisy neporušil.

Olaf Scholz se stal německým kancléřem. Nejprve jej do funkce zvolili poslanci Spolkového sněmu, následně jej jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier a Scholz celý proces stvrdil podpisem německého základního zákona. Po šestnácti letech tak definitivně končí éra kancléřky Angely Merkelové. Předseda SPD od ní po 15. hodině oficiálně přebral kancléřství.

Nový německý kancléř Olaf Scholz patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi, je považován za zkušeného a umírněného. V poslední vládě Angely Merkelové byl od března 2018 vicekancléřem a ministrem financí. Scholz, který se během předvolební kampaně stylizoval do role pokračovatele odcházející kancléřky, už mimo jiné prohlásil, že svět může od Německa očekávat kontinuitu v zahraniční politice.

Německá sociální demokracie (SPD) na sobotním mimořádném sjezdu takřka jednomyslně schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Aby se sociální demokrat Olaf Scholz stal novým německým kancléřem, musí s ní souhlasit i zbylé dvě strany. FDP bude o dohodě hlasovat na nedělním sjezdu, Zelení výsledek vnitrostranické volby oznámí v pondělí.

Lídři německých sociálních demokratů (SPD), liberálů (FDP) a Zelených se dohodli, že zahájí formální jednání o vytvoření společné koalice. Oznámili to po své páteční schůzce, uvedla agentura DPA. Německo tak necelé tři týdny po volbách udělalo další krok ke vzniku nové vlády.

Německá sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze má k sestavení vlády blíže než konkurenční konzervativní unie CDU/CSU vedená Arminem Laschetem. Zelení totiž oznámili, že chtějí o koalici jednat s SPD, ke stejnému kroku pak vyzvali i svobodné demokraty (FDP), kteří již tento návrh přijali. Zelení i liberální FDP nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Laschet ve středu zopakoval, že je připraven dále jednat.

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

O nové německé vládní koalici chtějí jednat jak sociální demokraté (SPD), kteří nedělní spolkové volby těsně vyhráli, tak konzervativní unie CDU/CSU, jež utržila historicky nejhorší výsledek a skončila druhá. Rozhodující slovo ohledně možné koalice ale budou mít nakonec ti třetí a čtvrtí v pořadí – Zelení a svobodní demokraté (FDP). Zelení chtějí nejdřív jednat s SPD, ani rozhovory s CDU/CSU ale nevyloučili. Svobodní demokraté zase před začátkem jakýchkoli koaličních jednání chtějí nejdřív mluvit se Zelenými a zjistit, zda dokážou najít společnou řeč.