Nový německý kancléř Olaf Scholz patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi, je považován za zkušeného a umírněného. V poslední vládě Angely Merkelové byl od března 2018 vicekancléřem a ministrem financí. Scholz, který se během předvolební kampaně stylizoval do role pokračovatele odcházející kancléřky, už mimo jiné prohlásil, že svět může od Německa očekávat kontinuitu v zahraniční politice.
„Olaf Scholz je velice zkušený. Nikdo v nové vládě nemá tolik politických zkušeností jako on,“ míní Scholzův životopisec Lars Haider, který je šéfredaktorem deníku Hamburger Abendblatt. „Nikdy se při jednáních neunaví, je vždy dobře připravený, je to vyjednavač, který usiluje o to, aby se všichni cítili jako vítězové, aby nikdo neměl pocit poraženého.“
Právě tyto schopnosti podle Haidera usnadnily koaliční vyjednávání o společné vládě Scholzových sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP), ačkoli ekologická strana a FDP stojí na opačných stranách politického spektra.
Vystudovaný právník Scholz, který v minulosti pracoval jako advokát, je členem sociální demokracie (SPD) od roku 1975. Jeho oblíbenost uvnitř strany i u veřejnosti před záříjovými volbami vzrostla díky jeho rozhodné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, na kterou těžce dopadla pandemie covidu-19. Scholz tak učinil navzdory své předchozí přísné finanční politice v duchu jeho hesla „dáváme jen to, co máme“, díky které země hospodařila s přebytky.
Současná situace jej přiměla změnit kurz. „Tohle všechno je nákladné, ale když neuděláme nic, mohlo by to být ještě mnohem nákladnější,“ uvedl Scholz v opozici k návrhu daňových úlev pro bohaté, který prosazovali konzervativci, a ve prospěch navýšení minimální mzdy.
„Mužská verze Merkelové“
Životopisec Haider podobně jako mnozí analytici označuje Scholze kvůli jeho stylu za mužskou verzi Merkelové, přesto se podle něj bude Scholzova vláda od vlády Merkelové lišit. „Největší změnou bude, že Scholz bude jednat všude tam, kde Merkelová jen reagovala,“ domnívá se.
Týkat se to podle Haidera bude nejen krizí, ale také ochrany klimatu. „Merkelová věděla, že se s klimatem musí něco udělat. Ale Scholz má pro Německo jasný plán. Bude pracovat na všem, co je uvedeno v koaliční smlouvě,“ řekl.
„Scholz je také ochotnější rozhodovat než Merkelová. Drží se svého plánu, takže je jiný než (konzervativní bavorský premiér Markus) Söder, který dnes řekne to, zítra opak a pozítří úplně něco jiného,“ dodal Haider.
Kontinuita v zahraniční politice
V červnovém rozhovoru se Scholz označil za stoupence multilateralismu, „kdy jsou bezpečnost a hospodářská politika výsledkem spolupráce“. Jedině jeho SPD je podle něj schopná Německo provést energetickou transformací a udržet zemi na vrcholu.
Scholz také po podpisu koaliční smlouvy prohlásil, že svět může od Německa čekat v zahraniční politice kontinuitu.
S tím souhlasí i Haider. „Mnoho zahraničních politiků zažije déjà vu.“ Scholz je podle Haidera stejně jako Merkelová přesvědčen, že hlas samotného Německa by ve světě nebyl slyšet, proto je nezbytná mezinárodní spolupráce a evropská integrace. To podle něj dokazuje i první Scholzova zahraniční cesta, která tradičně povede do Paříže.
„Důležitý partner i přes rozpory bude Polsko, dobré vztahy bude chtít mít i s Velkou Británií, ačkoli odešla z Evropské unie. Scholz má také blízký vztah ke Skandinávii,“ vysvětlil.
Dlouholetý starosta Hamburku
Scholz se již jako student angažoval v mládežnické organizaci SPD, ve straně poté zastával funkci generálního tajemníka, byl jejím lídrem ve spolkové zemi Hamburk i jedním z místopředsedů sociální demokracie (v letech 2009 až 2019).
V letech 1998 až 2001 a poté 2002 až 2011 byl poslancem Spolkového sněmu. V letech 2007 až 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí v první vládě Merkelové. V roce 2013 se účastnil vyjednávání o druhé vládě velké koalice.
Z parlamentu odešel poté, co byl zvolen starostou Hamburku. V jeho čele stál od března 2011 do března 2018. Pod jeho vedením se toto druhé největší německé město stalo oficiálním uchazečem o olympiádu v roce 2024, když dostalo přednost v interním souboji s Berlínem. Obyvatelé města ale kandidaturu zamítli v referendu. Radnice Hamburku se také v roce 2012 jako první v Německu dohodla s místní muslimskou komunitou na oficiálním uznávání jejích náboženských svátků.
Kritika: Byty pro migranty, G20 a Wirecard
Kritiku naopak vyvolaly jeho plány na výstavbu stovek bytů pro migranty, demonstranti plán označovali jako „ghetta Olafa Scholze“. Výzvám k odstoupení také čelil v roce 2017 za to, že úřady nedokázaly během summitu G20 v Hamburku trvale udržet v ulicích pořádek.
Letos v červnu pak byla Scholzovi připisována politická zodpovědnost za pád německé finanční společnosti Wirecard, která loni v červnu vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur (48,5 miliardy Kč), které vykazovala v účetnictví.
Scholz v dubnu před sněmovním výborem odpovědnost odmítl, stejně jako obvinění, že německý úřad pro finanční dozor BaFin a ministerstvo financí držely nad Wirecardem ochrannou ruku. To, že se společnosti dařilo tajit skutečné finanční poměry, ministr připsal pečlivě organizovaným podvodům a také tomu, že státní kontrolní úřady nebyly tehdy na rozkrytí podvodů dostatečně vybaveny.
Umírněný, ale nepříliš charismatický
Od února do dubna 2018 byl poté, co v čele SPD skončil Martin Schulz, úřadujícím předsedou strany. Na podzim 2019 patřil k favoritům klání o křeslo předsedy SPD, o vedení strany se tehdy ucházel s málo známou braniborskou političkou Klarou Geywitzovou. Ve druhém kole volby však těsně podlehli kritikům vlády velké koalice Saskii Eskenové a Norbertu Walteru-Borjansovi. Scholz následně odstoupil z pozice místopředsedy.
Ačkoli je Scholz politicky velice zkušený a rozhodný, jednu slabost má. „Je to jeho vystupování. V povaze je to nesmělý člověk,“ řekl životopisec Haider. „Má také velké problémy ukázat city a je jedno, v jaké je to situaci.“
„Jednoduchý příklad. Podívejte se na záběry z 26. září, kdy dosáhl svého cíle, vyhrál parlamentní volby. A pak na dva roky staré snímky, kdy ve straně přišel o svou pozici. Výraz v jeho tváři je v obou případech úplně stejný,“ srovnává Haider.
Právě Scholzovo vystupování vyvolává největší rozpaky a také spekulace, zda má Scholz vůbec smysl pro humor a city. Média nového kancléře často označují jako Scholzomat, protože i ve vypjatých situacích vystupuje výhradně klidně, nenechává se vyvést z míry a hovoří monotónním a citově nezabarveným hlasem. Býván označován jako velmi umírněný, ale také nepříliš charismatický.
Scholzova povaha byla možná i důvodem, proč v SPD nebyl dříve tak populární. Nakonec se sociální demokraté za Scholzem sjednotili a loni v srpnu ho strana vybrala za svého kancléřského kandidáta. Málokdo v té době ale věřil, že by se mohl opravdu stát kancléřem. „Kdo o tom rozhodně nepochyboval, byl Scholz,“ uzavřel Haider.
