Potíže pro Scholze. Ústavní soud zablokoval převod 60 miliard do klimafondu, peníze musí vláda najít jinde

Německá vláda nemůže využít šedesát miliard eur (1,47 bilionu korun) v klimatickém fondu, které byly dříve půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity. Ve středu o tom rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe, jenž převod financí označil za neplatný, protože byl v rozporu s německou ústavou. Rozhodnutí soudu je ranou pro vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, které nyní hrozí, že bude muset kvůli chybějícím penězům zvýšit rozpočtový schodek.

Scholz v prohlášení uvedl, že rozsudek může mít dopad na rozpočet a že vláda nyní pro fond připravuje nový ekonomický plán. Německo fond zřídilo k podpoře přechodu na bezuhlíkové hospodářství. 

„Verdikt znamená, že objem klimatického fondu se sníží o šedesát miliard eur. Pokud kvůli tomu nebude možné splnit už přijaté závazky, musejí to rozpočtoví zákonodárci kompenzovat jiným způsobem,“ oznámil soud.

Zmíněných šedesát miliard eur bylo původně součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021 k vyrovnání následků pandemie covidu-19. Peníze ale Německo nevyužilo. Scholzova vláda se proto rozhodla sumu převést do klimatického fondu, což ale opoziční konzervativní unie CDU/CSU zažalovala, neboť to považovala za obcházení dluhové brzdy.

Greenpeace se obává dopadů na životní prostředí

Opozice k tomu tehdy uvedla, že problémem není fakt, že vypůjčené peníze dostal klimatický fond, ale právě rozpočtové opatření ministra financí Christiana Lindnera, který zmocnění k půjčce využil ke zcela jinému účelu.

Německá pobočka ekologické organizace Greenpeace se obává, že na rozhodnutí soudu doplatí ochrana životního prostředí. Šéf německé sekce Greenpeace Martin Kaiser odpovědnost připsal spolkové vládě. „To, že vládní koalice chtěla přestavbu na klimaticky neutrální hospodářství zaplatit finančně-politickými triky, se vymstilo,“ řekl.

Kancléř nyní podle něj musí zajistit ve veřejném rozpočtu dostatek peněz pro ochranu klimatu. Katja Mastová z vedení poslanecké frakce vládní sociální demokracie (SPD) ve středu podle agentury DPA řekla, že rozsudek nebude mít prozatím žádný přímý dopad na harmonogram schvalování rozpočtu na rok 2024.

Poznamenala, že frakce SPD a koaličních Zelených a svobodných liberálních demokratů (FDP) jsou na nový scénář připraveny. Podrobnosti nesdělila. Ve společném prohlášení s liberálem Lindnerem a ministrem hospodářství za Zelené Robertem Habeckem kancléř Scholz uvedl, že vláda rozhodnutí soudu respektuje.

„Rozsudek může mít dopad na rozpočtovou praxi spolkové vlády a spolkových zemí,“ řekl kancléř. Dodal, že vláda nyní pro klimatický fond rychle zpracuje nový hospodářský plán.

Verdikt je výsledkem hlavního řízení. Už loni v prosinci ústavní soud předběžně vládě povolil peníze v klimatickém fondu používat, zdůraznil ale, že toto předběžné opatření nijak nezohledňuje následné rozhodnutí v hlavním řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12AktualizovánoPrávě teď

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také podle něj navrhli, aby se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska setkaly příště v USA, pravděpodobně v Miami. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 4 mminutami

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 4 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 5 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 9 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 12 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 14 hhodinami
Načítání...