Potíže pro Scholze. Ústavní soud zablokoval převod 60 miliard do klimafondu, peníze musí vláda najít jinde

Německá vláda nemůže využít šedesát miliard eur (1,47 bilionu korun) v klimatickém fondu, které byly dříve půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity. Ve středu o tom rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe, jenž převod financí označil za neplatný, protože byl v rozporu s německou ústavou. Rozhodnutí soudu je ranou pro vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, které nyní hrozí, že bude muset kvůli chybějícím penězům zvýšit rozpočtový schodek.

Scholz v prohlášení uvedl, že rozsudek může mít dopad na rozpočet a že vláda nyní pro fond připravuje nový ekonomický plán. Německo fond zřídilo k podpoře přechodu na bezuhlíkové hospodářství. 

„Verdikt znamená, že objem klimatického fondu se sníží o šedesát miliard eur. Pokud kvůli tomu nebude možné splnit už přijaté závazky, musejí to rozpočtoví zákonodárci kompenzovat jiným způsobem,“ oznámil soud.

Zmíněných šedesát miliard eur bylo původně součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021 k vyrovnání následků pandemie covidu-19. Peníze ale Německo nevyužilo. Scholzova vláda se proto rozhodla sumu převést do klimatického fondu, což ale opoziční konzervativní unie CDU/CSU zažalovala, neboť to považovala za obcházení dluhové brzdy.

Greenpeace se obává dopadů na životní prostředí

Opozice k tomu tehdy uvedla, že problémem není fakt, že vypůjčené peníze dostal klimatický fond, ale právě rozpočtové opatření ministra financí Christiana Lindnera, který zmocnění k půjčce využil ke zcela jinému účelu.

Německá pobočka ekologické organizace Greenpeace se obává, že na rozhodnutí soudu doplatí ochrana životního prostředí. Šéf německé sekce Greenpeace Martin Kaiser odpovědnost připsal spolkové vládě. „To, že vládní koalice chtěla přestavbu na klimaticky neutrální hospodářství zaplatit finančně-politickými triky, se vymstilo,“ řekl.

Kancléř nyní podle něj musí zajistit ve veřejném rozpočtu dostatek peněz pro ochranu klimatu. Katja Mastová z vedení poslanecké frakce vládní sociální demokracie (SPD) ve středu podle agentury DPA řekla, že rozsudek nebude mít prozatím žádný přímý dopad na harmonogram schvalování rozpočtu na rok 2024.

Poznamenala, že frakce SPD a koaličních Zelených a svobodných liberálních demokratů (FDP) jsou na nový scénář připraveny. Podrobnosti nesdělila. Ve společném prohlášení s liberálem Lindnerem a ministrem hospodářství za Zelené Robertem Habeckem kancléř Scholz uvedl, že vláda rozhodnutí soudu respektuje.

„Rozsudek může mít dopad na rozpočtovou praxi spolkové vlády a spolkových zemí,“ řekl kancléř. Dodal, že vláda nyní pro klimatický fond rychle zpracuje nový hospodářský plán.

Verdikt je výsledkem hlavního řízení. Už loni v prosinci ústavní soud předběžně vládě povolil peníze v klimatickém fondu používat, zdůraznil ale, že toto předběžné opatření nijak nezohledňuje následné rozhodnutí v hlavním řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...