Schröder může zůstat členem sociální demokracie. Jeho ruské vazby nejsou proti stanovám strany

Někdejší německý kancléř Gerhard Schröder může i přes své sporné ruské angažmá zůstat členem německé sociální demokracie (SPD). Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru oznámila, že Schröder působením v ruských státních koncernech stranické předpisy neporušil.

Zatím není jasné, zda tím skončí snaha části sociální demokracie Schrödera zbavit členství ve straně, protože proti rozhodnutí je možné se odvolat. Německá média nicméně dlouhodobě poukazují na to, že na cestě k případnému vyloučení Schrödera z SPD stojí řada právních překážek.

Proti Schröderovi byly podány takřka dvě desítky vnitrostranických žádostí o vyloučení, kterými se rozhodčí komise začala zabývat v červenci. V pondělí oznámila, že žádné porušení předpisů a řádů SPD se někdejšímu kancléři dokázat nepodařilo.

Spolupředseda SPD Lars Klingbeil v reakci na verdikt komise řekl, že Schröder se svými názory oporu ve straně nemá. „Pro nás platí, že bývalý kancléř Gerhard Schröder je politicky se svým postojem v SPD izolován,“ uvedl.

Cesty do Moskvy

Schröder, který německou vládu vedl v letech 1998 až 2005, po ruské invazi na Ukrajinu čelí tvrdé kritice za to, že útok dostatečně neodsoudil a že se odmítal vzdát členství v dozorčích radách ruských státních energetických podniků. Schröder mimo jiné působil ve společnostech Nord Stream a Nord Stream 2, v koncernu Rosněfť a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu.

K válce na Ukrajině řekl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Rovněž se vymezil proti sankcím vůči Rusku. V minulosti Schröder o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi hovořil jako o čistokrevném demokratovi.

Moskvu navštívil Schröder naposledy na konci července a setkal se i s Putinem. Po jednání uvedl, že Rusko si přeje diplomatické řešení války na Ukrajině a že invaze byla chybou ruské vlády, zároveň ale zdůraznil, že se přátelství s Putinem zříci nehodlá.

Schröderovy kontroverzní postoje vyvolaly v Německu debatu, kvůli které se pod tlak dostali sociální demokraté a současný sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz. V květnu Schröderovi rozpočtový výbor Spolkového sněmu odebral peníze na kancelář, na kterou měl z veřejných peněz jako bývalý šéf německé vlády nárok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...