Oficiální německá mobilní aplikace Corona-Warn-App pro varování před koronavirem ve čtvrtek přešla do spánkového režimu, což je dalším symbolem překonání pandemie covidu-19. Projekt za téměř 230 milionů eur definitivně skončil, stejně jako protipandemická opatření. Ta ve spolkové republice skončila letos na jaře.
Německo udělalo formální tečku za pandemií. Ukončilo provoz covidové aplikace
12 minut
Horizont ČT24: Konec covidové aplikace v Německu
Do svých mobilů si aplikaci stáhlo více než 48 milionů uživatelů. Měla být moderní odpovědí na jednu z největších výzev novodobých dějin – pandemii koronaviru, o kterém na přelomu roku 2019 a 2020 neexistovaly spolehlivé informace.
Za aplikací jako vydavatel stojí Institut Roberta Kocha (RKI), který je hlavním německým úřadem pro boj s pandemií. Díky aplikaci se mohli lidé prokazovat očkovacími certifikáty, získávat výsledky testů, dostávat varování o nákaze v okolí nebo si vést vlastní zdravotní deník s informacemi o kontaktech a místech pobytu.
Již na počátku února označil institut riziko covidu za mírné, což zdůvodnil širokou imunitou populace a mírnějším průběhem nemoci. V dubnu pak vypršela zbývající omezení, jako byly povinné roušky v nemocnicích a v pečovatelských domovech. První rozsáhlé omezení funkcí aplikace pak nastalo od května, kdy byla vypnuta funkce pro varování ostatních uživatelů před nákazou.
Ve čtvrtek pak aplikace přešla do spánkového režimu. To znamená, že již nebude dál vyvíjena a postupně zmizí z obchodů s aplikacemi, jako jsou Google Play Store nebo App Store od společnosti Apple. Stát by se tak mělo do poloviny měsíce.
Tomu, že Německo považuje pandemii za překonanou, nasvědčuje také rozhodnutí RKI ukončit přehledný informační portál o šíření infekce, počtu nakažených či úmrtích souvisejících s nákazou. Tento pátek bude internetová stránka naposledy aktualizována a v nadcházejícím týdnu ji čeká odstavení.
Velká opatrnost
Německo tehdy vsadilo na princip předběžné opatrnosti. Zavedlo rychle restrikce a omezilo veřejný život. Zavřelo obchody, restaurace, všechno, co bylo nezbytné. „Německo bylo velmi opatrné, řekl bych, že i velmi přísné, co se opatření týká, a bylo také těžkopádné v tom smyslu, že kupříkladu Česko bylo schopno s rouškami improvizovat, lidé šili doma roušky, aby mohli nahradit to, co v obchodech nebylo. V Německu tato schopnost improvizace na začátku pandemie nebyla, a to se už změnilo,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24 zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.
Německo se stejně jako každá jiná země potýkalo s napětím ve společnosti, odporu proti opatřením nebo únavě z dlouhé pandemie. První vlny přečkala země v pořádku. Po té čtvrté šla pandemická křivka strmě vzhůru, stejně tak i počet úmrtí spojených s onemocněním covid-19.
Německo zároveň sáhlo hluboko do státní kasy, aby kompenzovalo ztráty obchodníkům, živnostníkům, firmám a účet splácí dodnes. „Německý veřejný dluh se během pandemických dvou tří let zvýšil o 400 miliard. Země byla zadlužená před pandemií – dluh činil 1,9 bilionu eur a po pandemii čítá 2,3 bilionu eur. To zadlužení je enormní, zvlášť když si uvědomíme, že německé veřejné finance od roku 2014 byly až do roku 2020 s vyrovnaným rozpočtem,“ dodal Polák s tím, že se situace mění i nadále, a to vlivem energetické krize či rusko-ukrajinské války.
