Evropa se s blížícím se létem obává nárůstu nelegální migrace. Náporu běženců na nejfrekventovanější trase centrálního Středomoří je vystavena zejména Itálie. Úřadům se daří zvyšovat podíl repatriovaných – některé běžence ale před deportací drží v detenčních centrech, kde panují problematické podmínky.
Letos v únoru například vypukla v jednom z nich vzpoura poté, co Ousmane Sylla, jeden ze zadržovaných běženců, spáchal sebevraždu. „Když jsem naposledy se svým mladším bratrem mluvil, říkal mi, že je v nebezpečí a že ho ohrožují lidé kolem něj,“ popsal v rozhovoru pro Českou televizi Djibril Sylla.
Ousmane měl psychické problémy. Do Itálie se dostal přes Saharu a Středozemní moře. Z ostrova Lampedusa putoval do střediska pro mladistvé. Kvůli diagnóze se z něj snažil dostat, stěžoval si na nedostatek jídla i oblečení a na bití jinými běženci. Když obdržel příkaz k deportaci, musel do detenčního centra – nejdříve v sicilském Trapani a poté u Říma.
Ousmanova rodina viní z jeho smrti italskou vládu. Vyčítá jí, že ho zadržovala protiprávně a že mu neposkytla základní péči. „Nikdy jsme nebyli informováni, že je v detenčním centru, nikdy. Měl svá práva. Byl mladý,“ řekla jeho sestra Mariama.
Lidskoprávní aktivisté rozvířili kritiku
Ousmanův osud i proto znovu rozvířil kritiku detenčních center. V celé Itálii je jich deset. Lidskoprávní aktivisté mimo jiné odsuzují podmínky, ve kterých tam migranti musí žít. „Právní status zadržovaného je pořád velmi vágní. Nedosahuje ani minimální úrovně práv, která jsou garantovaná ve věznicích,“ zdůraznil odborník na azylové právo Maurizio Veglio.
Úřady ale porušování lidských práv odmítají. V centrech končí podle vlády migranti, které čeká deportace a kteří můžou představovat bezpečnostní hrozbu. Mnozí z nich se ale přesto do vlasti nakonec nevrátí. „Z těch, kteří projdou detencí, se podaří repatriovat 52 procent. U ostatních jsou to jen dvě procenta,“ upozornil italský ministr vnitra Matteo Piantedosi.
Itálie je pod tlakem běženců dlouhodobě
Větším podílem repatriací vláda hájí plán na rozšiřování sítě těchto zařízení. Boj proti nelegální migraci patří k pilířům politiky premiérky Giorgie Meloniové. Itálie je totiž pod extrémním tlakem běženců už řadu let. Jen za loňský rok trasu přes centrální Středomoří využilo na 150 tisíc migrantů, dvakrát víc než předloni.
„Není vhodné svěřit svůj osud do rukou pašeráků lidských bytostí. Budou chtít mnoho peněz a pošlou vás na lodě, které často nejsou vybaveny na takovou plavbu,“ prohlásila Meloniová.
Nápor běženců chce Itálie zvládat i jinak. Na vybudování táborů pro migranty se dohodla s Albánií. Jde o plán, který inspiroval také další členy Evropské unie.
