Albánie strana 5 z 5

Česko si letos v květnu připomíná patnáct let od vstupu do Evropské unie, zároveň bude volit nové europoslance. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v rozhovoru pro Týden v politice řekl, že zapojení do EU byl správný krok. Nadcházející volby podle něj budou důležité, Evropa si totiž vytkne strategický výhled, který bude přesahovat jedno volební období. Česko má mimo jiné zájem na posílené evropské bezpečnosti.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Řecko udělilo občanství třem běžencům, kteří během loňského požáru u Atén zachránili desítky lidí. Řecký prezident Prokopis Pavlopulos poděkoval rybářům z Egypta a Albánie za to, že svým chováním projevili „solidaritu a lidskost“. V podobných situacích „neexistuje žádné náboženství, nic není černobílé – když vidíte něco podobného, musíte tam jen jít a klidně i položit život při záchraně lidí,“ řekl médiím jeden z oceněných hrdinů.

Itálie v neděli pustila na pevninu všech 150 převážně eritrejských migrantů z lodě Diciotti, která pět dní kotvila na Sicílii. Migranti byli na lodi v přístavu v Katánii od minulého pondělí, jelikož je italská vláda odmítala vpustit na pevninu, dokud další členské země EU nepřislíbí, že část běženců přijmou. Nakonec se o většinu migrantů postará italská katolická církev a část jich přijme Irsko a Albánie.

Na pevninu může vystoupit 150 migrantů, kteří pět dnů čekali na palubě lodi Diciotti u břehů Sicílie. Italská vláda jejich vylodění povolila poté, co jí pomoc s běženci nabídla Albánie a Irsko. O většinu se potom postará italská katolická církev.

Evropská komise (EK) ujišťuje země západního Balkánu, které stále ještě zůstávají před branami vysněné EU, o své otevřené náruči. Jenže tomu už v regionu věří málokdo. Každé povzbudivé slovo totiž EK doprovází velkými „ale“. Ta se týkají hlavně nedostatečného pokroku v boji proti korupci a organizovanému zločinu a příliš pomalého zmenšování politického vlivu na soudy, administrativu a média. Summit, který pro sousedy pořádá bulharské předsednictvo, tak žádný průlom nepřinese. Myslí si to alespoň odborníci, kteří o tématu debatovali na Metropolitní univerzitě v Praze (MUP).

Americký prezident Donald Trump v reakci na kauzu Skripal nařídil vyhoštění šedesáti Rusů a uzavření konzulátu v Seattlu. Mezi vyhoštěnými je i 12 diplomatů z mise při OSN v New Yorku. Ruské diplomaty se rozhodlo vyhostit také několik členských zemí Evropské unie, Ukrajina, Albánie, Norsko, Makedonie či Kanada. Z Česka musí odjet tři pracovníci ruské ambasády. Reakce ruského ministerstva zahraničí bude podle agentury RIA „symetrická“.

Albánci si nevědí rady s vlastní minulostí. Svědčí o tom nejen názory historiků, ale rovněž způsob nakládání s architektonickým dědictvím z totalitních dob. V hlavním městě Tiraně chátrá řada budov, které nechal vystavět minulý režim. Patří k nim i jeho kdysi velkolepé muzeum. Nebýt protestů, slavná Pyramida by již byla srovnána se zemí.

Evropská komise schválila strategii pro západní Balkán vytyčující základní kroky, které mají Srbsku a Černé Hoře umožnit vstup do EU v roce 2025. Tento letopočet je podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové ambiciózním, ale zároveň také realistickým termínem, kdy by oba státy mohly dokončit svá přístupová jednání.

Stoupající hladina moře znepokojuje Asima Krasniqiho. Jeho bar na pláži v albánském Qerretu ohrožuje eroze pobřeží. Albánie se s potížemi potýká v důsledku klimatické změny, ale i divokého urbanismu. „Ten jev byl zprvu nenápadný, ale v posledních letech nabyl velkého rozsahu. Moře pohlcuje pobřeží. Mstí se tak člověku za to, že ničí přírodu,“ řekl agentuře AFP ekolog Sherif Lushaj.

Vlna veder v Itálii, částech Francie, ve Španělsku a na Balkáně si od začátku srpna vyžádala nejméně pět životů, způsobuje požáry a ničí úrodu. Hrozí výpadky elektřiny a nedostatek vody. Úřady v některých oblastech zavedly dopravní omezení a zakázaly práci venku v nejteplejší části dne, kdy teploty přesahují 40 stupňů Celsia.