V4 podpořila rozšíření EU o západní Balkán, podle Babiše není důvod měnit vztah ke Kosovu

Nahrávám video

V Praze se setkali premiéři Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska a zemí západního Balkánu, tedy Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Premiéři podpořili rozšíření EU o země západního Balkánu. Kosovský vicepremiér pozvání odřekl po výrocích Miloše Zemana zpochybňujících české uznání nezávislosti jeho země. Premiér Babiš však odmítl, že by bylo třeba cokoliv na vztazích s Kosovem měnit.

Premiéři zemí visegrádské čtyřky přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu, uvedl po jednání Visegrádské skupiny předseda české vlády Andrej Babiš. Polský premiér Mateusz Morawiecki i jeho maďarský protějšek Viktor Orbán v Praze ocenili, jaká místa obsadila V4 v nové Evropské komisi Ursuly von der Leyenové. Uskupení složené z ČR, Polska, Maďarska a Slovenska podle nich bude hrát v nové komisi důležitou roli. Považují to za úspěch společného vyjednávání Visegrádu.

„Jsme nespokojeni s tím, jak Evropská unie řeší rozšiřování Schengenu, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko čekají už sedm až devět let. Potřebujeme strategii, nejenom mluvit o rozšíření Evropské unie, ale i schengenského prostoru,“ řekl po jednání V4 v rozhovoru pro Českou televizi premiér Babiš. „Portfolio EU dostalo Maďarsko, pozitivní je, že jeho komisař podporuje rozšíření Evropské unie,“ dodal.

Nahrávám video

Polský eurokomisař Janusz Wojciechowski dostal v nové komisi na starost zemědělství, Maďarsko bude reprezentovat László Trócsányi jako komisař pro sousedství a rozšíření. Místopředsedy komise budou Češka Věra Jourová, která se bude zabývat hodnotami EU a transparentností, a Slovák Maroš Šefčovič, komisař pro interinstitucionální vztahy a prognostiku.

Morawiecki uvedl, že úspěch by nebyl tak zřetelný, kdyby státy V4 netáhly za jeden provaz. „Vidíme, jak důležitou roli bude hrát naše skupina,“ uvedl. Ocenil, že V4 bude mít dva místopředsedy a rovněž bude mít na starost rozšíření a zemědělství, které jsou pro státy Visegrádské skupiny také důležité. Rovněž podle Orbána ve srovnání s posledním funkčním obdobím komise v příštích letech důležitost V4 vzroste.

„Pokud porovnáme portfolia, co měly země V4 v dřívějších pěti letech, rozdíl je evidentní. Nabrali jsme na síle, máme dva místopředsedy,“ konstatoval Orbán. Slovenské portfolio podle něj patří mezi nejdůležitější ze všech.

Předseda slovenské vlády Peter Pellegrini v kontextu dnešního jednání V4 se zeměmi západního Balkánu zdůraznil, že je klíčové, že eurokomisařem pro rozšíření bude člověk ze země, která je rozšiřování EU nakloněna. Ocenil především, že se Polsku podařilo získat zemědělství.

Orbán a český premiér Andrej Babiš se vymezili proti politice dosavadní Komise v oblasti migrace. Maďarský premiér uvedl, že Evropa je na historické křižovatce, kdy vedle sebe existují společnosti plné přistěhovalců a společnosti, kde migranti v takové míře nejsou. „Doufejme, že vznikne Komise, která připouští, že jsou dva přístupy k životu, a nebude se snažit o vnucování svého přístupu druhé straně,“ uvedl. Babiš přítomné vyzval, aby se rozhlédli z Pražského hradu po hlavním městě a podívali se na dědictví, které předci českých občanů vybudovali.

„Je to naše dědictví, budeme ho bránit, budeme bránit i náš způsob života. Nevidím důvod, aby nám někdo vnucoval svůj způsob života, proto i v migraci říkáme, že my rozhodneme o tom, kdo bude v naší zemi žít. My o tom rozhodujeme, nebude o tom rozhodovat pašerácká mafie,“ konstatoval.

Vztah ke Kosovu podle Babiše není důvod měnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) také uvedl, že nevidí důvod, aby česká vláda změnila svou pozici ohledně uznání samostatnosti Kosova. Řekl to v reakci na slova prezidenta Miloše Zemana, který při návštěvě Srbska uvedl, že chce s českými ústavními činiteli projednat možnost, že by Česko přestalo uznávat kosovskou samostatnost.

„Pan prezident má na Kosovo stejný názor a tenhle statement dává od roku 2013 každý rok. Není to nic nového,“ uvedl Babiš. „Zahraniční politika České republiky je samozřejmě rozhodující při pozici vlády. My máme pravidelně setkání z hlediska koordinace hlavně zahraničních cest a politiky. Určitě to budeme probírat, ale nevidím žádný důvod, aby česká vláda změnila svou pozici,“ poznamenal.

V4 rozdělují třeba vztahy s Ruskem

Nejprve se ve čtvrtek sešli  pouze premiéři V4. Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jakub Eberle zdůraznil, že uskupení funguje dobře i díky tomu, že je neformální, a proto se nemusí věnovat tématům, na která mají státy různé pohledy.

„Například Viktor Orbán má poměrně blízký vztah k Rusku, zatímco pro Polsko je Rusko zásadní hrozbou. Nebo Slovensko na rozdíl od ostatních tří zemí nevetovalo závazek k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Česko ve svých prioritách příliš nezdůrazňuje dopravní propojení, což ostatní tři země velmi chtějí. V4 se příliš nehádá. Když nemá společný názor, tak téma odloží a neřeší,“ upřesnil.

Západní Balkán

HDP na osobu (PPP) v mezinárodních dolarech v roce 2018 podle MMF
Zdroj: MMF

Poté se ke čtveřici připojí balkánští premiéři. Podle úřadu vlády by setkání mělo posílit spolupráci obou regionů.

V4 podle analytika výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Tomáše Jungwirtha vždy podporovala integraci západního Balkánu do EU. Pokud Evropský parlament schválí nominaci maďarského kandidáta na post komisaře pro rozšíření Unie, bude k tomu mít i vlivný nástroj.

„Každá země je na tom jinak. Srbsko a Černá Hora vyjednávají o členství. Severní Makedonie a Albánie jsou kandidáty, ale neotevřely vyjednávání. Bosna a Hercegovina a Kosovo vůbec nejsou v procesu,“ upozornil Eberle.

Někteří představitelé V4 a západobalkánských zemí také podle Jungwirtha sdílí pohled na způsob řízení země a na demokracii jako takovou. „Možná by třeba kritika maďarského premiéra Viktora Orbána otupila, pokud by po boku v EU měl někoho, jako je srbský premiér Aleksandar Vučić,“ naznačil analytik.

Připomněl také události přelomu let 2015 a 2016, kdy Severní Makedonií a Srbskem procházely statisíce lidí převážně z Blízkého východu utíkající před válkou a diktaturou. „Myslím, že význam regionu narostl po takzvané migrační krizi. Celá Evropa začala západnímu Balkánu věnovat větší pozornost,“ vypíchl Jungwirth.

Chybějící kosovský vicepremiér

Mezi hosty byl původně i kosovský vicepremiér, v reakci na Zemanovy výroky však účast zrušil. Kosovo bude reprezentovat zástupce velvyslanectví v Praze, uvedl Úřad vlády.

Zeman v úterý v Bělehradu řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nikoli Kosovo. Ve středu prohlásil, že bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby Česko odvolalo uznání Kosova samostatným státem.

„Kosovo bude především sledovat, zda na to navážou nějaké další kroky,“ komentoval to Jungwirth. Upozornil, že zájem na odvolání uznání by mohlo mít Srbsko a Rusko, pro nějž je výhodná jakákoliv destabilizace.

„Podle mého názoru prezident klasicky vrtí psem. Místo toho, abychom řešili skutečné problémy jako klimatickou krizi, smrt českých lesů, transformaci české ekonomiky, tak se teď všichni budeme dva týdny zabývat statusem Kosova, přestože se nic zásadního nezměnilo. Je to výrok, který přichází zničehožnic,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 3 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 6 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.