Brusel chce dát Balkánu „evropskou perspektivu“: Vstup Srbska a Černé Hory do Unie k roku 2025

Evropská komise schválila strategii pro západní Balkán vytyčující základní kroky, které mají Srbsku a Černé Hoře umožnit vstup do EU v roce 2025. Tento letopočet je podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové ambiciózním, ale zároveň také realistickým termínem, kdy by oba státy mohly dokončit svá přístupová jednání.

Federica Mogheriniová
Zdroj: Reuters Autor: Yves Herman

Dokument má vrátit „evropskou perspektivu“ zemím na Balkánu v době, kdy o oblast projevují vzrůstající zájem Rusko i Čína. Mogheriniová jednoznačně zdůraznila, že region je součástí Evropy, se kterou sdílí společnou historii i řadu hodnot. EU má s Balkánem také úzké obchodní vazby.

„Je to jasná a jednoznačná cesta evropské integrace pro všech šest našich balkánských partnerů,“ uvedla Mogheriniová. Vstup Balkánu do Unie by se podle ní neměl odehrát někdy ve vzdálené budoucnosti, ale „už v této generaci“.

Rozšíří se Unie v roce 2025? 

Ze šestice západobalkánských zemí dospěly Srbsko a Černá Hora na cestě k Unii k největšímu pokroku. Přístupové rozhovory Černá Hora zahájila v roce 2012, Srbsko v lednu 2014. Podle Evropské komise musí nyní obě tyto země projevit „silnou politickou vůli“, pokračovat v reformách a vyřešit své spory s ostatními zeměmi. Rok 2025 je tak podle EK „orientační termín, kdy by Unie mohla mít více než 27 členů“.

Eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn připomněl, že EU a její členské země nepřijmou stát, který své územní spory nevyřešil. Je to podle něj také jasná pobídka Kosovu, aby uzavřelo s Bělehradem dohodu o normalizaci vztahů.

Společné řešení migrace a ochrany hranic

Evropská komise nabídla šesti balkánským státům konkrétní spolupráci do roku 2020 v šesti směrech. Jde o opatření, která by zemím pomohla v oblastech, jako je právní stát, bezpečnost a migrace, hospodářský rozvoj, dopravní a energetické propojení, digitální agenda, ale také usmíření a dobré sousedské vztahy. Komise rovněž navrhla zvýšit peníze vyčleněné do roku 2020 pro tuto oblast, a to nad 1,07 miliardy eur, které jsou pro region už plánované. Vyšší financování si vyžádají důležité investice, zejména do infrastruktury, ať už dopravní, energetické, či digitální.

V oblasti migrace tak Komise například přišla s iniciativou společných vyšetřovacích týmů a kooperace těchto zemí s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží. Na oblast by mohly být rozšířeny plány evropské energetické unie, EU by mohla přispět ke snížení poplatků za roaming nebo zavedení širokopásmového připojení v regionu.

Evropská komise konstatovala, že v případě Albánie a Makedonie, které na cestě do Unie „vykazují významný pokrok“, je po splnění podmínek připravena doporučit začátek přístupových jednání. V případě Makedonie je po letech naděje na vyřešení vleklého sporu Skopje a Atén o název státu, kvůli kterému dosud Řekové evropské snahy svých severních sousedů blokovali.

Nejdále od členství v Unii je Bosna a Hercegovina a také Kosovo, které jako samostatný stát neuznávají všechny země evropského bloku.