Evropská komise schválila strategii pro západní Balkán vytyčující základní kroky, které mají Srbsku a Černé Hoře umožnit vstup do EU v roce 2025. Tento letopočet je podle šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové ambiciózním, ale zároveň také realistickým termínem, kdy by oba státy mohly dokončit svá přístupová jednání.
Dokument má vrátit „evropskou perspektivu“ zemím na Balkánu v době, kdy o oblast projevují vzrůstající zájem Rusko i Čína. Mogheriniová jednoznačně zdůraznila, že region je součástí Evropy, se kterou sdílí společnou historii i řadu hodnot. EU má s Balkánem také úzké obchodní vazby.
„Je to jasná a jednoznačná cesta evropské integrace pro všech šest našich balkánských partnerů,“ uvedla Mogheriniová. Vstup Balkánu do Unie by se podle ní neměl odehrát někdy ve vzdálené budoucnosti, ale „už v této generaci“.
Rozšíří se Unie v roce 2025?
Ze šestice západobalkánských zemí dospěly Srbsko a Černá Hora na cestě k Unii k největšímu pokroku. Přístupové rozhovory Černá Hora zahájila v roce 2012, Srbsko v lednu 2014. Podle Evropské komise musí nyní obě tyto země projevit „silnou politickou vůli“, pokračovat v reformách a vyřešit své spory s ostatními zeměmi. Rok 2025 je tak podle EK „orientační termín, kdy by Unie mohla mít více než 27 členů“.
Eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn připomněl, že EU a její členské země nepřijmou stát, který své územní spory nevyřešil. Je to podle něj také jasná pobídka Kosovu, aby uzavřelo s Bělehradem dohodu o normalizaci vztahů.
Společné řešení migrace a ochrany hranic
Evropská komise nabídla šesti balkánským státům konkrétní spolupráci do roku 2020 v šesti směrech. Jde o opatření, která by zemím pomohla v oblastech, jako je právní stát, bezpečnost a migrace, hospodářský rozvoj, dopravní a energetické propojení, digitální agenda, ale také usmíření a dobré sousedské vztahy. Komise rovněž navrhla zvýšit peníze vyčleněné do roku 2020 pro tuto oblast, a to nad 1,07 miliardy eur, které jsou pro region už plánované. Vyšší financování si vyžádají důležité investice, zejména do infrastruktury, ať už dopravní, energetické, či digitální.
V oblasti migrace tak Komise například přišla s iniciativou společných vyšetřovacích týmů a kooperace těchto zemí s Evropskou pohraniční a pobřežní stráží. Na oblast by mohly být rozšířeny plány evropské energetické unie, EU by mohla přispět ke snížení poplatků za roaming nebo zavedení širokopásmového připojení v regionu.
Evropská komise konstatovala, že v případě Albánie a Makedonie, které na cestě do Unie „vykazují významný pokrok“, je po splnění podmínek připravena doporučit začátek přístupových jednání. V případě Makedonie je po letech naděje na vyřešení vleklého sporu Skopje a Atén o název státu, kvůli kterému dosud Řekové evropské snahy svých severních sousedů blokovali.
Nejdále od členství v Unii je Bosna a Hercegovina a také Kosovo, které jako samostatný stát neuznávají všechny země evropského bloku.
