Miloš Zeman podle agentury AP v Bělehradu řekl, že má rád Srbsko a Srby, ale nikoli Kosovo. Jeho mluvčí výrok nepotvrdil ani nepopřel a pouze uvedl, že prezidentův postoj ke Kosovu je kritický. Zeman přiletěl do Srbska na třídenní návštěvu a jeho srbský protějšek Aleksandar Vučič ho přivítal hned na letišti.
„Mám rád Srbsko a Srby,“ řekl Zeman podle agentury AP anglicky svému hostiteli. Pak prý tlumenějším hlasem dodal: „A nemám rád Kosovo.“ Prezident Vučič mu vzápětí poděkoval.
Mluvčí Jiří Ovčáček na dotaz ČTK, zda může prezidentův výrok potvrdit, uvedl, že „názor pana prezidenta na Kosovo je dlouhodobě kritický a názor na Srbsko dlouhodobě pozitivní“.
Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček, který Zemana doprovází, řekl, že výrok neslyšel a komentovat ho nebude. Připomněl pouze, že Kosovo uznala na jaře 2008 vláda Mirka Topolánka a „toto rozhodnutí platí, jakkoliv si o něm můžeme myslet svoje“.
Zeman o tématu hovořil i před cestou v televizi Barrandov. „Srbsko má konflikty s Kosovem a já nezastávám názor, že by Kosovo bylo demokratický stát,“ řekl a dodal: „Nyní se mohu odvolat na rozhodnutí haagského tribunálu, které označilo kosovského premiéra (Ramushe Haradinaje) za válečného zločince,“ doplnil prezident.
Jak ale připomíná agentura ČTK, zvláštní tribunál v nizozemském Haagu v této věci ještě nerozhodl. Haradinaj byl zatím pro podezření ze zločinů za války v Kosovu v letech 1998 a 1999 k tribunálu předvolán, po čemž podal demisi. Dvakrát byl zproštěn a nyní se soud jeho případem zabývá potřetí.
Složité dějiny
Kosovo bylo po rozpadu Jugoslávie autonomní oblastí v rámci Srbska. Po vypuknutí etnického násilí mezi oběma národy tam v roce 2008 kosovští Albánci s podporou západních velmocí vyhlásili nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území.
Většina členských států OSN včetně České republiky samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.
Dlouhodobá kritika
Miloš Zeman se ke Kosovu vyjádřil v minulosti několikrát. Například v březnu 2017 při návštěvě Chorvatska řekl, že je pro euroatlantickou integraci na Balkánu, ale bez Kosova.
V dubnu 2015 v rozhovoru pro srbský deník Večernje novosti uvedl, že uznání nezávislosti Kosova otevřelo Pandořinu skříňku a zahájilo nebezpečný proces překreslování hranic na celém světě. Zopakoval, že on sám nezávislost země neuznal, a tehdejšího kosovského vicepremiéra Hashima Thaciho nazval válečným zločincem.
V dubnu 2014 při návštěvě Srbska Zeman prohlásil, že vybudování samostatných ozbrojených sil Kosova by znamenalo znovu vyzbrojit členy někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UCK), jež páchala teroristické činy. Stát označil za velmi podivný se silným vlivem narkomafií.
V březnu 2014 řekl: „Veřejně jsem vystupoval proti odtržení Kosova, kritizoval jsem, že Česká republika uznala nezávislost Kosova, a nyní svým způsobem sklízíme plody, které jsme zaseli. Bylo by pokrytecké tvrdit, že nezávislost Kosova je v pořádku a nezávislost Krymu je nemožná. Musíme každému měřit stejným metrem.“
