Český premiér Andrej Babiš svého času pochyboval o užitečnosti Evropské pohraniční stráže Frontex. Po návštěvě sídla unijní agentury ve Varšavě obrátil a posílení agentury podpořil. Teď se nabízí další možnost ukázat, že Frontex dokáže přispět k ochraně vnějších hranic Unie a spolupráce členských států se vyplatí. Tentokrát v prostoru západního Balkánu.
Od května začala platit dohoda unijních států s Albánií. Přes tuto zemi vede několik pašeráckých stezek, včetně té migrační. Jen vloni se přes tamní hranice dostaly tisíce běženců, kteří putovali dále do bohatších částí Evropy. Velká část z nich se objevila mezi 25 tisíci migranty, kteří se shromáždili v okolí Bihače v Bosně a Hercegovině. Pokouší se dostat do Chorvatska a pokračovat v cestě.
Na veřejné mínění může situace působit trojím způsobem. Zatvrzelé odpůrce migrace do Unie možná potěšily informace nevládních organizací, podle nichž chorvatská policie migranty bije, týrá a následně vrací zpět mimo Evropskou unii.
Lidé, kteří se kloní k právu běženců na příchod do Unie, pro změnu mohli dát průchod rozhořčení.
Mezi těmito dvěma pozicemi se nachází třetí. Spočívá v přesvědčení, že je potřeba zasáhnout proti pašeráckým sítím, tedy posílit represi. Tu ale zkombinovat s vytvořením legální možnosti požádat v Unii o azyl a posílením solidarity mezi členskými státy.
Mezera v jednolitém prostoru EU
Migrační tlaky představují výzvu, která přesahuje hranice jednotlivých států. Je proto dobře, že se podařilo dokončit historicky první dohodu s neunijním státem Albánií, díky níž se bude moci Frontex podílet na ochraně hranic. Za úkol nebude mít jen řešit migraci, ale také bojovat proti přeshraničními zločinu a obecně přeshraniční kriminalitě mezinárodních gangů. Podle eurokomisaře pro migraci Dimitrise Avramopulose se jedná o „historický milník ve spolupráci celé Unie k ochraně vnějších hranic s neunijní zemí“. A je prý dobře, že právě na Balkáně.
S tím nelze než souhlasit. Už při pohledu na mapu je zřejmé, že západní Balkán představuje mezeru v jinak jednolitém prostoru Evropské unie. Dokud země regionu nevstoupí do Unie, je dobře, že tam bude moci působit Frontex. Jeho aktivity se mají rozšířit i do Srbska, Severní Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory.
Terén na Balkáně je totiž členitý; husté lesy, hory, řeky a neprostupný terén nahrávají pašerákům. Z Bosny a Hercegoviny dokonce vedou stezky, které nejsou známé ani pohraničníkům na obou stranách. Neprodyšně uzavřít takovou hranici je podle Mezinárodní organizace pro migraci „nereálná fantazie“.
S nasazením Frontexu ale musí souhlasit také příslušné unijní státy, včetně Řecka, Bulharska a Rumunska. První mise má být na albánsko-řecké hranici. Je to lepší přístup než nasazení kupříkladu našich policistů na hranicích Řecka a Severní Makedonie. V případě České republiky totiž naše bezpečnostní složky blokují hranici jiného členského státu z území státu nečlenského, který ani není v Severoatlantické alianci. V případě Frontexu platí, že se podílí všichni a je to celounijní aktivita.
Před evropskými volbami je dobrá zpráva, že i z hlediska palčivého tématu migrace dochází k organizovanému posunu. Kromě represe je ale potřeba reformovat i zbytek azylového systému. Je to součást odpovědi na volání občanů po větší akceschopnosti Evropské unie vstříc společným výzvám, se kterými si žádný stát neporadí sám. Historicky první mise Evropské pohraniční agentury Frontex mimo území Evropské unie začne na konci května.
Členské státy rozsahem svého zapojení dají jasně najevo, do jaké míry dokážou využít nabízenou možnost a účinně zasáhnout v boji proti nelegální migraci a organizovanému zločinu. Na místě by měli působit nejen experti, ale také technika. Nasazení na pozemní hranici doplní kontrolu hranice námořní mezi Albánií a Itálií, kde působí mise Frontexu Themis.
Po schválení parlamenty zemí Západního Balkánu by měly následovat další pozemní mise. Pokud budou úspěšné, řada politiků přijde o možnost odvádět pozornost od jiných problémů k migraci. Před evropskými volbami budou moci svým voličům dokázat, že Evropská unie dává svým členům výhody ze společného postupu.
- Dohody o právu Frontexu působit na území daných států podepsané mezi Evropskou unií a státy západního Balkánu, které čekají na dokončení schvalovacího procesu:
- Bosna a Hercegovina – leden 2019
Černá Hora – únor 2019
Severní Makedonie – červenec 2018
Srbsko – září 2018 - Zdroj: Balkaneu.com
- Evropská pohraniční agentura Frontex a zástupci členských států v rámci mise Frontex ve spolupráci s úřady Albánie budou spolupracovat na ochraně hranic, v případě nutnosti zasáhnou v krizové situaci nebo při operaci k návratu běženců
- „Společná operace“ směřuje k boji proti nelegální migraci a přeshraniční kriminalitě
- Cílem je zvýšit technickou a operační pomoc republice Albánie tam, kde sousedí s členským státem EU
- Unijní mise má právo využít nezbytné prostředky k dosažení cílů ochrany hranic… Účastníci mise mají právo nosit a použít služební zbraň
- Účastníci mise nejsou předmětem jurisdikce albánských úřadů. Pokud spáchají zločin nebo přestupek, členský stát EU ve spolupráci s úřady Albánie posoudí jeho závažnost a iniciuje případně soudní řízení nebo policejní stíhání
- Zdroj: Data.consilium.europa.eu
