Tirana a Skopje o krok blíž EU. Členské země se shodly na zahájení rozhovorů

Státy Evropské unie se shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Po videokonferenci unijních ministrů pro evropské záležitosti o tom informovalo chorvatské předsednictví EU. Rozhodnutí, jehož přijetí loni v říjnu znemožnil nesouhlas několika států v čele s Francií, musí unijní vlády potvrdit písemně.

Obě země už mají splněné podmínky pro zahájení přístupových rozhovorů a většina unijních lídrů se na říjnovém summitu vyslovila pro start jednání, zejména Francie však byla proti. Paříž poté navrhla úpravu přijímacího procesu, kterou v únoru do návrhu nových pravidel rozšíření zapracovala Evropská komise.

„Díky návrhu nové metodologie, která podle nás učiní přijímací proces efektivnějším, a díky dnešnímu politickému rozhodnutí můžeme očekávat, že vyjednávání s těmito dvěma zeměmi budou zahájena,“ prohlásila v úterý po jednání chorvatská státní tajemnice pro EU Andreja Metelková Zgombićová. Záhřeb si stanovil pokrok v rozšíření EU o země svého regionu za jednu z priorit půlročního předsednictví Unie a snaží se tento proces urychlit. 

„Z celého srdce gratuluji oběma zemím. Je to také hlasitá a jasná zpráva pro západní Balkán: vaše budoucnost je v EU!“ reagoval eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi.

Komise v nových pravidlech v souladu s požadavky Francie rozdělila dosud jednolitý přístupový proces do řady postupných kroků. Přijímací řízení rovněž bude moci být v kterémkoli stádiu vráceno na úplný začátek, pokud kandidátský stát přestane nějaké kritérium plnit.

EU míří na Balkán

Brusel chce dlouhodobě rozšířit řady evropského bloku o šestici balkánských států – Srbsko, Černou Horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu. S prvními dvěma zmíněnými zeměmi Unie už přístupová jednání vede, Kosovo a Bosna jsou naopak od jejich začátku zatím daleko.

Podle Várhelyiho udělaly Albánie i Severní Makedonie zásadní krok k zahájení rozhovorů tím, že od říjnového neúspěchu urychlily práci na dalších reformách. Tirana mimo jiné přistoupila na to, že před zahájením rozhovorů zreformuje justici, volební systém, posílí boj s korupcí a organizovaným zločinem. Skopje, která již dříve kvůli požadavkům Atén změnila jméno země, zase podle komisaře nově dosáhla například sousedské dohody se Sofií.

Přesná data začátku vyjednávání nebyla podle Várhelyiho stanovena a postup bude záležet zejména na připravenosti obou zemí. Rozhovory budou moci začít poté, co Komise připraví přesný vyjednávací rámec.

Protože prostřednictvím pouhé videokonference nemohou státy Unie přijímat závazná rozhodnutí, musí ještě v příštích dnech dát všechny členské země písemný souhlas. Zahájení rozhovorů by měli ve čtvrtek dát zelenou i prezidenti a premiéři unijních zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 5 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 3 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...