Tirana a Skopje o krok blíž EU. Členské země se shodly na zahájení rozhovorů

Státy Evropské unie se shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Po videokonferenci unijních ministrů pro evropské záležitosti o tom informovalo chorvatské předsednictví EU. Rozhodnutí, jehož přijetí loni v říjnu znemožnil nesouhlas několika států v čele s Francií, musí unijní vlády potvrdit písemně.

Obě země už mají splněné podmínky pro zahájení přístupových rozhovorů a většina unijních lídrů se na říjnovém summitu vyslovila pro start jednání, zejména Francie však byla proti. Paříž poté navrhla úpravu přijímacího procesu, kterou v únoru do návrhu nových pravidel rozšíření zapracovala Evropská komise.

„Díky návrhu nové metodologie, která podle nás učiní přijímací proces efektivnějším, a díky dnešnímu politickému rozhodnutí můžeme očekávat, že vyjednávání s těmito dvěma zeměmi budou zahájena,“ prohlásila v úterý po jednání chorvatská státní tajemnice pro EU Andreja Metelková Zgombićová. Záhřeb si stanovil pokrok v rozšíření EU o země svého regionu za jednu z priorit půlročního předsednictví Unie a snaží se tento proces urychlit. 

„Z celého srdce gratuluji oběma zemím. Je to také hlasitá a jasná zpráva pro západní Balkán: vaše budoucnost je v EU!“ reagoval eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi.

Komise v nových pravidlech v souladu s požadavky Francie rozdělila dosud jednolitý přístupový proces do řady postupných kroků. Přijímací řízení rovněž bude moci být v kterémkoli stádiu vráceno na úplný začátek, pokud kandidátský stát přestane nějaké kritérium plnit.

EU míří na Balkán

Brusel chce dlouhodobě rozšířit řady evropského bloku o šestici balkánských států – Srbsko, Černou Horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu. S prvními dvěma zmíněnými zeměmi Unie už přístupová jednání vede, Kosovo a Bosna jsou naopak od jejich začátku zatím daleko.

Podle Várhelyiho udělaly Albánie i Severní Makedonie zásadní krok k zahájení rozhovorů tím, že od říjnového neúspěchu urychlily práci na dalších reformách. Tirana mimo jiné přistoupila na to, že před zahájením rozhovorů zreformuje justici, volební systém, posílí boj s korupcí a organizovaným zločinem. Skopje, která již dříve kvůli požadavkům Atén změnila jméno země, zase podle komisaře nově dosáhla například sousedské dohody se Sofií.

Přesná data začátku vyjednávání nebyla podle Várhelyiho stanovena a postup bude záležet zejména na připravenosti obou zemí. Rozhovory budou moci začít poté, co Komise připraví přesný vyjednávací rámec.

Protože prostřednictvím pouhé videokonference nemohou státy Unie přijímat závazná rozhodnutí, musí ještě v příštích dnech dát všechny členské země písemný souhlas. Zahájení rozhovorů by měli ve čtvrtek dát zelenou i prezidenti a premiéři unijních zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 7 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 9 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 45 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...