Albánie strana 2 z 4

Očekávané schválení kandidatury Ukrajiny do Evropské unie bude zřejmě nejsledovanějším bodem úvodní části jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové unijních států se před začátkem prvního dne summitu sešli s lídry šesti balkánských zemí rovněž usilujících o vstup do evropského bloku, kteří se však na rozdíl od Kyjeva zřejmě žádného zásadního posunu nedočkali. Na summit zamířil český premiér Petr Fiala (ODS), který se v Bruselu sešel i se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Albánský parlament zvolil v sobotu novým prezidentem země generála Bajrama Begaje, který tak v červenci vystřídá nynější hlavu státu Ilira Metu. Pro pětapadesátiletého Begaje hlasovalo 78 ze 140 členů parlamentu.

Přesně před 25 lety se v ulicích Tirany střetli demonstranti s policií. Šlo o jeden z vrcholů krize zapříčiněné krachem pyramidových her. Lákání vysokých zisků tehdy podlehly statisíce Albánců, většinu z nich ale firmy nabízející toto investiční schéma ožebračily. Výsledkem byly několik měsíců trvající nepokoje, se kterými si stát nevěděl rady, a zasáhnout muselo mezinárodní společenství.

Běloruská vláda se rozhodla zavést od 1. ledna embargo na dovoz potravin ze zemí, které uvalily na Bělorusko sankce. Napsala to běloruská státní agentura BelTA s odvoláním na informaci poskytnutou tiskovou službou vlády. Sankce minulý týden oznámily Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada, k nimž se přidaly i některé další země. Opatření se bude týkat i Česka.

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr středečního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti tamním společnostem a představitelům. Odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil „ochranou národních zájmů“.

Důvěru parlamentu dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

Touha po integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie vyprchává, míní český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Je to právě členství v evropském klubu, které by podle něj pomohlo zapomenout na dodnes hmatatelné hrůzy války v Jugoslávii. Evropské společenství by si mělo uvědomit strategický i ekonomický význam Balkánu, řekl Kuchta v Událostech, komentářích.

Řecké úřady vyzvaly obyvatele a návštěvníky Atén, aby kvůli silnému kouři z okolních lesních požárů nevycházeli ven. Pokud ven musí, měli by si nasadit respirátor. Řecké hlavní město zahalil silný kouř způsobený lesními požáry, které v úterý odpoledne vypukly na severu Atén. S požáry bojuje přes pět set hasičů, letadla a vrtulníky. S ohněm zápasí také Turecko, Albánie, Chorvatsko či Kosovo.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie chtějí od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Na schůzce lídrů těchto tří zemí ve Skopje týkající se regionální iniciativy takzvaného minischengenu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.

Omezení v pohybu mezi zeměmi kvůli pandemii covidu-19 přetrvává i v začátku turistické sezony. Podmínky pro cestování do nejnavštěvovanějších zemí ministerstvo zahraničí shrnulo na speciálních webových stránkách www.dovolena2021.cz, které představil šéf resortu Jakub Kulhánek (ČSSD). V současné době se země člení do kategorií podle rizik nákazy, podmínky ale zmírňuje očkování.

Česko nebude schopné do roku 2024 dávat na obranu země slibovaná dvě procenta HDP. ČT to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Česká republika tak nesplní svůj vlastní závazek, který dala v roce 2014 vůči Severoatlantické alianci (NATO) na summitu ve Walesu. O výdajích na obranu budou jednat lídři aliančních států i na pondělním summitu v Bruselu. Vláda v pondělí schválila první návrh rozpočtu na rok 2022, který v plánu na rok 2024 počítá s obranným rozpočtem ve výši necelého 1,5 procenta HDP.

Vědci objevili a popsali stopy sedm tisíc let starého jídla z období neolitu. Stopy po pokrmech analyzovali na velkých keramických pekáčích nalezených na počátku šedesátých let minulého století u Ochridského jezera na hranicích Severní Makedonie a Albánie. Na objevu se podílel česko-makedonsko-italský tým reprezentovaný archeology, chemiky a biology. Výzkum napovídá, že si tehdejší lidé pochutnávali na pokrmech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) spolu se šéfy diplomacie Rakouska a Slovinska nevidí důvod oddalovat rozhovory o vstupu Albánie a Severní Makedonie do Evropské unie. Trojice se takto vyjádřila po příjezdu do Albánie, druhé zastávky společné cesty věnované tématu rozšiřování EU o balkánské státy.

Ministři zahraničí Česka, Rakouska a Slovinska při návštěvě Severní Makedonie podpořili tuto balkánskou zemi v její snaze stát se členem Evropské unie. „Evropská integrace není bez šesti západobalkánských zemí úplná,“ řekl po jednání ve Skopje šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg. Kulhánek zase na Twitteru uvedl, že Severní Makedonie do EU patří.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke zůstává rakouským občanem. Úřady ve spolkové zemi Korutany zastavily řízení o odnětí jeho občanství, uvedl deník Die Presse s odvoláním na hejtmana Petera Kaisera. Handke, který zaujímal prosrbské postoje za války v Jugoslávii, v roce 1999 obdržel pas od režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, což vyvolalo pochyby o možnostech jeho občanství.

Slovinská média zveřejnila široce diskutovaný neoficiální vládní dokument adresovaný Evropské unii, v němž dosud neznámý autor navrhuje překreslení hranic na západním Balkáně coby řešení nejpalčivějších problémů tohoto regionu. Předestírá mimo jiné možnost sjednocení Albánie s Kosovem či rozpad Bosny a Hercegoviny. Idea vyvolala v Sarajevu pobouření.

Před sedmdesáti lety –  25. února 1951 –  informoval pražský rozhlas o odhalení „protistátního spiknutí“.  Stalo se tak čtyři dny po začátku zasedání Ústředního výboru KSČ, na kterém byli Otto Šling, Marie Švermová a další obviněni z protistátní činnosti a Vladimír Clementis a Gustáv Husák z buržoazního nacionalismu. Hledání vnitřního nepřítele tehdy začalo nabírat stále rychlejších obrátek a nakonec zasáhlo do těch nejvyšších příček stranického žebříčku.

Třídenní plošnou karanténu pro město Auckland vyhlásila novozélandská premiérka Jacinda Ardernová poté, co se v něm potvrdily tři nové případy nákazy koronavirem. Lidé mohou pouze do práce a na nutné nákupy. Německo v neděli téměř uzavřelo své hranice s Českem a Rakouskem, za což čelí kritice Evropské komise. Bavorský premiér zopakoval nabídku přijmout pacienty z přetížených nemocnic v Česku. Srbsko darovalo pět tisíc vakcín proti covidu-19 Severní Makedonii.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Silný déšť a sněžení mohou za rozsáhlé záplavy na severu a západě Albánie. Velká voda zasáhla i sousední Kosovo. Albánské úřady oznámily, že voda napáchala největší škody v oblasti města Drač, kde byli evakuováni lidé z několika desítek domů. Úřady rovněž musely zajistit pomoc pro zhruba jeden a půl tisíce osob, které zůstaly odříznuté od světa po pádu mostu u města Lezha.