Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny, Albánie a chorvatské Dalmácie postihl v pátek výpadek proudu. V důsledku blackoutu nastal chaos v dopravě a potížím čelí i podniky. V některých částech Černé Hory a chorvatského pobřeží se už podařilo dodávky obnovit. Důvodem výpadku může být vlna veder, která kvůli puštěným klimatizacím prudce zvýšila nároky na rozvodnou síť. Na Balkáně a jihu Evropy teploty přesahují 40 stupňů Celsia.
V chorvatském Splitu podle stanice N1 nefungovaly semafory, městem zněly sirény záchranných služeb. Dodávky byly přerušeny také v Dubrovníku, Zadaru, Omiši, Makarské a na řadě dalmatských ostrovů. V bosenském hlavním městě Sarajevu se zastavily tramvaje a bez elektřiny se ocitla i řada dalších měst po celé zemi.
„Na silnicích už je úplný chaos, semafory nefungují, občané si v obchodech nemohou nic koupit, protože soustavy nefungují. Restaurace, kavárny... všichni jsou v obrovských problémech,“ uvedl chorvatský list Slobodna Dalmacija.
Největší výpadek za dvě dekády
Deník citoval vyjádření chorvatského distributora elektřiny HEP, podle něhož měl výpadek původ v Albánii a Černé Hoře. Odběratelé budou podle společnosti dostávat proud zpět postupně a je těžké odhadnout, kdy se provoz sítě vrátí k normálu. „Je to velký výpadek, možná dvacet let nepamatujeme, že by na tak velkém území nastal tak výrazný výpadek,“ uvedla firma.
Podle N1 se po necelé hodině výpadku podařilo dodávky obnovit v částech Dalmácie a Černé Hory. „Většinu turistů, kteří jsou v Chorvatsku, to nijak nezasáhlo,“ uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. „Naštěstí se to stalo během běžného dne, většina turistů čerpá svou dovolenou někde na pláži. Nikdo nepropadal panice,“ dodal.
V Černé Hoře měla dodávky proudu pouze města na severu země. Výpadek potvrdil na sociálních sítích také operátor černohorské přenosové soustavy CEDIS. Černohorský ministr energetiky Saša Mujović později odpoledne uvedl, že se technici stále snaží zjistit, ve kterém místě přenosové soustavy výpadek přesně nastal. „K poruše došlo v důsledku velké zátěže sítě, náhlého nárůstu spotřeby způsobeného vysokými teplotami a kvůli vysokým teplotám,“ citovala ministra agentura Reuters.
„Hotely, které používají cestovní kanceláře, mají své generátory. Systémy jsou nastaveny tak, aby když lidé vstoupí do pokojů, aby ty základní věci fungovaly,“ poznamenal Papež s tím, že bez proudu zůstávají horské oblasti a z velké části Bosna.
Výpadek nastal také v Albánii, i tam však byly dodávky mezitím obnoveny. Tamní operátor přenosové soustavy OST podle stanice A2 uvedl, že závada nastala na interkonektoru s Řeckem. Důvodem byly extrémní teploty.
Extrémní počasí
Podle agentury HINA se dosud nikdy nestalo, aby elektroenergetická soustava zkolabovala v tolika zemích najednou. Léto bývá na Balkáně horké pravidelně, zřídkakdy ale teploty dosahují čtyřiceti stupňů Celsia už v polovině června, připomíná agentura AP. Současnou vlnu veder podle meteorologů způsobil horký vzduch z Afriky.
Začátkem tohoto týdne zavedly úřady v Severní Makedonii mimořádná opatření v souvislosti s vysokými teplotami. Platit mají do neděle, kdy by vedra měla začít ustupovat. Doporučení nezdržovat se na slunci mezi 11:00 a 15:00 vydalo také Srbsko.
Obyvatelé Balkánu tvrdí, že tak vysoké teploty po tak dlouhou dobu v červnu nepamatují. Děti a starší lidé mají výrazně častěji zdravotní problémy. „Každého tu bolí hlava. Mladí mají více než dřív potíže se srdcem. Infarkty mají už padesátníci,“ říká obyvatelka Mostaru Alija Hajdarevićová.
Lékaři zaznamenávají úpaly, dehydrataci a vyčerpání. „Cévy vedoucí krev po těle se rozšíří. Srdce se pokouší pumpovat více čerstvé, studené krve do mozku. Cévy se ale rozšiřují kvůli přehřátí. Může to způsobit edém a vést k tragickým následkům,“ vysvětluje lékař Eniz Colaković.
Úmrtí v Řecku
V Řecku zemřel během týdne už třetí turista, který přecenil své síly. Úřady po celém poloostrovu vyzývají lidi, aby se před sluncem důkladně chránili. Na ostrovech často nejsou stromy, pod kterými by lidé mohli vyhledat stín. Mnoho hodin pak tráví na plážích na přímém slunci.
Jde především o turisty, kteří nejsou na tak vysoké teploty zvyklí a situaci podcení. „Nemají lehké oblečení, ale navléknou se do černého. Nevidíme je, že by si nosili vodu. Nemají čepice, které jsou opravdu důležité. Řešili jsme velmi silné popáleniny od slunce na tvářích. To znamená, že nepoužili opalovací krém,“ popsala koordinátorka řeckého Červeného kříže Ionna Fotopoulouvá.
V Athénách úřady z obav před množstvím kolabujících turistů uzavírají památky jako Akropolis. Vysoké teploty ale ohrožují i místní seniory. Obecní zastupitelstva na mnoha místech otevřely zchlazovací místnosti, kde mohou starší lidé trávit mnoho hodin u klimatizace, kterou doma nemají. „Dřív, když jsem byl mladší, jsem vedro dokázal zvládnout. Jak stárnu, je to čím dál složitější,“ uvedl sedmasedmdesátiletý Řek Kostas.
Vedra s sebou přináší rizika požárů, sucha a zvýšené zátěže pro lidský organismus. Kolapsy, úpaly a srdeční selhání pak zahlcují zdravotnický systém. Lékaři při varování zmiňují léto 2003, kdy v Evropě při vlně veder zemřelo odhadem na 30 tisíc lidí.
