Premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie podpořili na summitu v Bruselu novou dohodu o odchodu Velké Británie z EU. Její dosažení ve čtvrtek oznámili britský premiér Boris Johnson a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Juncker nový dokument označil za „spravedlivý a vyvážený“, podle britského ministerského předsedy jde o dohodu, kterou jeho země „získává zpět kontrolu“. Severní Irsko podle dokumentu zůstane v britském celním prostoru, bude ale zároveň vstupním bodem na jednotný trh EU, upřesnil unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier. Dohoda nemá jistou podporu v britském parlamentu.
Brexitová dohoda
- 20:32
On-line přenos k dění okolo brexitu nyní končí. Tématu se věnuje i pořád 90′ ČT24, který můžete sledovat v těchto chvílích na programu ČT24. Další vývoj týkající se odchodu Velké Británie z EU budeme na webu ČT24 sledovat. Děkujeme za pozornost.
- 20:28
Nová brexitová dohoda je podle analytiků pro růst britské ekonomiky méně příznivá než dohoda jeho předchůdkyně Theresy Mayové, uvedla agentura Bloomberg.
Podle analytiků oslovených agenturou Reuters směřuje Johnsonova dohoda ve srovnání s dohodou Mayové k menšímu regulačnímu propojení s EU a k větším obchodním bariérám.
- 20:05
Německá kancléřka Angela Merkelová po jednání označila novou dohodu za dobrou. Ústupky podle ní musely učinit obě strany, i nová dohoda ale plní klíčové požadavky EU.
"Otázkou 'co se stane, pokud' jsme se dnes nezabývali," zdůraznila kancléřka v odpovědi na otázku, zda mají lídři EU jasno v tom, co udělají, pokud v sobotu britský parlamentu dohodu zamítne.
EU podle Merkelové dohodu nevyjednala, "aby byla odmítnuta". Nová dohoda "otevírá možnost mít s Británií i v budoucnu dobré a blízké vztahy", dodala německá kancléřka.
„Kde je vůle, tam je i dohoda – a my ji máme!“ oznámil Juncker s tím, že doporučí, aby Evropská rada tuto dohodu přijala. Juncker také zveřejnil dopis, který zaslal předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi.
„Věřím, že je nejvyšší čas, abychom dokončili proces odchodu (Británie z EU) a posunuli se – tak rychle, jak jen to bude možné – k vyjednávání o budoucím partnerství Evropské unie se Spojeným královstvím,“ stojí v něm.
Podle britského premiéra se podařilo dosáhnout „skvělé nové dohody, která si bere zpět kontrolu“. „Nyní by měl parlament v sobotu zajistit brexit, abychom se mohli posunout k jiným prioritám,“ napsal Johnson a připomněl tak sobotní mimořádnou schůzi britské Dolní sněmovny.
Johnson později vyjádřil naději, že britští poslanci dohodu schválí. Z textu totiž podle něj zmizela „protidemokratická pojistka“. Na rozdíl od takzvané irské pojistky, která byla součástí brexitové dohody předkládané Dolní sněmovně bývalou premiérkou Theresou Mayovou, nyní podle Johnsona bude mít Severní Irsko „právo ukončit zvláštní ujednání, pokud budou chtít“.
Summit EU dohodu podpořil
Lídři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu dohodu podpořili. Prezidenti a premiéři v přijatých závěrech rovněž schválili politickou deklaraci o budoucích vztazích Velké Británie a EU. „Evropská rada podpořila tuto dohodu a zdá se, že jsme velmi blízko poslednímu kroku,“ prohlásil po jednání šéf unijních summitů Donald Tusk.
Unijní lídři v závěrech vrcholné schůzky vyzvali Evropský parlament, Evropskou komisi a členské státy, aby „podnikly nezbytné kroky k tomu, aby dohoda vstoupila v platnost 1. listopadu“. Nyní musí dohodu schválit britský parlament a Evropský parlament.
Problematiku Severního Irska mají vyřešit čtyři pilíře
Dlouhodobě sporným momentem vleklých brexitových jednání byla problematika související s řešením režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem. Michel Barnier vysvětlil, že upravený protokol dohody, který se irskou problematikou zabývá, stojí na čtyřech pilířích.
Severní Irsko se bude řídit „omezenou sadou“ unijních pravidel, souvisejících především s přeshraničním pohybem zboží. Všechny procedury se ale podle Barniera nebudou odehrávat na hranici s Irskou republikou, ale na „vstupních bodech“ do Severního Irska mimo tuto hranici. Britské úřady budou proto v této souvislosti odpovídat za uplatňování unijních celních pravidel.
Jako součást britského celního prostoru bude mít Severní Irsko prospěch z budoucích obchodních dohod, které Británie samostatně uzavře jako stát stojící mimo Evropskou unii.
„Podařila se nám kvadratura kruhu,“ prohlásil Barnier. Britské úřady budou uplatňovat britské poplatky a cla na zboží ze třetích zemí, pokud toto zboží bude skutečně mířit do Severního Irska a nebude riziko, že se dostane na unijní jednotný trh. Pokud takové riziko bude, budou britské úřady vybírat evropská cla a poplatky.
Až do čtvrtečního rána se obě strany snažily najít řešení související s výběrem daně z přidané hodnoty (DPH). „Také v tomto bodě jsme dosáhli obou cílů – udržení integrity unijního trhu i uspokojení legitimních britských přání,“ uvedl vyjednavač.
Po čtyřech letech Severní Irsko rozhodne, zda chce pravidla dál dodržovat
Britský premiér Johnson a jeho irský protějšek Leo Varadkar také podle Barniera chtěli zajistit dlouhodobou demokratickou podporu provádění nyní domluveného řešení britskými úřady v Severním Irsku.
„Čtyři roky poté, co začne protokol platit, budou moci volení zástupci v Severním Irsku prostou většinou rozhodnout, zda pokračovat s používáním domluvených pravidel, nebo ne,“ vysvětlil. Demokratická podpora je podle Barniera základem nově domluveného přístupu. Podle nynější představy obou stran by totiž už toto řešení nemělo v budoucnu nahradit nějaké nové, zatím ještě nedojednané uspořádání, jak se původně předpokládalo.
„Po celou dobu vyjednávání byly EU i Velká Británie plně odhodlány ochránit mír a stabilitu na irském ostrově,“ upozornil Barnier. Při diskusích o Severním Irsku totiž není podle něj možné mluvit jen o hospodářství, obchodní výměně a technických otázkách, ale nejdůležitější jsou „lidé v Irsku i v Severním Irsku, zachování míru“.
Evropská komise už také oznámila, že Británie bude po odchodu z evropského bloku usilovat o uzavření ambiciózní obchodní dohody s Evropskou unií bez cel a kvót.
V parlamentu čekají Johnsona problémy
O nové brexitové dohodě má v sobotu hlasovat britský parlament. Podle lídra opozice Jeremyho Corbyna ovšem premiér Johnson vyjednal ještě horší dohodu o odchodu Británie z Evropské unie než jeho předchůdkyně v čele vlády Theresa Mayová. Návrh předkládaný bývalou ministerskou předsedkyní Mayovou parlament třikrát odmítl.
Podle Corbyna podmínky dojednané Johnsonem „zemi nespojí a je třeba je odmítnout“. „Nejlepší způsob, jak brexit vyřešit, je dát lidem konečné slovo v referendu,“ uvedl Corbyn.
Výhrady k některým částem dokumentu mají i severoirští unionisté (DUP), klíčový spojenec Konzervativní strany premiéra Johnsona. „Návrhy nejsou podle našeho názoru ve prospěch ekonomické prosperity Severního Irska a oslabují jednotu svazku (Británie a Severního Irska),“ uvedla strana. Podpora deseti zákonodárců DUP při ratifikaci brexitové dohody v Dolní sněmovně je pro ministerského předsedu zásadní.
„Všichni také čekají na to, jaká bude reakce toho nejeuroskeptičtějšího křídla konzervativní vládní strany, které v minulosti hlasovalo proti dohodě Theresy Mayové,“ uvedl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.
Jacob Rees-Mogg, který za kabinet dojednává program Dolní sněmovny, označil dohodu za velmi dobrou. I podle něj z ní zmizela nedemokratická irská pojistka, která řadě konzervativních poslanců vadila.
Podle listu The Times vyjádřil spokojenost s novou dohodou také britský generální prokurátor Geoffrey Cox. Označil ji za naprosto odlišnou od té, kterou vyjednala vláda Mayové.
Podmínky odchodu Velké Británie z Evropské unie musí kromě britského parlamentu schválit i Evropský parlament, který je o nich připraven hlasovat do konce října, řekl předseda EP David Sassoli. Podle něj ale na hlasování dojde až poté, co dokument potvrdí britští poslanci.
Britský premiér Boris Johnson dlouhodobě tvrdí, že Británie opustí Evropskou unii 31. října, tedy za 14 dní. Pokud se tak skutečně stane, bude to více než tři roky od referenda, ve kterém se Britové v červnu 2016 pro odchod z evropského bloku vyslovili, a více než dva roky od oficiálního oznámení Londýna z března 2017, že Británie hodlá z EU odejít.
Babiš: Johnson tvrdí, že to zvládne
„Všichni doufáme, že to dopadne a že zkrátka Velká Británie odejde k 31. 10. s dohodou,“ řekl český premiér Andrej Babiš. Britský premiér byl podle něj ve čtvrtek „velice sebevědomý“ a „říkal, že to zkrátka zvládne“.
Před začátkem summitu se spekulovalo, že by další odklad termínu brexitu mohli v závěrech vyloučit sami lídři EU, aby dostali britské poslance pod tlak. „Já nebudu nikomu vyhrožovat a dávat ultimáta,“ řekl k tomu předseda české vlády. „Pokud by to ten britský parlament neschválil a my bychom řekli, že už nebudeme prodlužovat, tak vlastně tím potvrdíme ,hard brexit‘, a to já určitě za Českou republiku nebudu podporovat,“ zdůraznil Babiš s odkazem na možnost odchodu Británie z EU bez dohody.
Nyní je podle Babiše třeba vyčkat, jak dopadne hlasování v britském parlamentu. „Spekulovat, co bude v sobotu, je podle mého názoru zbytečné,“ konstatoval Babiš. Pokud by novou dohodu britští poslanci ale přece jen odmítli, musela by podle něj EU
hledat nové „řešení“.
„Neřekl bych, že je Johnson lepší vyjednavač, tahle varianta už byla na stole jednou, navrhovala to Evropská unie. Takže on jen přistoupil na alternativu, kterou představila EU. Dříve tyto změny odmítal, dnes na to přistupuje,“ komentoval změny kolem irské pojistky místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch v pořadu Události, komentáře.
Předseda zahraničně bezpečnostního výboru Senátu Pavel Fischer si myslí, že dohoda nakonec britským parlamentem projde. „Věřím tomu, že pokud se Johnson dostal takhle daleko, tak bude mít nějaké páky na to, aby Severní Irsko přesvědčil,“ odhaduje Bžoch.
