Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

AI gigafactory si podle dřívějších informací vyžádá celkovou investici zhruba sto miliard korun. Z toho zhruba sedmdesát miliard by investovaly České Radiokomunikace jako soukromý investor, patnáct miliard český stát a stejnou částku Evropská komise.

Ministerstvo průmyslu a obchodu tak může jménem Česka uzavřít dohodu o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválený materiál dává českým soukromým subjektům možnost ucházet se o podporu v evropské soutěži, jejíž výsledek se očekává na konci roku 2026.

Podle Havlíčka jde o krok k posílení bezpečnosti a nezávislosti v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví, armáda nebo průmysl. „Jsme připraveni spolu s privátním sektorem, protože to je investice privátního sektoru, vybudovat v Česku obří AI infrastrukturu. Kapacitu pro veřejný sektor, pro podnikatele pro start-upy, pro vysoké školy pro výzkumníky,“ uvedl Havlíček.

Projekt má být realizovaný a financovaný Českými Radiokomunikacemi, které ponesou finanční rizika a budou vlastníkem i provozovatelem infrastruktury. AI gigafactory by měla být součástí již budovaného datového centra v Praze na Zbraslavi.

Ředitel pro otázky AI v rámci Českých Radiokomunikací Jan Kavalírek míní, že rozhodnutí vlády je významným krokem. Možné vybudování AI gigafactory na území Česka podle něj není jen otázkou technologie, ale představuje dostupný výpočetní výkon. Ten může následně podle Kavalírka sloužit mimo jiné jako podpora výkonu a výzkumu například v oblasti životního prostředí.

Nahrávám video

Datacentrum má přispět evropským kapacitám

Role státu spočívá v podpoře záměru a v závazku k využití části výpočetní kapacity v případě, že bude český projekt v evropské soutěži vybrán. V první fázi se počítá se závazkem Česka ve výši 2,5 miliardy korun, který bude v plné výši dorovnán příspěvkem Evropské unie. Úhrady mají probíhat postupně v letech 2028 až 2032, vždy podle skutečného čerpání výkonu.

AI Gigafactory je součástí evropského rámce AI kontinent a má přispět k tomu, aby Evropa disponovala vlastní kapacitou pro vývoj, trénink a provoz nejpokročilejších systémů umělé inteligence. V případě úspěchu českého projektu by na českém území mohla vzniknout specializovaná výpočetní infrastruktura s desítkami tisíc AI akcelerátorů, která by poskytovala výkon veřejnému sektoru, výzkumným organizacím, univerzitám, start-upům i technologickým firmám.

„Nejde o definitivní rozhodnutí, že tato infrastruktura v Česku vznikne, ale o zásadní krok k tomu, aby Česká republika měla šanci být u jedné z nejvýznamnějších evropských investic do umělé inteligence,“ dodal Havlíček. Díky evropskému modelu může podle něj Praha získat přístup ke špičkovému výpočetnímu výkonu za výrazně výhodnějších podmínek, než kdyby stát podobnou kapacitu pořizoval samostatně. Zároveň tím nevznikají dodatečné nároky na státní rozpočet, protože půjde o koncentraci a efektivnější využití prostředků, které stát už nyní vynakládá na cloudové a výpočetní služby.

V případě, že bude projekt AI gigafactory v tuzemsku v evropské soutěži vybrán, připraví vládní zmocněnec pro umělou inteligenci ve spolupráci s vládním zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost detailní plán využití kapacity. Stát ji bude moci využívat například pro digitalizaci veřejné správy, bezpečné zpracování citlivých dat, vědecko-výzkumné účely, podporu technologických firem a startupů nebo pro další strategické potřeby. O využití výpočetního výkonu již nyní projevují zájem státní instituce.

Česko jedná o spolupráci s dalšími zeměmi regionu, včetně Slovenska a Chorvatska. Cílem je posílit pozici Česka jako přirozeného centra pro rozvoj umělé inteligence ve střední a východní Evropě a zvýšit atraktivitu země pro strategické technologické investice.

Výzva EuroHPC JU má být vyhlášena v červenci. Následně budou moci soukromé subjekty předkládat své projekty do evropské soutěže. V rámci Evropské unie má být vybráno až sedm konsorcií, která se budou podílet na budování nové generace evropské AI infrastruktury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb uspělo nejméně pět kandidátů

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. Zbývá dopočítat hlasy už jen v několika z nich. Senátorem se stává kandidát, který v obvodě získá nadpoloviční většinu platných hlasů. Pokud takový není, první dva kandidáti s nejvyšším ziskem postupují do druhého kola, které bude v pátek a sobotu 16. a 17. října.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Obhajující senátor Třetina (TOP 09) se na Znojemsku v druhém kole utká s Kyněrou (za ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Znojmo postoupil obhajující senátor Tomáš Třetina (TOP 09). Za týden se utká s Jiřím Kyněrou (za ANO). Třetina získal 35,55 procenta hlasů, druhý Kyněra má 22,28 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 45,03 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Třetina, řekl, že je to pro něj čest a potvrzení toho, že jím nabídnutý program funguje.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

V obvodu 60 Brno-město se o Senát střetnou Papoušek (ODS) a Zitterbart (STAN)

Senátor Zdeněk Papoušek (ODS), který obhajuje mandát v senátním obvodu Brno-město, se ve druhém kole voleb za týden utká s Karlem Zitterbartem (STAN). Zitterbart byl senátorem v obvodu Vyškov, v nynějších volbách se ale snaží získat mandát v obvodu Brno-město. Papoušek má 41,94 procenta hlasů, Zitterbart 24,47 procenta. Voleb se zúčastnilo přibližně 48,89 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.
před 41 mminutami

Ve Strakonicích obhájil Tomáš Fiala za Naše Česko už v 1. kole

Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získal 55,41 procenta hlasů, tedy nadpoloviční počet. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal přes pětinu hlasů. Voleb se zúčastnilo přes čtyřicet procent voličů, o hlasy usilovali tři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

V Přerově se o Senát střetnou Navařík (ODS) a Vrána (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Přerov postoupili Jakub Navařík (ODS) a Petr Vrána (ANO). Navařík získal 38,54 procenta hlasů, druhý Vrána má 37,62 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala. Hlasování se zúčastnilo 41,59 procenta voličů, o hlasy usilovali čtyři kandidáti.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

O Senát se v Kladně střetnou Sucharda Šípová (za Piráty) a Paták (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kladno postoupila obhajující senátorka Adéla Sucharda Šípová zvolená za Piráty, která tentokrát jde do voleb s podporou Pirátů, STAN, TOP 09, Zelených a SEN 21. Za týden se utká s Petrem Patákem (ODS). Sucharda Šípová má 30,80 procenta hlasů, druhý Paták 29,44 procenta. Voleb se zúčastnilo přes 42 procent voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Sucharda Šípová i Paták jsou s výsledkem spokojení a jsou odhodlaní uspět ve druhém kole, řekli.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Uherskohradišťsku se v druhém kole voleb utkají obhajující Bazala (KDU-ČSL) s Vašicou (za ANO)

V druhém kole senátních voleb na Uherskohradišťsku se utká obhajující Josef Bazala (KDU-ČSL) s Jiřím Vašicou (za ANO). Bazala získal 47,81 procenta hlasů, druhý Vašica má 28,34 procenta hlasů. Hlasování se zúčastnilo 46,75 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Hradci Králové vyhrála koalice TOP 09 a HDK

Ve volbách do zastupitelstva Hradce Králové po sečtení vítězí koalice Hradeckého demokratického klubu a TOP 09 s podporou Hradeckých kantorů a nestraníků, následuje hnutí ANO. V 37členném zastupitelstvu koalice získává 11 mandátů, hnutí o jeden méně. Volební účast přesáhla 45 procent. Už nyní vítězná strana informovala o případné trojkoalici.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.