Digitalizace strana 5 z 5

Od ledna 2023 začne stát živnostníkům, ale i dalším podnikatelům a právnickým osobám automaticky zřizovat datové schránky. Ty mají za cíl zjednodušit a zrychlit jejich komunikaci s úřady. Jak si datovou schránku založit, jak funguje a na co si dávat pozor? Divákům pořadu Drahé Česko odpovídal Roman Vrba, ředitel odboru e-Governmentu ministerstva vnitra.

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Aplikace Tečka, která vznikla během covidové pandemie, bude mít další využití. Ministerstvo zdravotnictví z ní plánuje vytvořit elektronický průkaz, kde budou mít pacienti například svou zdravotní dokumentaci. Dosud si aplikaci stáhlo přes šest milionů lidí.

Minimální efekt měly podle Nejvyššího kontrolního úřadu stamilionové výdaje určené na digitalizaci justice. Ministerstvo spravedlnosti vydalo podle kontrolorů v minulých pěti letech 331,5 milionu korun na rozvoj eJustice, ale nedokončilo klíčové informační systémy a ani nezačalo s jejich zapojením. NKÚ vyhodnotil plnění strategie eJustice včetně jejího řízení jako neefektivní. Ministerstvo je nicméně přesvědčeno, že za průtahy stojí objektivní okolnosti. Ujistilo, že práce na digitalizaci pokračují.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu oznámil, že vláda schválila novelu stavebního zákona. Předloha ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v ní především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a prozatím zachovává všechny stavební úřady v obcích. Novelu ještě musí projednat Poslanecká sněmovna se Senátem a podepsat prezident. Vláda schválila i návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku (JES), které by mělo před stavebním řízením sloučit povolení všech úřadů odpovědných za životní prostředí.

Jednání Poslanecké sněmovny toto volební období dlouhodobě poznamenávají obstrukce. V rozjitřené atmosféře se přitom poslanci musí shodnout na obsazení místopředsednického postu komory. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přitom mezi některými členy není „chuť do rychlého řešení“. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde spolu s poslankyní a někdejší místopředsedkyní sněmovny Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a senátorem Václavem Láskou (SEN 21) hovořil i o digitalizaci státu nebo transformaci České pošty.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v pořadu Události, komentáře obhajoval vznik Digitální a informační agentury (DIA), která by podle něj agendu digitalizace řešila nadresortně a apoliticky. Člen výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a místopředseda podvýboru pro e-government Robert Králíček (ANO) oponoval, že by tato agentura měla být pod ministerstvem vnitra.

Jednota zemí Evropské unie s Ukrajinou je podle kyjevského starosty Vitalije Klička klíčem k zajištění míru v Evropě. Společně lze uspět proti všem současným krizím. Prohlásil to v Praze po jednání zástupců evropských měst a regionů na schůzi vedení Evropského výboru regionů pořádané ve spolupráci s českým předsednictvím v Radě EU. Doplnil, že válka na Ukrajině se osobně ekonomicky i politicky dotkne každého obyvatele Evropy, bylo by podle něj chybou myslet si opak.

Energie bude podle ministra sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) pro zimní období dostatek. Nebude proto důvod snižovat teplo například v ústavech sociální péče na minimum dané připravovanou vyhláškou, uvedl ve čtvrtek ministr během interpelací v Poslanecké sněmovně na dotaz poslankyně ANO Ivany Mádlové. Poslanci se ve čtvrtek také zabývali mezistátními smlouvami. Řádná schůze sněmovny bude pokračovat i v pátek a neplánovaně se poslanci sejdou i následující pátek. Podle informací ČT se uskuteční mimořádná schůze k opatřením proti energetické krizi.

České banky kritizují vládní ambici zdanit jim mimořádné zisky. Podle výkonné ředitelky České bankovní asociace (ČBA) Moniky Zahálkové navíc nelze nynější zisky bank nazvat mimořádnými. Odmítla předpoklad, že banky letos vydělají kolem 200 miliard korun. Naopak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl považuje takovou daň za důležitou pro veřejné rozpočty, ale i s ohledem na inflaci. Dani z mimořádných zisků se věnoval Byznys ČT24.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Mezi zahraničněpolitické priority českého předsednictví v Radě Evropské unie patří Ukrajina, ukončení energetické závislosti na Rusku, budování obranných kapacit či obchodní dohody, uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Dalšími tématy jsou podpora svobodných médií nebo transatlantické vztahy. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se chce zaměřit na politiku soudržnosti, regionální rozvoj, cestovní ruch a elektronizaci veřejných zakázek. Dosáhnout chce i dohody mezi členskými zeměmi ohledně aktu o umělé inteligenci či u návrhu k jednotné evropské digitální identitě.

Vláda ve středu schválí návrh, který umožní vyplatit dávku pět tisíc korun na dítě rodinám s hrubým příjmem za loňský rok do jednoho milionu korun, avizoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet projednávání návrhu minulou středu o týden odložil. Jurečka to dle svých slov navrhl kvůli dopracování technicko-legislativních připomínek. Některá ministerstva se postavila k materiálu kriticky a upozornila na jeho nesoulad s ústavním pořádkem nebo právem EU.

Vláda chystá kvůli vysoké inflaci novou pomoc pro samoživitelky. Parametry podpory nyní finalizuje, řekl v Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí a předseda lidovců Marian Jurečka. Konkrétní podobu zatím představit nechtěl. Šéf resortu bude také v úterý jednat s odboráři z úřadů práce. Ti požadují navýšení výdělků ještě v letošním roce.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v pondělí uvedla, že ruská ekonomika nemůže donekonečna žít ze svých finančních rezerv. Aby se vypořádala s důsledky mezinárodních sankcí, bude podle ní muset projít transformací. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že se inflace v zemi stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky také řekl, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku selhala. Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta.

Vláda není od toho, aby vzbuzovala plané naděje, uskromnit se budeme muset všichni, komentoval v pondělním Interview ČT24 nově zvolený místopředseda ODS Zdeněk Zajíček rostoucí míru inflace. Současnou situaci musí dle jeho slov vláda stále vyhodnocovat, ale zároveň nemá dělat překotné kroky.

U dodavatelů poslední instance (DPI) zůstává 5604 domácností v případě plynu a 13 880 odběratelů v případě elektřiny, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Většina z nich má čas změnit dodavatele energií do 14. dubna.

Policie podle svého nového prezidenta Martina Vondráška zvládá uprchlickou vlnu v České republice dobře. V souvislosti se stíháním trestných činů spojených se schvalováním ruské agrese zdůraznil, že speciální útvary přečiny spíš monitorují. „Naše útvary, které mají na starost zločin ve virtuálním prostoru, dělají neustálý screening internetového prostředí. Nestačí závadný projev, ale musíme říci, jestli je trestněprávně relevantní nebo není,“ upřesnil policejní prezident pořadu Interview ČT24. Odmítá, že by policie potlačovala přečiny ve virtuálním prostoru po začátku války na Ukrajině víc než dříve.

Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v pondělí jednal s místopředsedkyní Evropské komise Margrethe Vestagerovou. Česko by se podle ní během svého unijního předsednictví v druhé polovině roku mělo zaměřit na schválení klíčové legislativy týkající se umělé inteligence a způsobu nakládání s osobními daty. Na tiskové konferenci Bartoš uvedl, že diskutovali i o elektronické identitě, kybernetické bezpečnosti nebo transatlantické spolupráci.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Otázkách Václava Moravce zkritizoval plán nové vlády, která chce zrušit EET. Podle něj jde o moderní digitální nástroj, který narovnává podnikatelské prostředí. Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš to však odmítá s tím, že se na daních vybralo více i u profesí, kde EET povinná není. Bartoš také sdělil, že má v plánu i nadále spolupracovat se zmocněncem vlády pro digitalizaci Vladimírem Dzurillou, jeho současné místo ale zanikne.

Dosavadní vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla předává svou agendu šéfovi Pirátů a vicepremiérovi pro digitalizaci Ivanu Bartošovi. Dzurilla řekl, že jeho pozice při nové vládní sestavě nedává smysl. Funkci vykonával ve vládě Andreje Babiše (ANO) od února 2018. Babiš ve sněmovně při rozpravě k důvěře vládě oznámil, že Dzurilla dal výpověď. Bartoš odmítl, že by Dzurillu vyhodil. Řekl, že společně dospěli k závěru, že post zmocněnce je vedle vicepremiéra pro digitalizaci zbytečný.

Vláda ještě v těchto dnech pracuje na svém programovém prohlášení. Dokument má u některých plánů obsahovat i konkrétní termíny. Do poloviny ledna s ním mají ministři předstoupit před poslance s žádostí o vyslovení důvěry.

Vláda se chystá v příštích týdnech přehodnotit posty zmocněnců, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet má nyní podle svého webu devět pozic zmocněnců, a to třeba pro informační technologie či pro lidská práva.