Digitalizace strana 5 z 5

Digitalizace státní správy je pomalá, i když stát za ni zaplatil mezi roky 2012 a 2018 celkem 75 miliard korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je příčinou například nízká informovanost, pomalá změna legislativy, zastaralé informační systémy i chybějící odborníci.

Členské státy EU se po mnohahodinovém jednání shodly s europarlamentem na unijním rozpočtu pro rok 2020. Kompromisní návrh počítá s částkami 168,7 miliardy eur (4,3 bilionu korun) pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur (3,9 bilionu korun) pro skutečně provedené platby. Podle obou stran se podařilo prosadit financování pro priority spojené s klimatickou politikou či digitalizací.

Ostrý start čeká v lednu příštího roku elektronické neschopenky. Lékaři k nim mají výhrady, systém prý v současnosti nemohou pořádně testovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) námitky odmítá, testovací fáze podle něj probíhá bez problému. „Za nás jsme udělali kroky, které byly potřeba. Věřím, že od ledna 2020 bude systém spuštěn a funkční,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Ministerstvo školství (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí a považuje je za zavádějící.

Sněmovna v úvodním kole podpořila poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu, který posiluje práva občanů i firem na to, aby jim stát poskytoval své služby elektronicky. Hned na počátku nové schůze poslanci odsoudili politicky motivované násilí. Odmítli naopak debatu o dotacích pro Agrofert nebo o cestě poslance KSČM na separatisty ovládanou východní Ukrajinu. Schůze bude pokračovat ve středu od 9:00.

Přes názor legislativců vláda ve sněmovně podpoří zákon o právu na digitální služby. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu zdůraznil, že jde o prioritu vlády a norma byla domlouvána napříč sněmovnou. Podle předkladatelů má posílit práva občanů a firem na poskytování státních služeb elektronicky. Vládní legislativci nicméně v podkladech napsali, že vzhledem k již platným normám je zákon spíše nadbytečný. Upozornili také na to, že ke změně není veřejná správa připravena materiálně, personálně ani právně. Kabinetu doporučili postavit se k návrhu neutrálně.

S podpisy 137 poslanců napříč kluby i podporou vlády budou zákonodárci projednávat zákon o právu na digitální službu. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by měl nový předpis přinést přesný harmonogram digitalizace státní správy. Představitelé všech stran zastoupených v dolní komoře, kteří ve středu předpis představili na tiskové konferenci, ho označili za přelomový. Zákon má kromě práva občanů na digitální službu zavést i povinnost státních orgánů takové služby poskytnout.

Projekt digitalizace Estonska nemá v Evropě obdoby. Zemi měl zbavit byrokracie a umožnit občanům vyřizovat většinu dokumentů on-line. Z projektu budoucnosti se ale brzy může stát bezpečnostní noční můra. Cizinci totiž mohou díky e-občanství v Estonsku získávat bankovní účty, pomocí kterých lze obcházet sankce a prát špinavé peníze.