Digitalizace strana 5 z 5

Zápisky a deníky z první světové války budou k dispozici on-line. Uchovat obsah starých rukopisů, dokud je ještě lze přečíst, historikům pomůže projekt vědců z brněnského Vysokého učení technického (VUT) nazvaný PERO. Ten dokáže ručně psané dokumenty převést do textu.

Americký výrobce podnikového softwaru Salesforce.com se dohodl na převzetí aplikace pro pracovní komunikaci Slack za 27,7 miliardy dolarů (přes 600 miliard korun). Dohodnutá transakce je největší akvizicí v historii společnosti Salesforce.com. Přichází v době rozmachu práce z domova, který je důsledkem pandemie nemoci covid-19. Firma v úterý také uvedla, že transakci ještě musejí schválit regulátoři a akcionáři společnosti Slack.

Od letošního března se digitalizují německé dokumenty o československých občanech zavražděných během okupace v berlínské věznici Plötzensee. Pod gilotinou nebo na šibenici jich tam skončilo přes 650. Projekt platí Německo – konkrétně památník tamního odboje.

Dopravní komplikace ve středních Čechách – především ve spojení na Prahu, kam mnozí zajíždějí do práce – by středočeští volební lídři řešili výstavbou nových záchytných parkovišť, větším využíváním železnice i podporou cyklistiky. Za důležité pak považují dobudování dálniční sítě včetně vnějšího pražského okruhu a úpravu rozpočtového určení daní, která by kraji vynesla víc peněz na silnice II. a III. tříd.

Hygienické stanice uvažují o změně způsobu trasování při dohledávání možných nakažených. Omezit by se měl počet lidí, které hygienici kontaktují. Vládu o tom v pondělí informoval ministr zdravotnictví. Chce tím ulevit přetíženým stanicím v ohniscích nákazy. Pomoct by měl i jednotný systém, který vzniká v Olomouci v rámci Chytré karantény.

Poskytovatelé sociálních služeb dostanou zhruba 990 milionů korun na pokrytí zvýšených nákladů, které měli kvůli pandemii koronaviru. Vláda na svém zasedání schválila také plán digitalizace Česka, jenž si vyžádá příští rok 2,5 miliardy korun, a také návrh zákona o náhradním výživném.

V Německu se s uvolňováním protipandemických opatření v minulých týdnech otevřely školy, zpravidla ale jen v omezeném režimu. Například ve spolkové zemi Berlín se školy vrátí po karanténě do běžného provozu až se začátkem nového školního roku. A to přesto, že rodiče požadovali rychlejší návrat dětí do lavic. Mnozí si navíc stěžují na absenci on-line výuky.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ruší projekt portálu Czechiana za 449,5 milionu korun. Je podle něj megalomanský a nadbytečný. Na zastavení projektu bez postihů a právních důsledků zbývalo podle ministra jen pár dnů. Požadavkům EU lze podle něj dostát za méně peněz.

Hýbe se v Česku digitální agenda směrem, který by znamenal ulehčení pro lidi? Velmi málo, míní exministr financí Ivan Pilný (ANO), který měl téma digitalizace v minulosti také na starosti. Důvodů, proč jsou pak problémy se zakázkami týkajícími se elektronizace, je podle něj celá řada. Mnoho by se podle něj dalo udělat přesnějším zadáním i vyčištěním zákonů, aby se nedigitalizovaly „legislativní špagety“. Pilný byl hostem pořadu Interview ČT24.

Stát chce lepší kontrolu a digitalizaci, ale někteří lékaři bojují s novými elektronickými neschopenkami. Jejich zpracování je podle nich zdlouhavé. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je na hodnocení nového systému příliš brzy. „Ale musím říct, že možná jsem čekal, že to bude horší, byť ty problémy asi existují,“ uvedl v Interview ČT24. Digitalizace zdravotnictví bude podle něj pokračovat.

Provoz e-neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění na Nový rok jich sociální správa dostala do čtvrteční 11. hodiny přes šest tisíc. Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům.

České zdravotnictví čekají v nadcházejícím roce novinky. Už na počátku ledna se spustí systém elektronických neschopenek a zvýší se také příspěvek nemocným na léčebné konopí. Od poloviny roku má začít fungovat také takzvaný lékový záznam a začít platit by mohl v roce 2020 i zákon o odškodňování rodičů, kterým po povinném očkování zemře dítě nebo bude mít vážné zdravotní problémy. V plánu jsou také změny u praktických lékařů.

Povolit stavbu by mělo být možné i elektronicky. Sněmovna ve středu ve třetím čtení schválila novelu, podle níž vznikne informační systém pro vyřizování všech záležitostí stavebních řízení. Digitalizace by měla vést ke zkrácení a zjednodušení řízení pro investory, projektanty, správce inženýrských sítí i úředníky. Zákonodárci také podpořili návrh, podle kterého by lidé mohli využívat pro přístup k elektronickým službám veřejné správy svou bankovní identitu.

Digitalizace státní správy je pomalá, i když stát za ni zaplatil mezi roky 2012 a 2018 celkem 75 miliard korun. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) je příčinou například nízká informovanost, pomalá změna legislativy, zastaralé informační systémy i chybějící odborníci.

Členské státy EU se po mnohahodinovém jednání shodly s europarlamentem na unijním rozpočtu pro rok 2020. Kompromisní návrh počítá s částkami 168,7 miliardy eur (4,3 bilionu korun) pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur (3,9 bilionu korun) pro skutečně provedené platby. Podle obou stran se podařilo prosadit financování pro priority spojené s klimatickou politikou či digitalizací.

Ostrý start čeká v lednu příštího roku elektronické neschopenky. Lékaři k nim mají výhrady, systém prý v současnosti nemohou pořádně testovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) námitky odmítá, testovací fáze podle něj probíhá bez problému. „Za nás jsme udělali kroky, které byly potřeba. Věřím, že od ledna 2020 bude systém spuštěn a funkční,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Ministerstvo školství (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí a považuje je za zavádějící.

Sněmovna v úvodním kole podpořila poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu, který posiluje práva občanů i firem na to, aby jim stát poskytoval své služby elektronicky. Hned na počátku nové schůze poslanci odsoudili politicky motivované násilí. Odmítli naopak debatu o dotacích pro Agrofert nebo o cestě poslance KSČM na separatisty ovládanou východní Ukrajinu. Schůze bude pokračovat ve středu od 9:00.

Přes názor legislativců vláda ve sněmovně podpoří zákon o právu na digitální služby. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu zdůraznil, že jde o prioritu vlády a norma byla domlouvána napříč sněmovnou. Podle předkladatelů má posílit práva občanů a firem na poskytování státních služeb elektronicky. Vládní legislativci nicméně v podkladech napsali, že vzhledem k již platným normám je zákon spíše nadbytečný. Upozornili také na to, že ke změně není veřejná správa připravena materiálně, personálně ani právně. Kabinetu doporučili postavit se k návrhu neutrálně.

S podpisy 137 poslanců napříč kluby i podporou vlády budou zákonodárci projednávat zákon o právu na digitální službu. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by měl nový předpis přinést přesný harmonogram digitalizace státní správy. Představitelé všech stran zastoupených v dolní komoře, kteří ve středu předpis představili na tiskové konferenci, ho označili za přelomový. Zákon má kromě práva občanů na digitální službu zavést i povinnost státních orgánů takové služby poskytnout.

Projekt digitalizace Estonska nemá v Evropě obdoby. Zemi měl zbavit byrokracie a umožnit občanům vyřizovat většinu dokumentů on-line. Z projektu budoucnosti se ale brzy může stát bezpečnostní noční můra. Cizinci totiž mohou díky e-občanství v Estonsku získávat bankovní účty, pomocí kterých lze obcházet sankce a prát špinavé peníze.