Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) přiznává, že nový digitální systém stavebního řízení má nedostatky, odmítá ale, že by nebyl jako celek funkční. V pátečním pořadu Události, komentáře zopakoval, že kvůli kauze nehodlá odstupovat z čela resortu. Předseda sněmovního podvýboru pro e-Government a starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO) ministrovi vyčetl vše od podoby školení práce se systémem po to, že se zaváděl v době prázdnin, což označil za „blbost“.
Ještě chvíli to trochu bolet bude, říká Bartoš ke stavebnímu řízení
Problémy s novým systémem stavebního řízení se táhnou od jeho zavedení 1. července. Úředníci mají potíže se do něj přihlásit, kritizují jeho údajnou neintuitivnost a nedostatečná školení, jak s ním pracovat. Bartoš problémy již dříve připustil a zavázal se je napravit. Od pátku jsou na stránkách ministerstva pro místní rozvoj třeba slibované intuitivnější manuály, řekl ministr.
„Systém je průchozí, není to tak, že fatálně selhává,“ hájil se v Událostech, komentářích Bartoš, podle něj systémem zatím prošlo na 4300 žádostí a polovina z nich se už řeší. „Je tam doba 60 dní na zpracování žádostí. My vidíme, že zhruba padesát procent žádostí je v nějaké fázi rozpracovanosti, přes dvě stě jich už je uzavřeno,“ podotkl s tím, že to dokazuje funkčnost systému.
Přiznal ale opět, že nedostatky rozhodně trpí. Ministerstvo má plán, jak je postupně napravit, dodal Bartoš. Celé situaci se systémem prý neprospělo, že řada lidí podávala urychleně žádosti v červnu, těsně před zavedením systému, zřejmě právě v obavě z jeho spuštění.
Systém nekontroluje údaje, tvrdí Stržínek
„Systém v žádném případě nefunguje tak, jak by fungovat měl,“ prohlásil Stržínek. Zmínil jisté „kiksy“, o kterých se doslechl, například když předseda České komory architektů Jan Kasl údajně zkoušel zadat do projektu na Portálu stavebníka coby žadatele jednodenní novorozeně a systém žádost poslal dál. „Systém v tuto chvíli vůbec nekontroluje, co se tam zadává,“ postěžoval si Stržínek.
Řada chyb podle jeho názoru vychází z toho, že projekt nebyl dostatečně dobře otestovaný. „Ten program měl projít nějakou fází, kdy vybrané stavební úřady ve verzi jakýchsi pokusných králíků měly zjišťovat, co v tom systému funguje nebo naopak nefunguje dobře, potom po doladění měl být ten systém vypuštěn do republiky,“ řekl Stržínek. Podle něj nyní hrají roli pokusných králíků všechny úřady v zemi.
Bartoš v reakci prohlásil, že za nedostatečné testování můžou právní předpisy. „V Česku nemůžete napsat zákon, který vám umožní něco pilovat jenom pro někoho,“ řekl. Podle něj z toho plyne poučení do budoucna o tom, jak psát zákony, spíše než o tom, jak provádět digitalizaci. Postupný náběh je tak třeba zahrnut už v zákonu o eDokladech, na kterém ministerstvo pro místní rozvoj také pracovalo, stavební zákon to ale neumožňoval.
„Byl bych rád, kdybychom měli na některé věci, třeba školení, více času, ale neměli jsme ho nazbyt,“ doplnil ministr. Nový stavební zákon se schválil v květnu 2023, od té doby dokázal Bartošův resort vytvořit novou architekturu, vysoutěžení jednotlivých komponentů a přistoupení k realizaci projektu, prohlásil.
Další kritika
Stržínek zmínil v pořadu také další problémy, se kterými se úřady setkaly, například „tristní“ školení. „Jejich úroveň byla naprosto nedostatečná. Naši lidé se tam vůbec nedozvěděli ty informace, které potřebovali. Školitelé jenom krčili rameny,“ popsal. Předchozí systém podle něho přitom fungoval bez chyby.
„Co se týče nasazení ostrého provozu digitalizace na prázdninové měsíce: to je s prominutím taková blbost. V době, kdy jsou dovolené, kdy je lidí na úřadech polovina a vy je zahltíte tím nejsložitějším, co tu za poslední dlouhá léta bylo, to je fatální selhání řízení projektu,“ doplnil dále poslanec. Bartošovi vyčetl také to, že v nedávné době odjel na čtyři dny na dovolenou, místo aby dohlížel na ministerstvu na fungování systému stavebního řízení.
Dále si Stržínek pokládal otázky například na to, kde jsou uložená data lidí v systémech a jak je dodržováno GDPR. „Tady je tolik otázek, na které my neznáme odpovědi,“ řekl.
Bartoš naopak připomněl, že předchozí systém stavebního řízení byl všeobecně kritizován pro svou pomalost a zastaralost, což byl také hlavní důvod, proč se k digitalizaci přikročilo. Ministr také hájil svou dovolenou. „Myslím si, že tak šest až sedm hodin denně jsem normálně řešil věci jako ministr, řídil jak věci týkající se digitalizace stavebního řízení, tak další agendu,“ uvedl.
Podle Bartoše nedává smysl, aby kvůli nepovedenému systému stavebního řízení rezignoval na svou funkci, zvlášť když je v provozu teprve měsíc. Volání po svém konci nevnímá ani ve vládní koalici. „Já to jako průšvih nevnímám. Myslím, že řadu věcí jsme mohli udělat lépe,“ shrnul s tím, že náprava bude ještě nějakou dobu trvat a proces bude „ještě chvíli trochu bolet“.