Digitalizace by podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) mohla vést ke snížení počtu stavebních úřadů. Řekl to v Událostech, komentářích. V pondělí jeho resort spustil portál, který umožňuje elektronicky podávat žádosti o stavební povolení. Měření dat ze systému by pak podle Bartoše mohlo pomoci v budoucnu určit, které úřady jsou více a které méně zaneprázdněné. Místopředseda ANO Robert Králíček oponoval, že systém se dostatečně netestoval. Vadí mu i to, že si úřady navzájem vidí do řízení.
Data ukáží vytíženost stavebních úřadů, avizuje Bartoš. Dost se netestovalo, kritizuje Králíček
Události, komentáře: První den s novým stavebním zákonem (zdroj: ČT24)
Během pondělka ministerstvo pro místní rozvoj řešilo stížnosti veřejnosti i úředníků – většinou technického rázu, že nový portál pro stavební řízení nefunguje. „Já jsem nezastíral, že to může mít nějaké komplikace. Hlavně nakonfigurování rolí na straně těch stavebních úřadů. Pak jsme přes den řešili s pomocí call centra nějaké věci týkající se Brna, hodně dotazů jsme měli z Prahy – asi dvě stě telefonátů ve věci nějakého technického řešení,“ přiznal Bartoš s tím, že „bylo hodně práce“.
Podle Králíčka se ale rozhodně nejedná o novou éru stavebního řízení a systém má daleko více a „fatálnějších“ problémů, než jsou ty, o nichž mluvil Bartoš. „Jeden z největších je to, že stavební úřady například z Prahy vidí žádosti o stavební povolení jiných úřadů, mohou do nich zasahovat, a mohou je dokonce mazat,“ uvedl místopředseda opozičního hnutí. Toto považuje za velký problém jak právní, tak s GDPR.
Doplnil, že jednotlivé úřady dostaly stovky i tisíce žádostí „postaru“ a některé z nich je tak budou podle Králíčka vyřizovat až do konce roku. „To je zavalení a úplná destabilizace stavebního úřadu. Může to mít fatální následky i pro rozpočet, protože někteří starostové nebudou moci čerpat evropské dotace, přijdeme tak o spoustu peněz a může se to dotknout i Národního plánu obnovy,“ zkritizoval.
Situace by byla stejná i o půl roku později, míní Bartoš
Bartoš upozornil, že stavební zákon je schválený od loňského května a příslušná školení probíhala už od prosince. Souhlasí s označováním starého systému stavebního řízení jako pomalého, nefunkčního a složitého. „Jet podle starých pravidel a podat tak žádosti mi přijde jako daleko větší riziko. Ti, kteří chtěli stavět a čerpají projekty i z Národního plánu obnovy nebo evropských zdrojů, tak jedou ve standardním režimu stavebního řízení,“ je přesvědčený vicepremiér pro digitalizaci Bartoš. Dodal, že pokud by se změna zaváděla třeba o půl roku později, byla by situace totožná, protože „na konci je vždycky nápor“.
Uznal, že to, že si úředníci z různých stavebních úřadu takříkajíc vidí pod ruce, je chybou, kterou dodavatel systému odstraňuje. Zároveň ale ministr ujistil, že na funkčnost systému to nemá vliv a že do něj vidí jen příslušní úředníci a data nikde jinde zveřejněná nejsou.
„Na toto se dalo připravit. Příručka přišla na úřady až v pátek odpoledne, někteří lidé se ani nedostali na školení, nebyl dostatek míst, museli to sledovat on-line. Navrhovali jsme, aby se systém testoval déle, aby se mohlo vyzkoušet co nejvíc možností. Tady se netestovalo takřka vůbec,“ tvrdí Králíček. Nejde podle něj o digitalizaci, ale jen elektronizaci, protože tento systém není napojený na základní registry či spisové služby. „Spoustu věcí tak úředník musí doplňovat ručně,“ dodal.
Ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek souhlasí s tím, že jde spíše o elektronizaci stavebního řízení, zároveň ale sdělil, že věří, že změny postupně naběhnou a že se systém „rozšíří a obohatí o funkce, které potřebuje“.
Procpat přes byrokratickou mašinérii
„Byli bychom velmi rádi, aby povolování (staveb) nebylo brzdou, abychom na trh mohli dodávat tolik bytů a jiných budov, které jsou trhem v danou chvíli vyžadovány. Dnes jsme závislí na tom, jak se nám vše podaří procpat přes byrokratickou mašinérii,“ popsal Kadeřábek. Věří ale, že nový stavební zákon určité zlepšení přinese.
Data ze systému stavebního řízení bude ministerstvo pro místní rozvoj analyzovat a případně síť stavebních úřadů reformovat. „Až ten systém budeme umět měřit, což ta digitalizace umožní, tak se pojďme bavit o výkonnostním modelu, posílení úřadů, kde mají té práce hodně. A případně se i bavit o tom, že šest set stavebních úřadů v Česku je příliš na to, aby systém mohl nějak dynamicky fungovat,“ nastínil Bartoš.
