Evropská komise strana 4 z 5

Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.

Nově zvolená europoslankyně a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nesouhlasí se členy vlády, kteří označují ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) za kompetentního a vhodného kandidáta na post eurokomisaře. V Interview ČT24 uvedla, že Síkela energetickou krizi v Česku „moc nedával“ a avizovala, že při případném grilování před energetickým výborem v Evropském parlamentu (EP) si „projde ohněm“. O návrhu Síkely rozhodla ve středu vládní koalice, jejíž členové věří, že při českém předsednictví ministr prokázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni.

Lukáš Vlček by byl skvělým ministrem, řekl České televizi šéf hnutí STAN a vicepremiér Vít Rakušan. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) je vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře a v případě jeho náhrady by Rakušan volil právě prvního místopředsedu Starostů, poslance Vlčka.

Vládním kandidátem na příštího českého eurokomisaře je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Kabinet ho vybral jednomyslně na středečním zasedání. Síkela podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dlouhodobě prokazuje své kompetence a při českém předsednictví ukázal, že dokáže řešit problémy na evropské úrovni. S tím nesouhlasil místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Od případného eurokomisaře Síkely podle něj nelze očekávat „zásadnější změny“. O nominaci oba politici debatovali v Událostech, komentářích společně s předsedou odborové centrály Josefem Středulou.

V Maďarsku a na Slovensku přetrvávají významné problémy ohrožující boj proti korupci, nezávislost médií či fungování občanské společnosti. V každoročním hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise (EK). Podle její místopředsedkyně Věry Jourové státy zcela či částečně splnily dvě třetiny (68 procent) doporučení vydaných v roce 2023. I když došlo ke zlepšením, v některých členských zemích podle EK přetrvávají obavy a situace se dále zhoršuje. Česko patří podle Jourové do solidního průměru. Slovensko podle eurokomisařky zahajuje legislativní proces několika norem, které EK připadají problematické. Kroky Polska naopak Komise ocenila.

Bylo to jako vánoční stromeček, aby tam každý viděl to, co tam vidět chce, ale nyní bude muset Ursula von der Leyenová se svými sliby pracovat. Tak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zhodnotil její čtvrteční projev v Evropském parlamentu, po němž ji plénum opět zvolilo šéfkou Evropské komise. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) měla z jejího projevu pocit, že byla schopná se zaprodat i ďáblu.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený pro ni. Berlín podle Prahy snižuje kapacitu exportního plynovodu právě v době, kdy se region potýká s problémem nahrazení dodávek z Ruska. S odvoláním na dopis ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) to píše agentura Bloomberg.

Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných reaktorů, o niž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP. Rozhodla také, že Česko má do roku 2030 ročně vyrábět 20 tisíc tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů.

Evropská komise (EK) neposkytla veřejnosti dostatečný přístup ke smlouvám na nákup vakcín proti covidu-19, které uzavřela s farmaceutickými společnostmi v době pandemie. Ve středu o tom rozhodl Tribunál Soudního dvora Evropské unie (EU). O rozhodnutí informovala agentura Reuters, podle které tak unijní soud v Lucemburku potvrdil námitku podanou europoslanci proti postupu unijní exekutivy při uzavírání smluv.

Sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska podle předběžných závěrů Evropské komise porušuje pravidla Evropské unie o digitálním obsahu. Komise informovala, že pokud se její závěry potvrdí, vyměří firmě pokutu a bude požadovat výrazné změny jejích praktik. Společnost X s hodnocením nesouhlasí a Musk později uvedl, že Komise jeho síti nabídla nezákonnou tajnou dohodu, že když bude potichu cenzurovat obsah, pokutě se vyhne.

Evropská komise přislíbila českým zemědělcům, jejichž úrodu poničily mrazy, kompenzace ve výši 380 milionů korun. Česko přitom od Bruselu chtělo více než dvě a půl miliardy. Pomoc může stát navýšit z vlastního rozpočtu, ministerstvo zemědělství hodlá přispět sta miliony, o další sumě chce jednat s resortem financí, řekl v Událostech, komentářích ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) se obává, že peníze nebudou stačit.

Evropská komise uvolní 77 milionů eur (přes 1,9 miliardy korun) na podporu zemědělců pěstujících ovoce, zeleninu a víno v Česku a v dalších zemích. Pro tuzemské pěstitele ovoce vyčlení 15 milionů eur (asi 378 milionů korun), uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Další peníze poskytne Česko z národních zdrojů. Podle ministra jsou největší škody v ovocnářství. Informoval, že kompenzace se budou týkat zemědělců, u kterých byla škoda na více než polovině úrody.

Ještě během letních prázdnin má vláda vybrat kandidáta na eurokomisaře. Mezi nominacemi je i ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN). Pokud by se kabinet na jeho jméně shodl, bude za něj muset hledat náhradu do čela resortu. Opozice však tvrdí, že výměna ministra může přinést problémy. Zatím poslední změnou ve vládě je jmenování Marka Ženíška (TOP 09) do funkce ministra pro vědu, výzkum a inovace, kde nahradil Helenu Langšádlovou (TOP 09).

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Čeští politici se neshodují v názoru na pravděpodobné složení špiček evropské politiky po volbách do europarlamentu, vyšlo najevo v Událostech, komentářích. Zatímco ministr pro evropské záležitosti Karel Dvořák (STAN) a náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) vítají nominaci Ursuly von der Leyenové nebo Kaji Kallasové, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček je pokládá za návrat ke starému, když je podle něj třeba změna. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) vadí přísný postoj Kallasové vůči Rusku, ale i zvládání krizí v podání Leyenové.

Končící místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se rozhodla ukončit členství v hnutí ANO. Neslučuje se s jejími plány na budoucnost v nestranické akademické sféře, oznámil na sociální síti X předseda hnutí a bývalý premiér Andrej Babiš. O rozhodnutí na stejné platformě informovala i Jourová.

Státní fond životního prostředí začne za necelý měsíc přijímat další žádosti o dotace z unijního programu HEAT na modernizace tepláren a odklon od uhlí. Ve čtvrté výzvě je dvacet miliard korun. Peníze mají mimo jiné pomoci udržet ceny tepla na přijatelné úrovni.

Evropská komise (EK) navrhuje zahájit řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené rozpočtové deficity. EK uvedla, že doporučí unijním orgánům zahájit disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem. Nejzazší termíny, do kterých je nutné deficity snížit, ale Komise oznámí až v listopadu. V centru pozornosti je zejména Francie.

Česká republika má dobrou šanci získat v Evropské komisi silné portfolio, myslí si její místopředsedkyně Věra Jourová. Je lepší, když jsou kandidáti do Komise zaměření na jednu oblast, a to ekonomiku, než aby byli univerzalisté či „Brouci Pytlíci“, prohlásila také v pořadu Události, komentáře.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

Hnutí STAN navrhne vládě na post nového českého eurokomisaře zvolenou europoslankyni Danuši Nerudovou (STAN) a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN), řekl předseda strany Vít Rakušan. Lídři vládní koalice opakovaně uvádějí, že by Česko mělo získat silné portfolio, nejlépe ekonomické.

Hnutí STAN by mělo v pondělí rozhodnout, koho nominuje na pozici eurokomisaře. Zmiňují se hned dvě možná jména – nově zvolená europoslankyně Danuše Nerudová a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Kabinet má kandidáta oficiálně navrhnout do konce srpna. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by ale o jménu mohlo být jasno dříve. Pro Česko chce získat silné, ideálně ekonomické portfolio. Předseda vlády také uvedl, že se jménem kandidáta souvisí i šance na dosažení silného postu. Už nyní na evropské úrovni vede neformální jednání – další ho čeká v pondělí v Bruselu.

Velvyslanci zemí EU se v Bruselu shodli na vyjednávacích rámcích pro věcné zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Mezivládní konference s oběma zeměmi je předběžně plánována na 25. června, informovalo stálé zastoupení Česka při EU. Shodu musí ještě formálně potvrdit členské státy. Podle diplomatických zdrojů se tak stane na jednání unijních ministrů financí příští pátek v Lucemburku.