Evropská komise strana 5 z 5

Už za dva týdny čeká Evropskou unii (EU) důležitý summit. Lídři zemí sedmadvacítky by na něm měli rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. K blokádě postupu se však chystá maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož je Kyjev členství vzdálený „několik světelných let“. Zároveň šéf maďarské vlády odmítá podpořit další pomoc ve výši 50 milionů eur pro napadenou zemi.

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Země rovněž zpřísní pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout mimo jiné z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Administrativa programů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů pro roky 2014 až 2020 stála Česko téměř 30 miliard korun. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj je systém komplikovaný. Míní, že problémem je široký záběr všech podpor poskytovaných z veřejných zdrojů. Příjemci dotací čerpali za toto období z evropských fondů 579 miliard korun. Spolufinancováno bylo ze zdrojů EU celkem 188 titulů.

Veškeré české obchodovatelné emisní povolenky ve výši asi 40 miliard jsou součástí státního rozpočtu na příští rok. Není pravda, že vláda třeba v cenách energií nic nehradí, řekl v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Část emisních povolenek se přes schválené parametry v české legislativě do energeticky náročného průmyslu podle Hladíka vrací. Ministr se zároveň domnívá, že český průmysl promeškal start hromadné dekarbonizace. Tomu oponoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Maďarsko získá 900 milionů eur (21,96 miliardy korun) z unijních peněz poté, co Evropská komise schválila úpravy v maďarském plánu obnovy. Brusel ale upozorňuje, že další peníze z balíku, na který má Budapešť nárok, uvolní, až Maďarsko přidá v boji proti korupci a posílí nezávislost justice. Agentura Reuters dává čtvrteční oznámení Evropské komise do souvislosti se snahami EU přesvědčit Maďarsko, aby nevetovalo pomoc Ukrajině.

Izraelská vláda ve středu nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s teroristickým hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba padesáti rukojmí držených v Pásmu Gazy. V prohlášení to uvedl úřad vlády, podle něhož je země ochotna prodlužovat příměří o den za každých deset dalších propuštěných. Teroristické hnutí Hamás krátce poté dohodu přivítalo s tím, že zajistí osvobození 150 vězněných Palestinců a přísun humanitární pomoci do Gazy. Podle Hamásu začne klid zbraní platit ve čtvrtek v 9 hodin ráno středoevropského času. Podle poradce izraelského premiéra ale k propouštění rukojmí nedojde dřív než v pátek, jednání prý dál pokračují.

Asociace silničních dopravců z několika zemí střední Evropy, včetně Česka, požádaly Evropskou komisi (EK) o ukončení výjimek pro ukrajinské dopravce ohledně vjezdu do EU. Dříve potřebovali ukrajinští kamionoví dopravci pro vjezd povolení, tato povinnost však byla po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zrušena. Podle středoevropských dopravců to škodí konkurenceschopnosti silničních dopravců ze zemí Unie, informovala agentura AFP. Podle sdružení Česmad Bohemia mohou mít Ukrajinci prospěch z nižších nákladů, a tím přebírat zakázky okolních dopravců.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Evropská komise (EK) oznámila, že prodlouží licenci pro používání pesticidu glyfosátu o dalších deset let. Bude ale potřeba dodržet nové podmínky a omezení, uvedla komise ve svém prohlášení. EK reagovala na čtvrteční  hlasování v odvolacím výboru, kde se zástupci členských států na návrhu, zda licenci prodloužit, opět neshodli.

Evropská komise (EK) zhoršila odhad růstu ekonomiky EU během letošního roku na 0,6 procenta. Je to o dvě desetiny bodu slabší růst, než s jakým počítala ještě koncem léta. Komise to během středy uvedla ve své podzimní makroekonomické prognóze. Orgán rovněž předpověděl pokles v rámci české ekonomiky, a to o 0,4 procenta.

Německo bude pokračovat v hraničních kontrolách s Českem, Polskem a Švýcarskem, a to dalších dvacet dní. Evropskou komisi o tom informovala spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, ta kontroly dočasně obnovila 16. října ve snaze omezit nelegální migraci. Německo souběžně s tím provádí hraniční kontroly na hranicích s Rakouskem, kde opatření zavedlo již v roce 2015.

Šéfové stran, které chtějí vytvořit příští vládní koalici v Polsku, v pátek podepsali koaliční smlouvu. Podle lídra Občanské koalice (KO) Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko. Prezident Andrzej Duda však tento týden pověřil sestavením vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS).

Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na normě, podle které mají státy na pětině suchozemských a vodních ploch zavést do roku 2030 opatření pro obnovu ekosystémů. Návrh nebývale rozdělil europoslance a vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Shodu dosaženou ve čtvrtek večer musí ještě oficiálně schválit plénum EP i členské státy.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Europoslanci schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7, která hovoří o limitech výfukových zplodin pro osobní i nákladní automobily. Nové nařízení aktualizuje limity pro emise výfukových plynů, jako jsou například oxidy dusíku, pevné částice, oxid uhelnatý a amoniak, a zavádí nová opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií. Jaká bude konečná verze nařízení, ukážou až příští týdny.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už po šesté navštívila Kyjev. S ukrajinským prezidentem jednala o plnění požadavků pro vstup do Evropské unie ze strany Ukrajiny i o další podpoře. Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci odmítl informace stanice NBC o tom, že Západ s ohledem na neustávající ruské doplňování padlých vojáků začíná sondovat, jak by Ukrajina mohla přistoupit na příměří.

Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) se Česko bude snažit dosáhnout na nejnižší možnou cenu v největší zakázce v historii Česka, dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Jeho předchůdce na ministerstvu Karel Havlíček (ANO) tvrdí, že by se vláda měla soustředit na to, aby sehnala finance na co nejnižší úrok. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli i kvůli cenám energií.

V noci na neděli skončí letní čas. V 03:00 se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Začne standardní středoevropský čas (SEČ), pro který se vžilo označení zimní. Platit bude následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle příštího roku.

Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou příští rok do Evropského parlamentu kandidovat společně v koalici SPOLU, v rámci které usilovaly o hlasy i v posledních sněmovních volbách. Lídři stran to oznámili na páteční tiskové konferenci v Praze. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že celá kandidátka se bude teprve skládat, jejím superlídrem ale bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra. Společnou kandidaturu schválily tento týden nejvyšší orgány všech tří stran.

Evropská komise představila sérii opatření, která mají pomoci členským státům vyhnout se nedostatku klíčových léků. Hlavní součástí balíčku je vytvoření dobrovolného mechanismu solidarity mezi státy, který umožní vyměňovat si zdravotnické zásoby. V úterý o tom informovala komisařka odpovědná za zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidisová. Cílem je podle ní nedopustit, aby nastala situace jako loni v zimě, kdy nebyly některé léky dostupné.

Islamistické hnutí Hamás s jistotou vědělo, že nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy během úterý poškodila vadná palestinská raketa, prohlásil ve středu ráno mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Hamás se ale podle něj rozhodl zahájit „globální mediální kampaň“, aby tuto skutečnost zakryl. Výbuch nemocnice v Gaze, při kterém podle teroristů zemřelo kolem pěti set Palestinců, již odsoudil americký prezident Joe Biden nebo německý kancléř Olaf Scholz. Izrael údaje Hamásu o počtu mrtvých zpochybnil.