Evropská komise strana 2 z 5

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services a Microsoft Azure. Komise, jež plní i funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké firmy Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu splňovat přísnější podmínky.

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Unijní ministři financí se ve čtvrtek v Bruselu dohodli, že co nejdříve v roce 2026 zavedou cla na balíky s nízkou hodnotou přicházející do zemí Evropské unie. Tento krok zasáhne i čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Původní plán spočíval ve zrušení osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur (přes 3600 korun) až v roce 2028. Miliardy balíků přicházejících do EU převážně z Číny však vyvolaly negativní reakci podniků a vznikl tlak na politiky, aby jednali rychleji, poznamenala agentura Reuters.

Polsko požádalo Evropskou komisi o úplné vyjmutí z mechanismu solidarity v migračním paktu Evropské unie, a to kvůli tlaku na hranicích a přijetí uprchlíků z Ukrajiny, napsala ve středu agentura PAP s odvoláním na mluvčí polského ministerstva vnitra. O osvobození Česka od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace požádal ve středu EK také český ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN).

Vláda schválila záměr ucházet se u Evropské komise o projekt takzvané AI Gigafactory. Česko předloží oficiální žádost v prvním čtvrtletí příštího roku. Hodnota obřího evropského datového centra pro AI je okolo devadesáti miliard korun, třicet pět procent by mělo jít z evropských nebo národních zdrojů, zbytek má zaplatit soukromý investor. O schválení záměru informovalo po zasedání kabinetu ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.

Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany, napsala agentura Reuters s odkazem na prohlášení instituce. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup a budou o ně muset žádat při každém vstupu do Evropské unie. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně.

Evropská komise navrhuje pozastavit část svých přelomových zákonů o umělé inteligenci (AI) pod silným tlakem velkých technologických firem a vlády USA, napsal v pátek list Financial Times (FT). Odvolává se přitom na své zdroje z Bruselu.

Evropská unie se chystá dále zpřísnit vízová pravidla platná pro občany Ruska a pro většinu z nich ukončit vydávání víz pro opakovaný vstup do schengenského prostoru. Informuje o tom server Politico s odvoláním na nejmenované unijní činitele.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Novým generálním ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se stane Čech Petr Klement. O rozhodnutí Evropské komise informovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Klement byl dosud náměstkem evropské nejvyšší žalobkyně. Jde o historicky první případ, kdy se do čela protikorupčního úřadu postaví zástupce Česka.

Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce roku 2025, uvedla Evropská komise ve své zprávě. Posun přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Rada Evropské unie také schválila pro Ukrajinu pátou platbu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) z takzvaného nástroje pro Ukrajinu.

Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby se mohla bránit proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu.

Evropská komise předběžně shledala, že společnosti Tiktok a Meta porušují svou povinnost transparentnosti podle evropského nařízení o digitálních službách (DSA). Podle unijní exekutivy platformy Facebook, Instagram a TikTok neposkytují expertům dostatečný vhled do veřejných údajů. Pokud neprovedou úpravy, hrozí firmám vysoké pokuty za nedostatečnou transparentnost dat, dodala Komise v prohlášení.

Premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie (EU) v Bruselu „jednoznačně odmítl“ návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Šéf vlády to uvedl po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.

Dvacet evropských zemí včetně Česka žádá Evropskou komisi o pomoc s navracením afghánských uprchlíků do vlasti. Apel podepsal také Berlín, který jedná i přímo s hnutím Taliban, které v Afghánistánu vládne. Podle kritiků to ohrožuje citlivé údaje lidí nejen v Německu.

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

Tři evropské společnosti Airbus, Thales a Leonardo spojily síly, aby vytvořily obří firmu, která by měla konkurovat americkému projektu Starlink Elona Muska. Cílem je, aby se Evropa stala v satelitech nezávislou na jiných velmocích, uvedli zástupci firem.

Politici se přou o výsledek jednání unijních ministrů životního prostředí. Evropská komise slíbila upravit systém emisních povolenek ETS 2. Podle šéfa českého resortu životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se jedná o velký úspěch, díky kterému povolenky nedopadnou na spotřebitele nepředvídatelným způsobem. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) s tím nesouhlasí. Jediná jistota je, že nevíme, kolik přesně budou stát, uvedl Knotek v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem.

Končící vláda jmenovala novým ředitelem Digitální a informační agentury (DIA) dosavadního zástupce ředitele Petra Kuchaře. Od pátku nahradí Martina Mesršmída, který rezignoval kvůli problémům s eDoklady během sněmovních voleb. Kabinet rovněž schválil zřízení výboru pro protidronovou ochranu a dronovou regulaci a rozvoj. Jeho cílem bude koordinovat práci resortů a úřadů, které se tématu věnují.